18. Už k večeru se chýlí

Karel Babánek

18.
Už k večeru se chýlí
Už k večeru se chýlí
a zvoní klekání, ku spjatým rukám Kristus se s kříže naklání.
41 Je letní večer tichý, a voní obilí. Dva stíny cestou ke vsi splynuly na chvíli. Kdos’ měsíc velký, bílý jak zdvih by v rukou svých, a lehký vánek vlnou přeběhl po polích. 42