ODHALENÉ TAJEMSTVÍ

Antonín Sova

ODHALENÉ TAJEMSTVÍ
Já v jejím srdci hledal na povrchu květiny, které voní ještě po bolu a hrobu dohrabal se v dálce sedmi vrchů, v ní zavražděnou našel mrtvolu. Úžasně krásně byla vystrojena ručkám a jistě drobnýma, v prach rozpadla se, utajena před zvědavýma očima. Jak zahradníku bylo mi, jenž jemně šel květy zřít – a balvan odvalí. A pod ním v hloubi mlčelivé země tajemné, strašné drama odhalí. 68