JEŠTĚ JEDNOU SE VRÁTÍME...

Antonín Sova

Ješ jednou se vráme zamyšleni kde prudce(Na) květ voněl že svedl nás z cesty když šeřivým stříbrem tekl(Na) nad potoky večer a ješ jednou se vráme(Na) kde seň jsme slyšeli z oken jež hlela k zahradám zmlklým(Na) A ješ si vynajdem jednu stezku a jeden háj v horách(Na) tak ce podzimem jas v tolika řících barvách(Na) po roztříšných akordech echa budeme trat(Na) po tichém a pružném kroku zda tajem zanechal stopy(Na) Duše do níž se zařízly vzpomínky vyleje v trávu(Na) tolik lyriky kanou v pryskyřičných krůjích(Na) své větve vyso tma vykou v podzimním slunci(Na) svůj štíh kmen protáhne šerem v mí mraky(Na) to všecko v jedi chvíli na stezce sešeře(Na) a v hodinu padu kte tak sevře nebo srdce(Na)

Patří do shluku

viditelný, mystický, tajemný, tajemství, vegetace, tisíciletí, mlčení, magický, závrať, agonie

659. báseň z celkových 1655

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. PODZIM HRŮZY. (František Taufer)
  2. Motiv z Beethovena. (Otokar Březina)
  3. Zaslíbený kraj. (František Taufer)
  4. ZÁPAD (Rudolf Medek)
  5. MODLITBA ZA MRTVÉ (Viktor Dyk)
  6. SADAŘI. (František Taufer)
  7. ČISTÉ JITRO. (Otokar Březina)
  8. MIRAMARE. (Adolf Bohuslav Dostal)
  9. Z ELBASANU DO ŽIBRAKY (Stanislav Kostka Neumann)
  10. Jaro (Antonín Sova)