Procházkou.

Antonín Sova

Procházkou.
Z obory, listí kde ztlívá, měkce by ulehla laň, řežábů řada v kraj splývá přes dlouhou mlhavou pláň. Přes dlouhé, mlhavé pláně u blízkých žlutavých vod, na každé alejí straně spadává řežábů plod. S rozpjaté zdá se že šňůry, jíž zdoben podzimku háv, padají korále shůry do svadlých stvolů a trav! Nechť padá snů mých též příval, byť jen jak uvadlý list! Jaké jsem jaro kdys míval, ze spadlých snů dnes chci číst! 30