To staré náměstí mám z jara nejraději(J6f)
ten park kde akát zkvet a rudý plane hloh(J6m)
vždy k sedmé z večera když paprsky se chvějí(J6f)
svou září poslední a mrou u chodců noh(J6m)
a v kapkách drobounkých chladících vodometů(J6f)
zmírají znenáhla a tříštějí se v letu(J6f)
Mně ruch je příjemný vždy za večera hlučný(J6f)
a hovor mediků a promenády dám(J6m)
smích kdesi v zákoutí tak rozmarný a zvučný(J6f)
ve stínu laviček jež kryje stromů rám(J6m)
ty bledé čtenářky jež právě dočítají(J6f)
s kloboučkem moderním a štíhlou svojí tailí(J6f)
Tu vždycky myslím si jak je to krásné asi(J6f)
v ten čas teď milovat a blouznit dopis psát(J6m)
být dámou mladičkou jež tušuje si řasy(J6f)
a s mladým elevem se denně scházívat(J6m)
pak na rozchodu již s plachostí roztomilou(J6f)
se nechat políbit a ruku tisknout bílou(J6f)
Pak doma toužit mřít a chodit roztržitě(J6f)
a v pensionátu mít stálý neúspěch(J6m)
a věrnost přísahat a často plakat skrytě(J6f)
šít příliš nedbale a chybný klásti steh(J6m)
mít závist přítelkyň a poslouchat jich vtipy(J6f)
a od slz mokré mít zástěrky oba cípy(J6f)
A často myslím si co lásce té vše stačí(J6f)
jen hovor příjemný jak rychle běží čas(J6m)
že včera v divadle kus krásný byl až k pláči(J6f)
a dnes že bábovka se připálila zas(J6m)
že teta zlostna je ó lásky divné snění(J6f)
úsměvy pohledy a dlouhá pomlčení(J6f)
O mně tu každý den přec smutno neskonale(J6f)
se starým pensistou když mám tu rendez vous(J6m)
jenž doma kaktusy pěstuje k Boží chvále(J6f)
a jeden exemplář mi nutí v úsměvu(J6m)
chce dát mi slavíka jenž dvacet slok již zpívá(J6f)
a s dárce úsměvem se na mou vděčnost dívá(J6f)
Však mně tu teskno tak a smutno zdá se přece(J6f)
po lesích venkovských kde bych se zatoulal(J6m)
po známém přívoze a po zapadlé řece(J6f)
kde rybář vášnivý bych celý večer stál(J6m)
u korku rudého a pozoroval z ticha(J6f)
šum růsti rákosím kde vlna lká a vzdychá(J6f)