Malostranská skizza.

Antonín Sova

Jak divny jsou mi vždycky ty malostranské domy(J6f) v něž věků dávno prchlých tak děsné bily hromy(J6f) Jak zvláštní zdá se býti sloh barokní a úzký(J6f) Zde jsou tak roztomilé dvou milujících schůzky(J6f) Přes erby jasným zlatem pruh slunce dolů padá(J6f) na obry nad portály již shrbují svá záda(J6f) Ba mně se často zdává když v šeru tady kráčím(J6f) že hlavička kdes v okně se mihla letem ptačím(J6f) že pudrem zaskvěla se a růže nach ji spíná(J6f) co menuet zní vážný ve strunách pianina(J6f) co matrony jdou staré v svit sálu pološerý(J6f) a skrz lorgnety hledí v rej tance na své dcery(J6f) jimž křížem přes ramena nádhera šátku vzplála(J6f) jak Antoinette kdysi jej v pýše nosívala(J6f)

Vysvětlivky

takto podbarvené pozice jsou silné
takto podtržené pozice jsou s přízvukem

S = silná pozice
W = slabá pozice
V = slabá pozice
X = neurčená pozice

J = Jamb (WS)
T = Trochej (SW)
D = Daktyl (SWW)
A = Ambfibrach (WSW)
X = Daktylotrochej (SWWSW)
Y = Daktylotrochej s předrážkou (WSWWSW)
H = Hexameer
N = Neurčeno

Statistiky

Počet slok:	1
Celkem veršů:	14
Jamb:	14 (100 %)