Nedělní šaty.

Antonín Sova

Nedělní šaty.
Když jaro prohřívá zdi předměstské a sady, co ruchu v ulicích a v parcích co je vnady! Já rád si vycházím a do vlažného vzduchu dým ssýlám doutníku a pozoruji v duchu. – Zřím v krámku maličkém, jenž je tak zastrčený, kde vše tak chatrné, kde levnější jsou ceny, před prádla balíky a kartonů a šátků a krajek žlutavých stát s dítětem svým matku. To v jejím náručí si brouká, nožkou třepe. Však ona za chvíli, by vybrala si lépe, je kupci pochovat dá hovorná a smavá, jenž brejle na čele, mu lesklou hračku dává, své zboží chválí zas a smíchem děcka jatý sám dlouho vybírá mu na nedělní šaty, a rety hrubými když tkne se jeho skrání, dí: „Že tak hezké je, vše za polovic, paní!“ – 86
Básně v knize Realistické sloky:
  1. Studie z předměstí.
  2. Obrázek bídy.
  3. Marný život.
  4. Herečka.
  5. Statkář.
  6. Soucitný sonet.
  7. Starý komik.
  8. Dítě.
  9. Pozdní motýl.
  10. Rodina.
  11. Don Juan.
  12. Dělník.
  13. První rendez-vous.
  14. Slepá.
  15. Jarní.
  16. Podobizna.
  17. Partie z Karlova náměstí.
  18. Zoška.
  19. Pannám, jež malovala stará chůva.
  20. Zimní večery.
  21. Ještě zimní sujet.
  22. Causerie Žofínská.
  23. Touha po domovu.
  24. Malostranská skizza.
  25. Venkovské město.
  26. Maloměstské výstavy.
  27. Přátelský stůl.
  28. Novomanželé.
  29. Divoch z venkova.
  30. Při partii.
  31. Nový byt.
  32. Rekonvalescentka.
  33. Nedělní šaty.
  34. Hrnčíř.
  35. Z villegiatur.
  36. První koncert.
  37. Velkoměstské klepy.
  38. Prvý sníh.
  39. Dvě děti.
  40. Genrová krajina.
  41. Nedělní výlet.