Píseň.

Antonín Sova

Píseň.
Já housle vzal jsem v ruku po létech doma zas! Tak neuměle, tiše zvuk nesmělý se třás’! Zvuk nesmělý se třás’ – já hrát již zapomněl, ó marno! vzpomínám si, já hrát již zapomněl! A v žádosti a touze po měkkých houslích svých, jež plakaly tak dlouze za nocí měsíčních – za nocí měsíčních! – já silněj’ v struny vjel, ó marno, struna praskla, já hrát již zapomněl! 22 I ta, jež ráda měla můj hovor dumavý, se ani nezachvěla, zrak nevzplál pátravý! Zrak nevzplál pátravý po létech, jaký žel! Já sestár’ jsem a dávno jsem líbat zapomněl! 23