REQUIESCAT!

Xaver Dvořák

REQUIESCAT!
Nehnutá hladina! ó duše má! vnímalas žhavých sluncí paprsky, prohřátá ke dnu hledíš tiše vstříc noci a chladu. Kéž západ vzplál už rudým požárem, krví jak pýřící se nevěsta radostně šla bys ženichu vstříc, v týl halíc jen vnadu. V noc chladnou vystoupla bys tajemně jak bílá mlha, klamající strážce své, již zdřímli na břehu – mdlí bojem, bez tuchy na zradu. 13