Potoky.

Antonín Sova

Potoky.
Rád potoky mám na vsi v prostřed lesů, přes které rozjezděné brody vedou, z trav zelených a fialových vřesů tu ticho velké stoupá s mlhou šedou; křik a zpěv ze vsí, které leží v stínu, tu echem po skalách v tmě sosen kvílí, krav bukot zaléhá sem z blízkých mlýnů, a jednotvárný hukot dálné píly. Ve vrbách skrytý dědík v slunce změti z děr břehů rybky chytá střísněn pěnou, nic nehne se – vran zástup přes vsi letí, přes žlutou kouli slunce rozžhavenou. 22
Básně v knize Z mého kraje:
  1. Prolog.
  2. Klášterní zátiší.
  3. Květinový sen.
  4. U „Čtyř krejcarů“.
  5. Stesk honicích psů.
  6. Před lety ještě...
  7. Do Ameriky.
  8. U strže.
  9. Dětská vzpomínka.
  10. Opuštěné lomy.
  11. Cestou.
  12. V oddechu.
  13. Figurka.
  14. Korový domek v oboře.
  15. Zlatá kniha.
  16. Rybníky.
  17. Táborské kraje.
  18. To u nás jsme.
  19. Lilkový květ.
  20. Potoky.
  21. Při čtení Bret Harta.
  22. Pole.
  23. Žně.
  24. Návrat domů.
  25. Partie ze Stražiště.
  26. Podzim.
  27. Starý chirurg.
  28. Byl městys malý...
  29. V chalupě.
  30. Meditace.
  31. U „Josifa“.
  32. Pouť v zimě.
  33. Sedláci.
  34. Ježíšek.
  35. Zimní odpoledne.
  36. Při západu slunce v Želivě.
  37. Epilog ke knize črt.