SLOKY O MLÁDÍ
Co dostupno, neláká nás.
Jen překonáváním rostem'.
Je tolik tragické krásy
v tom příkazu mládí prostém.
Jen bouřit a valit se temně,
hřmít v nekonečno světů.
Rvát s sebou hráze nízké
a ničeho nedbat v letu.
Zatopit osení chudé,
kraj lidí snah nízkých malý.
Jen obrovské duby a sosny,
jen hory by přečnívaly.
Svým rozlivem bez hrází zkypřit
ty zoufale suché lány.
Až k slunci svůj rozmach stříknout,
vichřicí duchů hnaný.
120