XVI. Cesta vítězův.

Xaver Dvořák

XVI.
Cesta vítězův.

Teď zkvetlo nebem tisíc lilií, zahrady Boží neobsáhlé, a nové zázrakem se rozvíjí tak náhle, náhle; ráj ztracený, kam není odtud cest, kam chodí andělé z svých bílých Měst. A ticho kolem zní jak hudba sfer, již dálky do tajemna tlumí, to archandělů křídel, zlatých per let šumí, šumí, a když se lilií svým křídlem tknou, jak thuribula záři vydýchnou. Už kvetou, kvetou do obzorů všech, jich stříbrem zem je posypána jak cesta vítězů, jenž půjdou v spěch tu z rána, z rána v průvodu andělů a každý bled od bitvy příšerné, již s tělem sved’! 33