Epilog.

Xaver Dvořák

Epilog.
Slavná chvíle! nebe v lesku, v květů síle země hýří, srdce ztichlo ve svém stesku. Na všem leží klid a snění, jak hrot věží strmí v nebe sladké mysli pozdvižení. 106 Dál a dále, výš a výše, v jas se hale, duch se zvedá, noří se v ty jasné říše. Vyvanula bolest jeho, pohasnula všecka touha života v něm pozemského. Oheň jiný hoří v zraku, mizí stíny z hloubi nitra, jak se zdvihá do oblaků. Pořád užší pruh ho dělí; tuší, tuší blízkost Věčna, za sebou už život celý. 107 Blíž a blíže svého cíle kotvu kříže vroucně vrhá do přístavu... Slavná chvíle! 108 OBSAH:Strana Prolog7 I. V ty výhně9 II. V dumách11 III. To ticho velebné!13 IV. Ve zpovědnici15 V. Tys nevýslovný16 VI. Ježíš18 VII. Maria19 VIII. Má duše20 IX. Nepoznám nikdy21 X. Tvou sladkou vůni23 XI. V objetí kříže24 XII. Trůn25 XIII. Před tabernaklem26 XIV. Při pozdvihování29 XV. V roztoužení31 XVI. Cesta vítězův33 XVII. Touha34 XVIII. Mě zadrž35 XIX. Dobrý pastýř36 XX. Ecclesia38 XXI. V života vedru41 XXII. Muka lásky42
109 Strana XXIII. Pod tíží bázně 44 XXIV. Píseň46 XXV. Ty víš!48 XXVI. Hlas50 XXVII. V šeru chrámu52 XXVIII. Prosba54 XXIX. Renaissance56 XXX. Jsi píseň57 XXXI. Víc trpět!58 XXXII. Píseň60 XXXIII. Vise62 XXXIV. Zjevení64 XXXV. Liliím65 XXXVI. Magnifikat67 XXXVII. Sine macula69 XXXVIII. Královně sv. růžence72 XXXIX. Litanie loretánská74 XL. Dítě76 XLI. Panně Montserratské79 XLII. Má pout82 XLIII. Ó snít mě nech!84 XLIV. Já přišel86 XLV. V Tvém příchodu88 XLVI. Moje srdce90 XLVII. Zvony92 XLVIII. Andělu strážci!94 XLIX. Tak náhle!96 L. Jak nikdy dřív!98 LI. Teď!100 LII. Hymnus mrtvých103 Epilog106
E: tb; 2004 110