ODVISLOST OD DÁRCE.

Antonín Sova

ODVISLOST OD DÁRCE.
Kdys cítil jsem: K zemi jsem přissát, však ranou vždy probuzen. Jsem obdarován, však v chvíli té o vše vždy ochuzen... Vše hlásalo krásu i nicotu, zpívalo život i smrt, přede mnou paprsek slunce, však za mnou šel hladový chrt, stůl přede mnou prostřený čekal, cíl v dáli se zlatil jak sen. A za mnou, hle, vyhlídka na hřbitov okny, den co den... Co darem mi bylo, hned ztrátou se v nezvěstno propadlo, co vůní, to vyválo, co mi láskou, to uvadlo, co přátelstvím, zvrhlo se v lhostejnost, zítra v nenávist..nenávist... Však dary a vůní a láskou a přátelstvím novým jsem jist, já vítám i pohřbívám, klenu i bořím v týž okamžik a poslouchám, něčí smích zadrh’ se v smrtelný, tragický křik... Mně veliká ruka dává a bere v též vteřině, já velké své štěstí líbám, však Smrt mám na klíně, 35 jsem brána, jíž radosti jásají, plíží se bolesti, jdou horečné nemoci, blouznit jde zdraví o štěstí a velký klid kdos mi dává a stejný nepokoj zas mne vyhání v pohodu každou a odměřuje mi čas... Vždy zlatý sen cíle můj drží v stejném tempu krok mhou v daleku jasnící se, den za dnem, rok co rok. A potkám-li ztroskotance, již zhrdají duší mou, že společný úkol náš skončil již krisí tajemnou, jich soud já jak memento beru a přísnější čím soud, mi pobídnutím je větším dál za ně proniknout... Dnes chápu: že příbytkem krásným je tělo. Že kdosi má moc nad ním tak nezvratnou, že poutá i objímá, nás v očistných plamenech koupá změn jdoucích ze změny, dadá tisíci hlasům se rozhřímat v duších ozvěny a apokalyptickým hlasem nás denně vysílá na kyklopské stavby duší věčného do díla... 36
Básně v knize Žně (in Spisy Antonína Sovy, svazek 8):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA.
  2. ROZHRANÍ.
  3. SLOKY.
  4. KOUZELNÝ OSTROV.
  5. ŽÁDOUCÍ.
  6. ZRÁNÍ.
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI.
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA.
  9. KROČEJE.
  10. VÝBOJE.
  11. VLADAŘ SOBĚ.
  12. ODVISLOST OD DÁRCE.
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY.
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK.
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY.
  17. TANEČNÍ.
  18. VEČERY SNOUBENCŮ.
  19. LOVCI KRÁSY.
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME...
  21. PRVNÍMU PELU.
  22. NOC.
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ.
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH.
  26. ŠUM KRVE.
  27. NOC BOUŘE.
  28. SMÍR.
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ.
  30. HLAS ŠTĚSTÍ.
  31. SLUNCE.
  32. DOBYVATELŮM.
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ.
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ.
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE.
  36. LEGENDA.
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN.
  38. SRDCE.
  39. NOC VE ŽNÍCH.
  40. DEN OČISTY.
  41. ZPĚV ZEMĚ.
  42. RUKA.
  43. HLEDÁNÍ POKLADU.
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ.
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH.
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU.
  48. MODLITBA.