VEČERY SNOUBENCŮ.

Antonín Sova

VEČERY SNOUBENCŮ.
Snoubenci milovali své ruce vroucí a bílé, košatý strom a ve vodě měnivá světla, v ty chvíle tkané lunou ve třpytnou, svatební stříbrnou látku: hvězdy v ní sprchly s nebe, lekníny z černé se vinuly na hláď země, sněžily ve vod temně, obě srdce si říkala: Bože, jen tebe... Hallucinováni svou láskou zřeli: na městě, na stromech měkce se chvěly měsíčné noci. Tu mluvená slova s vůní trav, růží, se světly z vody vystupovala jak nahá těla bílá a nově zrozená celá a jako bytosti oživlé v chvíli žádostnou krví, svá pouta předla, růže si házela jedinou cestou ze srdce k srdci, házela sítě své, kouzla svá vedla, vracela se a opakovala, byla si krásou i věčnosti dechem, bez konců důvěrným echem... Všeho se po cestě tázala, ptáka a květu, lístku i trávy: bude svět krásný, 46 jak jej dnes viděla srdce naše na prahu žití, budou nám lidé dobří, děti, kraje a města, zvířata, stromy? A kdo nás v náruč chytí? Kam nás povede cesta? 47
Básně v knize Žně (in Spisy Antonína Sovy, svazek 8):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA.
  2. ROZHRANÍ.
  3. SLOKY.
  4. KOUZELNÝ OSTROV.
  5. ŽÁDOUCÍ.
  6. ZRÁNÍ.
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI.
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA.
  9. KROČEJE.
  10. VÝBOJE.
  11. VLADAŘ SOBĚ.
  12. ODVISLOST OD DÁRCE.
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY.
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK.
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY.
  17. TANEČNÍ.
  18. VEČERY SNOUBENCŮ.
  19. LOVCI KRÁSY.
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME...
  21. PRVNÍMU PELU.
  22. NOC.
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ.
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH.
  26. ŠUM KRVE.
  27. NOC BOUŘE.
  28. SMÍR.
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ.
  30. HLAS ŠTĚSTÍ.
  31. SLUNCE.
  32. DOBYVATELŮM.
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ.
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ.
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE.
  36. LEGENDA.
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN.
  38. SRDCE.
  39. NOC VE ŽNÍCH.
  40. DEN OČISTY.
  41. ZPĚV ZEMĚ.
  42. RUKA.
  43. HLEDÁNÍ POKLADU.
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ.
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH.
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU.
  48. MODLITBA.