DEN OČISTY.

Antonín Sova

DEN OČISTY.
Já zalidněnu mám duši i činy i sny... Ty všecky věří vždy v bouří den očistný... Sny věřící, pobožné, i mstivé i bezbožné já vzývám, v svém nitru skrývám a jimi žiju a zpívám... A zahřmí-li bouře a potopa řičí, lká proudů jek, sta hlasů křičí, sta postav tyčí se ve vln vztek... Však po bouři v slunci kdy dravý hřmí proud: zřím předrahé mrtvoly v nezvěstná údolí střemhlavě plout... A na živu zachráněné já slyším v chóru zpívat a v proud, jenž se dravě kol žene, se bez závratě dívat... 95