VEČERY SNOUBENCŮ

Antonín Sova

VEČERY SNOUBENCŮ
Snoubenci milovali své ruce vroucí a bílé, košatý strom a ve vodě měnivá světla, v ty chvíle tkané lunou ve třpytnou, svatební stříbrnou látku: hvězdy v ní sprchly s nebe, lekníny z černé se vinuly na hláď země, sněžily ve vod temně, obě srdce si říkala: Bože, jen tebe. Halucinováni svou láskou zřeli: na městě, na stromech měkce se chvěly měsíčné noci. Tu mluvená slova s vůní trav, růží, se světly z vody vystupovala jak nahá těla bílá a nově zrozená celá a jako bytosti oživlé v chvíli žádostnou krví, svá pouta předla, růže si házela jedinou cestou ze srdce k srdci, házela sítě své, kouzla svá vedla, vracela se a opakovala, byla si krásou i věčnosti dechem, bez konců důvěrným echem. 42 Všeho se po cestě tázala, ptáka a květu, lístku i trávy: bude svět krásný, jak jej dnes viděla srdce naše na prahu žití, budou nám lidé dobří, děti, kraje a města, zvířata, stromy? A kdo nás v náruč chytí? Kam nás povede cesta? 43
Básně v knize Žně (in Dílo Antonína Sovy, svazek 6):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA
  2. ROZHRANÍ
  3. SLOKY
  4. KOUZELNÝ OSTROV
  5. ŽÁDOUCÍ
  6. ZRÁNÍ
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA
  9. KROČEJE
  10. VÝBOJE
  11. VLADAŘ SOBĚ
  12. ODVISLOST OD DÁRCE
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY
  17. TANEČNÍ
  18. VEČERY SNOUBENCŮ
  19. LOVCI KRÁSY
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME
  21. PRVNÍMU PELU
  22. NOC
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH
  26. ŠUM KRVE
  27. NOC BOUŘE
  28. SMÍR
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ
  30. HLAS ŠTĚSTÍ
  31. SLUNCE
  32. DOBYVATELŮM
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE
  36. LEGENDA
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN
  38. SRDCE
  39. NOC VE ŽNÍCH
  40. DEN OČISTY
  41. ZPĚV ZEMĚ
  42. RUKA
  43. HLEDÁNÍ POKLADU
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU
  48. MODLITBA