HLAS ŠTĚSTÍ

Antonín Sova

HLAS ŠTĚSTÍ
Jen tehdy je slyšet hlas štěstí ze světlých, nezvěstných dálek pět: když ticho je, po bolesti, když věří a neptá se ret. To ve zdupané když touze zas doutnají dychtivé plameny živě, když stejně vzhoří a dlouze a šlehají žádostivě. Nad láskami mládí zpívat když přilétne odněkud vzpomínky pták. On umí se očima dívat sbližujícíma tak. Den je-li, jenž střásá květy a vůní se jarních luk u lesa dlouží, on lichotné vyzpívá věty a touží, touží a touží. A v okamžik dneska žitý dne zlozvuk-li zaniknuv pomíjí, i chvilkové soudy a city, jež vězní a zabijí, jen tehdy je slyšet hlas štěstí, zvuk nálezu stříbra zní v jeho slově, když ticho je, po bolesti a v duši se rozdnívá nově. 63
Básně v knize Žně (in Dílo Antonína Sovy, svazek 6):
  1. BÁSNÍKOVA CESTA
  2. ROZHRANÍ
  3. SLOKY
  4. KOUZELNÝ OSTROV
  5. ŽÁDOUCÍ
  6. ZRÁNÍ
  7. NAVEČERNÍ PROCHÁZKA PO PRÁCI
  8. PŘIVÍTÁNÍ MĚSTA
  9. KROČEJE
  10. VÝBOJE
  11. VLADAŘ SOBĚ
  12. ODVISLOST OD DÁRCE
  13. MŮJ LET...
  14. VÝBĚRY
  15. POSVĚCENÍ LÁSEK
  16. RANNÍ ZPĚV LÁSKY
  17. TANEČNÍ
  18. VEČERY SNOUBENCŮ
  19. LOVCI KRÁSY
  20. A NĚKDY HLASŮM ŽITÍ NASLOUCHÁME
  21. PRVNÍMU PELU
  22. NOC
  23. JITŘNÍ CHÓR ZPÍVÁ...
  24. MLÁDÍ
  25. RANNÍ ZPĚV O NEJSTARŠÍCH VZPOMÍNKÁCH
  26. ŠUM KRVE
  27. NOC BOUŘE
  28. SMÍR
  29. ZASLÍBENÁ ZEMĚ
  30. HLAS ŠTĚSTÍ
  31. SLUNCE
  32. DOBYVATELŮM
  33. SKLIZNĚ RŮŽÍ A HROZNŮ
  34. PO STOPÁCH BOŽSTVÍ
  35. ZPĚV NAVEČERNÍ O MYŠLENCE
  36. LEGENDA
  37. Z MOUDROSTI RANNÍCH HODIN
  38. SRDCE
  39. NOC VE ŽNÍCH
  40. DEN OČISTY
  41. ZPĚV ZEMĚ
  42. RUKA
  43. HLEDÁNÍ POKLADU
  44. O ŽIVOTĚ A SMRTI.
  45. MEDITACE SVÁTEČNÍ
  46. BLAŽENÉ ÚSMĚVY MRTVÝCH
  47. ŽNEC, HOSPODÁŘ KOSMU
  48. MODLITBA