VII.) Opět sme pospolu,

Václav Stach

VII.)
Opět sme pospolu,
Opět sme pospolu,
Vzdávat Bohu chválu, Bratří! zde se naučiti Zákon Páně, a cnost znáti; Toť jest křesťanů povinost, A naše důstojnost.
Strávili sme šest dní V prácech, tento nyní Sedmý Bohu obětůjme, Ze starostí se probůďme; Mysl bůď roztržitosti PráždnáPrázdná, srdce zlosti. Tentoť jest den Páně, V němž mu sloužit věrně Máme bez ošemetnosti, Bez faryzejské vlažnosti, Jako sluší na křesťani, Bohu posvěcený. V ten den Bůh svět stvořil, Zem, nebe ozdobil Nejkrásnějšími tvorami, Y rozumnými duchami; A ustanovil každému Cýl stvoření svému. Když všecko dokonal, 15 CžlovkuCžlověku život dal; Slíčil ho k obrazu svému Uděliv mu dar rozumu, By ho poznal v skutcých divných, Své dobroty plných. To veliké dílo UčinliUčinil z ničeho, Všemohoucým jeho slovem Staň se! všecko šlo svým řádem, Jeho mocy se podivme, Moudrosti se klaňme. Vděčně mu děkůjme, Že jeho dílo sme, Že nás řídí a zpravuje, Každého dne obživuje, Y dnes sme zde shromáždénýshromážděný Z jeho dobrodiní. Zhledni na dítký své Bože, otče, tu sme, Vzýt z ruky tvé požehnání Na všecka naše jednání; Na tebe se spoleháme, O pomoc voláme. Ať naše pobožnost V nás rozmnožuje cnost, Které sme se zavázali, Když sme křest Krysta přijali, Pomni, žes nás za svý přijal, Nám skrz něj milost dal. V čem sme minulý Dni ŽhřešiliZhřešili nehodný, 16 Odpůst Pane milostivý, Odpust otče dobrotivý; Hříchů našich litujeme, Lepšit se budeme.