XXXVI.) O člověče patř na Krysta,

Václav Stach

XXXVI.)
O člověče patř na Krysta,
O člověče patř na Krysta,
Jak pro tě trpěl mnoho; HleHle, jak byla ukrutná smrt Vykupitele tvého.
Ježíši! můj spasyteli Ctím, a líbám rany tvé, Ruce, nohy, které byli.byli Hřebami proražené. S upřimností, a litostí Nad mýma nepravostmi Líbám bok tvůj, o mistře můj, Obtížený bolestmi. Tvá poslední slova byla Přátelské lásky plná; 57 Dejž, ať vždycky v mým životě Sou mně potěšitelná. Synu Boží! posylni mne Zlou žádost přemahati; A nauč mne, kterak se mám S tebou ukřížovati. K Požehnání.