32. Znáš ten národ? V tichém bydlel luhu,

František Sušil

32.
Znáš ten národ? V tichém bydlel luhu,
Znáš ten národ? V tichém bydlel luhu,
Z dvojí strany nepohostinnánepohostinná, Zádumčivá, smutná pustina Spor s ním vedla o úrodnou pruhu.
V bolův stálém rozkochal se kruhu, Domovem mu byla hrobina, Náhrobek mu sláva jediná, Za znak nosil zármutku vždy stuhu. Jeho kraj se ročně stával rovem, Každý zpěv mu stonul v plačnou dumu, K smrti jen si snoubil sličnou umu. Teď spě baží po životu novém, Vyhlídá a ptá se pořád tlumu, Brzo-li ho Pán zas vzkřísí z rumů. 36