56. Není ducha, vládne pouhá hmota,

František Sušil

56.
Není ducha, vládne pouhá hmota,
Není ducha, vládne pouhá hmota,
Shluklá mocí z holých atomů Neděkujíc původ nikomu; Snem jest vina, snem jest všechna cnota.
Takto hlásá novomoudrá rota, A tak volá na nás pohromu, Jaká druhdy stihla Sodomu, Když z ní anjel vysvobodil Lota. Můž duch náš se proti pravdě spouzeť, Zhoubné boje může na ni zbouzeť, Aniž sebe z bytě obírá. Kde však duch sám sebe zapírá, Tu se kácí, kolem popotácí, A se zhola v čirou pošeť ztrácí. 60