136. Znášli orla? Znášli jeho mravy?

František Sušil

136.
Znášli orla? Znášli jeho mravy?
Znášli orla? Znášli jeho mravy?
Opomítá nízkou planinou, Mužnou sílou, myslí hrdinnou Hnízdo svoje na skal spárech staví.
Hledě v slunko zraku neunaví, A když nad propastnou hlubinou Mláďata svá křídla rozvinou, Zkouší v slunkuslunku, jsou-li syni praví. I ty učiň orlicí se statnou, Radostí vždy opomítej matnou, Která duši podlou slastí kojí. Za část sebe uznej za podstatnou Ty jen vášně, co tě k nebi strojí, A dům zbuduj v čírém světla zdroji. 140