Oves vyhynulý, k jehož setí semeno vypůjčeno.

Bohuslav Tablic

Oves vyhynulý, k jehož setí semeno vypůjčeno.
Přiletělo jaro boží, Zelená se v poli zboží, Šťastný den můj pominul, Ovsýček mi vyhynul. 72 Nestuhla že rolí mrazem, Sýla sněhu přišla rázem, Jakž Bůh okem pokynul, Ovsýček mi vyhynul. Milá země zrostlin mátě Dala ovsu bujné vnátě, Rozkošně se k zrůstu hnul, Krom nadání vyhynul. Sladká čáka lepších časů Mění žalost smutných hlasů, V níž y duch můj spočinul, Předc můj ovsýk vyhynul. Štědré nebe krásné zboží V bujných rolích lidem množí; Ovsýk můj se vzhůru pnul, Předce mi jen vyhynul. Jiný ovsy navštěvovat Budou, písně prospěvovat, Ach! můj zpěv již pominul, Ovsýček mi vyhynul. Sousedé se veseliti Budou hojně majíc žíti, Snad již Pan Bůh zadřímnul, Že můj ovsýk vyhynul. 73 Jiní budou ovsy svážet, Já tvář budoubudu pláčem svlážet, V slzách bych se rozplynul, Že mi ovsýk vyhynul. Když můj soused bude mlátit, Semeno mu musým vrátit, Drahý čas nám neminul, Můj pak ovsýk vyhynul. V podzymek sem plésal živě, Nyní vzdychám žalostivě, Šťastný den můj pominulpominul, Ovsýček mi vyhynul.