BENEDICAT!

Xaver Dvořák

BENEDICAT!
Ne, nelze odejít, ještě jednou ať nad hlavou nachýlenou se ruce v žehnání výše zvednou, tak nade mnou na kolenou! – Má duše pokorná u Tvých nohou ždá otcovské požehnání, mou vlídně přehlédni vinu mnohou, jenž zkoumáš mé odhodlání! V tu dálku nejistou, nebezpečí kde očima vlků blýská, Tvá Láska otcovská nad vše větší ó nech mi je vždycky blízká! 46 Svůj úsměv nade mnou rozzař hvězdou, kde stíny se v cestu kladou, nech sladce doufat mne Lásky Své mzdou dnů bolestných dlouhou řadou! Mne opoj milostí k hořké trýzni a nadzdvihni kříž můj v mdlobě, ať echa tajemná slavně mi zní, když zalomím ruce obě! Z Tvých rukou, vítěz, ať dojdu věnce, jejž věrným Tvým na skráň vstaví, až srpem zachycen Tvého žence, ať rozmnožím žeň Tvé slávy! – Ne, nelze odejít, ještě jednou ať nad hlavou nachýlenou se ruce v žehnání výše zvednou, tak nade mnou na kolenou!....kolenou!... 47