XXXII. Všemohoucnost Božská.

Josef Hubert Tichý

XXXII. Všemohoucnost Božská.
Pán jest mocný! tvorce všehomíra! Světové se vůli jeho koří! Jen když kyne, pěvců citná lyra V chvalozpěvích hned se rozhovoří: V písních k sobě volá háje, lesy, By s ní pěly tvorci světa plesy. Pán jest mocný! světové se třesou, Jen když zdá se, že se na ně zlobí, Za obět mu sami sebe nesou, Slávu jeho velebou svou zdobí – Shánějí se po něm, po něm kvílí, Všecky ze všech stran jen k němu pílí. Pán jest mocný! vůlí svou jen kyne, A světové z neskončené dále V neskončeném počtu pořád jiné Před ním tvořejí se neustále – Světlem svým, svou krásou, svojí chůzí Jedni zázračnější nežli druzi. 49 Pán jest mocný! světa národové, Klaňte se vždy vůle jeho moci! Divy, co je kryjí hledu dnové, Ty nad sebou vidí v jasné noci; Však ne všecky – divů miriády Přenesmírné dále kryjí všady! 50