OPATRNÁ PANNA

Karel Toman

OPATRNÁ PANNA
Počítáš noci, platoniku, zříš s pýchou rozkvétat své ctnosti keř? Má tmavá růže voní – proč váháš sáhnout po ní, ó platoniku? Noci se svěř. Lyšaji v noci, platoniku, bijí ti do oken, vrážejí v keř. Tma, země, nebe svádí tvé poustevnické mládí, ó platoniku. Noci se svěř. 77