CHCI, BUĎ ČIST!

Xaver Dvořák

CHCI, BUĎ ČIST!
Jak sladce zní to slovo tvé, hloub srdce rozechvěje; to líbezný hlas tvůj je zve? hle, u tvých nohou zde je! To srdce ubohé a mdlé a hříchem potřísněné, to nevděčné a velmi zlé, jež hned tě zapomene. Kolikrát ty’s už odpustil, kolikrát volal: synu! ó vzpomínky těch blahých chvil, jak množí moji vinu! Když hlas tvůj zas mne volá dnes a zrak mne vyhledává, mne jímá z tvojí lásky děs a srdce se ti vzdává. Rač svatou pomstou jen mne hníst’, jak hrozen lisuj vína; však na konec rci své: „Buď čist!“ a v Otcův dům vrať syna! 55