KRÁLOVNA REPUBLIKY

Xaver Dvořák

KRÁLOVNA REPUBLIKY
Jdem z bojů krvavých, jak loď jde z bouře v moři, mrak nebem roztrhán a v modru hvězda hoří, ta, která bezpečně loď vodí do přístavu, k níž vděčně lodníci svou pozdvihují hlavu. My ruce sepiaté dnes k Tobě pozvedáme, ó Hvězdo, Maria! loď naši řiď a veď kol skrytých úskalí, kde lodníky zrak klame, buď naší Vůdkyní, jak Otcům, dětem teď. Nám hoří v žilách krev a srdce ještě šílí, sny hrozné hlavou jdou a v činy překypují, nás bázeň schvacuje, jdem dobře k svému cíli? ne v nové boje zas? a běh náš nezkřižují? Svou ruku polož sem, ó Matko Pomocnice, ať pokoj vejde vnitř, v to srdce neklidné, žár nechať nepálí té bědné hlavy více, Tys přece Jitřenka, ne tmy, buď zvěstí dne! Buď nám, čím můžeš být, ty Bráno Milostnosti, hle, dveře otevři, zkad milost každá prýští, jíž jdeme s touhou vstříc, té žehnej budoucnosti, ať zkvete zářněji nám slávy nové příští! A rájem celým buď ta zem, kde spočineme 56 i naše potomstvo, ta půda reky ploď, jichž neviděla zem, jich skráň ať vavřín veme, však Ty nás neopusť, řiď vlídně naši loď! Buď naší Královnou, jak Francie jsi Matkou, té země čarovné, jež drahou sestrou je nám, jež zve Tě Notre Dame tou žvatlavostí sladkou a Tebe velebí vzdor nenávistným změnám. Nám sládne jméno Tvé, jež vyslovujem v chvění, jak balsám kane vnitř a rozšlehuje zrak, vše Tobě svěřujem, nám nad co dražší není, svůj osud, země své, již milujeme tak. Jsi dobrá jako Máť a mocná nebes Paní, nám budeš hradbou hned, Šik dobře spořádaný, hned milosrdenstvím, jež k zbloudilým se sklání, a lačným skytneš chléb, Ty, Matko nebes Manny. Vše, čeho žádáme, Ty vždycky dáš a ráda, Své odpuštění též, byť ranil Tě náš hřích, a kdo tu bídni jsou a kdo tu v hoři strádá, Své srdce dělíš chléb jak pro každého z nich. Svůj blankytový plášť ó nad vlast naši prostři, neb pod ním roste mír a pod ním štěstí zraje, a stejně taje mráz, jak nenávisti ostří, a láska vesnou vlá jak tichý oddech ráje. My jako děti Tvé se k Tobě úže vinem, Své žezlo vztáhni už jak tyrsus z lilijí, nech přejít, mezi nás co padlo těžkým stínem... Svou zasvěcujem vlast jen sladké Marii! 57