Přemoženi.
František Táborský
Básně v knize Básně:
- Audience.
- Sněží, sněží!
- Zasněžená země.
- Hostýnské zvony.
- Osení.
- Jedlím.
- Při dychánku.
- Žalm.
- Matce.
- Za soumraku.
- Co že mě bolí?
- Dumka.
- U hrobů svých druhů.
- Noli turbare circulos meos!
- Vykoupeni.
- Klekání.
- Geniovi.
- Na omluvu.
- Bouřná noc.
- Moravě.
- Na Hostýně.
- I. Mater Dolorosa.
- II. Ranní oběť.
- III. Deštný oblak.
- IV. Mluva skal.
- V. Vodopád Lesné.
- VI. Pod Grotgerovu „Slavii“.
- Prostý motiv.
- Jen orlem býť!
- Červánky ranní.
- Přemoženi.
- Až umru...
- Jaro.
- V lese.
- Přišla ke mně láska.
- Na můj svátek.
- I. Zvuk čarovný se snesl k mému sluchu
- II. Vzpomínka dávná zas se rozzvučela,
- III. Jak s vrchů sníh prchala chmura s čela,
- IV. Hlas dávných bájí ozval se zas v duchu.
- V. Ó byl to čas – vše v divotvorném ruchu!
- VI. Nám všechny krásy země otevřela,
- VII. K obloze duch náš křídla rozpjal smělá,
- VIII. Jak skřivan vznášeje se v modrém vzduchu,
- IX. „Ó rci, zda žijeme my nebo sníme?
- X. „A pravda to, co v háji slavík pěl?“
- XI. Že svět jest jiný, než my lidé mníme,
- XII. Tak každý, kdo jen zažil, musí říc’,
- XIII. To pocítiv by umříť člověk měl –
- XIV. „Krásnější nebe nemůže nám kynouť vstříc,
- XV. Zvuk čarovný se snesl k mému sluchu.
- Andante.
- Dumka.
- Při dychánku.
- Je-li možno?
- Věštba...
- Serenada.
- Píseň.
- Poutnická.
- Prší, prší.
- Maliny.
- Sen.
- I. Již bylo s půlnoci, když octl jsem se v dvoře.
- II. Jaká to noc a sen! Mně v prsou bouře hučí.
- III. Už zlatá jitřenka své růže rozesívá
- IV. Co zřím? Ty slzíš! Co je Ti? Jsme spolu chvíli,
- V. Tys přec jen zlostna! zlostna! Co mi nedáš spáti?
- VI. Své velké štěstí sobě bojíme se říci.
- VII. Z květin, jež sbírali jsme spolu na lučině,
- VIII. Ne, zůstaň! Nevyprovázej! Je temno všude.
- IX. Tak často v duchu ptám se: Zda budeme svoji? –
- Co to?
- Vzpomínka.
- I. Spoutal jsem již srdce,
- II. Pryč, lyro, jež jsi lásce hymny pěla,
- III. Dva havrani se nesli vzduchem
- Ticho na Tatrách.
- Do album.
- I. My v hospodě sedíme při víně žhavém,
- II. Pěli hoši
- III. Ó stála tam v koutku dívka,
- IV. „Jaký jste vy starý košťál!
- V. Po tanci cigáni hráli,
- VI. Žár nebes sálal. Ve stínu jsme dleli
- VII. Dva dny celé šli jsme my s Tater,
- VIII. Neveliká, tichá obec
- IX. Pár chaloupek – celá dědinka,
- Večer.
- Svítání.
- Jitro.
- Poledne.
- Ad astra!