Poledne.

František Táborský

Klid svatý vanul zemí čistým vzduchem(J5f) zem tvůrčímu se ukláněla duchu(J5f) a s rozechvělou duší kořila se(J5f) i Tatra jasná kněžna duchu světa(J5f) své hrdé zraky upírajíc k nebi(J5f) neb kněz velebný žehnal zářným sluncem(J5f) obrovskou monstrancí jež na oltáři(J5f) vší velebnosti libou září dýše(J5f) a sílu žití vlévá všemu tvorstvu(J5f) an celý vesmír tiše hlavu skláněl(J5f) a zlaté hvězdy skryté leskem slunce(J5f) v to vyzváněly stříbrnými zvonky(J5f) Čas polední byl Od slunečnich svitů(J5f) se leskla zem pták zmlkl v lese ztichlém(J5f) vzduch širý pln byl kmitajících jisker(J5f) Na štítě mlčky ulehl jsem holém(J5f) Skal srázných spousta propastí a roklin(J5f) tu sněhu věčného sen nekonečný(J5f) dál rozhled nádherný mou mysl vítal(J5f) však ona shlížela jen v mořské oko(J5f) jež ve skaliskách blýskalo se třpytně(J5f) A duší mojí jako vítr horou(J5f) vzdech probíhal a vál tak dumně teskný(J5f) mé srdce svíjelo se divnou touhou(J5f) již na vrcholech štítů nebetyčných(J5f) jen cítíme když mezi nebem zemí(J5f) duch náš se vznáší jako skalný orel(J5f) kdy v hlavě naší skrývá se a vzrůstá(J5f) svět velký plný kmitajících jisker(J5f) neznámých myšlének to neskrocených(J5f) jež míhají se jako plachá stáda(J5f) divokých koní nepřehlednou pustou(J5f) A bez hnutí když v mořské oko zřel jsem(J5f) zvuk slyším náhle šelest pružných křídel(J5f) Hle labutě tři stříbrolesklých křídel(J5f) se nesly vzduchem ve sluneční záři(J5f) se kmitala jich křídla jako perleť(J5f) Však sotva že jen dotknuly se země(J5f) a usedly si ku mořskému oku(J5f) hle Rusalky z nich staly se hned svůdné(J5f) a se smíchem jenž zvučnou zvonil písní(J5f) se vrhly do vln lesknoucích se jasem(J5f) a v pršce krůpějí vln stříkajících(J5f) kdy každá krůpěj zlatou byla perlou(J5f) ta bělostná jich tílka zářící jen něhou(J6f) se skvěla luzně za jarní jak noci(J5f) uprostřed beránků dech čisté luny(J5f) Pak na břeh usedly a rozplétaly(J5f) své zlaté dlouhé vlasy Jako duha(J5f) by lehla na břeh vábný hrál jich půvab(J5f) a na stydlivých ňadrech unavena(J5f) jež plála dechem žhavým záříce jak(J5f) dvé zralých vonných broskví zapýřeně(J5f) se klovajících z listí třásly se jim(J5f) stříbrné kapky na listech jak rosa(J5f) A česajíc své husté zlaté vlasy(J5f) tu mluvila z nich jedna čilým smíchem(J5f) Jaký to bloud tam na temeni leží(J5f) On zdaleka sem přišed pro klid svěží(J5f) mní že ten blankyt co se v dálku klene(J5f) tak modrý čistý jako vykouzlené(J5f) snů velkých říše vybásněné ráje(J5f) mu v prsa ulehne a zlaté báje(J5f) o lidském štěstí že se splní jemu(J5f) by vyzpíval je světu užaslému(J5f) chachacha(J1f) A druhá česajíc své zlaté vlasy(J5f) jí vpadla do řeči a hovořila(J5f) Ba bloud to věru Na své krátké pouti(J5f) jen pěvcem pěvcem chce on býti slouti(J5f) a mní že hovor vichrů hymnus moře(J5f) a bídných stesk a skryté lidské hoře(J5f) dech volnosti a blahých srdcí tluky(J5f) že do strun spoutá na divoucí zvuky(J5f) a neví že i sny se povykouří(J5f) jak hora ze mhly po hukotné bouři(J5f) chachacha(J1f) A třetí splétajic své zlaté vlasy(J5f) řeč tuto zachytla se usmívajíc(J5f) Bloud největší to Velkou hledá lásku(J5f) a všechen klid své mysli dává v sázku(J5f) By raděj moře nepřeléval v jamku(J5f) a odhodil tu bláznovskou svou známku(J5f) Neb neví on že v dívčí mysli vnadné(J5f) jen lehký rozmar od věků již vládne(J5f) Proč raděj nejde k nám Vždyť může znáti(J5f) co od kolébky život moh mu dáti(J5f) chachacha(J1f) v bujný smích ten Rusalky vždy vpadly(J5f) až z tichých skalisk ozvěna mi zněla(J5f) ten jizlivý a uštěpačný úsměch(J5f) Jak moře do šířky i dálky rostlo(J5f) mé srdce klenouc se jak blankyt(J4f) a zase svíralo se netykavkou(J5f) s tím větší mukou zimničnou mukou(J4f) A jako stádo divobujných koní(J5f) říčících v letu nepřehlednou pustou(J5f) jak hejna racků nad vlnivým mořem(J5f) již stožár hledají si k odpočinku(J5f) to otřásalo chladnou mojí hlavou(J5f) a před mým zrakem život můj se zjevil(J5f) můj celý život jejž jsem dosud prožil(J5f) I ptal jsem se Cos dal mně A on mlčel(J5f) A písně Rusalek mi k uším zněly(J5f) ten lákající zpěv pln trpké pravdy(J5f) I zdálo se mi náhle sen že sladký(J5f) mou mysl jímá jako ševel harfy(J5f) jak včely lesem melodie pluly(J5f) mou hlavou líbezné a smavé(J4f) kol vůně rajská dýchala jak skály(J5f) by změnily se na květnaté sady(J5f) A ve snu cítil jsem jak lehce zvolna(J5f) obrovský orel na křídla mne béře(J5f) chtě zanésti mne ku mořskému oku(J5f) A když už zdálo se mi vrchol skalný(J5f) že opouštím v tom náhle slyším výkřik(J5f) Probůh dej pozor Nad propastí visíš(J5f) a jeden pohyb a jsi věčně ztracen(J5f) Kdo objímal by potom tvoji hlavu(J5f) To hlas byl známý Procítal jsem zděšen(J5f) Tam mezi skalami se zjev mi míhal(J5f) mé matky chudičké jež křečovitě(J5f) rukama lomíc pospíchala za mnou(J5f) A život můj zas před mým zrakem stanul(J5f) a tázal se Co dal jsem ti A dojat(J5f) jsem cítil nejtrpčí že úděl lidský(J5f) dar nejhroznější který člověk dostal(J5f) je lidské srdce moře bez poklidu(J5f) Již s Tatry sestupoval jsem já mlčky(J5f) Zem jen se skvěla od slunečních svitů(J5f) hor modrých řetěz obepínal mile(J5f) háj nivy pole vlnící se klasem(J5f) vzduch širý pln byl kmitajících jisker(J5f) Zem životem se z dálky na mne smála(J5f) pták prozpěvoval v lesích na úpatí(J5f) tak milá byla nekonečně drahá(J5f) mně byla zem mně drazí byli lidé(J5f) k Poesii matce všechné krásy(J5f) jsem z rozrušených prsou takto volal(J5f) Rozpínej ducha mého perutě(J5m) bohyně velebná jež snem se blížíš(J5f) jež hudbou hovoříš a láskou shlížíš(J5f) do našich srdcí vroucně pohnutě(J5m) ač neviděna tajně netknutě(J5m) jež mysli naše bludné labutě(J5m) v jih vodíš teplý z krajů severních(J5m) jež do duší nám s výšin bezměrných(J5m) jak rozhvězdnatělá báň v mořskou tůni zíráš(J6f) a rukou bělostnou s čel našich chmury stíráš(J6f) Teď poznávám že Tys to bývala(J5m) jež dumkou tajemnou a sladkolkavou(J5f) jsi polétala šumně nad mou hlavou(J5f) kdy lesní ptactva zvučně zpívala(J5m) až borů koruna se kývala(J5m) zem s oblohou si v náruč splývala(J5m) kdy horami vál temných bájí dech(J5m) až stromy tulily se chvěl se mech(J5m) kdy ve hlubinách lesů jako hoch jsem sedal(J6f) a korunami stromů modrý blankyt hledal(J6f) Teď poznávám že Tys to byla Ty(J5m) jež od kolébky dávalas mi chudé(J5f) nahlížeť do zraků jež od slz rudé(J5f) a němé byly slzou oblity(J5m) květ bolestí z nich dýchal rozvitý(J5m) jež srdcí otvíralas úkryty(J5m) ty srázné propasti a rokle žul(J5m) v nichž ani větřík teplý nezadul(J5m) než hořkosti jen jezero kde teskně šumí(J6f) a každý sladší oddech nelítostně tlumí(J6f) v rozbřesk ranní kdy se z dumných hor(J5m) zpěv slavný vznášel až se hvězdy třásly(J5f) jež v jitřním nebi zbožně žasly hasly(J5f) kdy ve purpuru chvěl se vonný bor(J5m) a celá hora zanícený zor(J5m) a vážné témě vzpjala nad obzor(J5m) jenž růžných obláčků a květů pln(J5m) plál jako moře žhavě zlatých vln(J5m) a pohoří a háje osení a nivy(J6f) se rozplesaly v hymnus mocný hlaholivý(J6f) u večer májový kdy rosu střás(J5m) v zem mateřských snů plnou blankyt hvězdný(J5f) a s láskou na ni patře prostor bezdný(J5f) otcovských prsou plnil dechem krás(J5m) a hudbou slavíků již sladký hlas(J5m) rozléval hájem slavě lásky kvas(J5m) an rozplýval se vůní vzduch i keř(J5m) a mladá srdce v májovou tu šeř(J5m) své zaplétala mysli ňádra prudko hrály(J6f) a od polibků vřelých vonné rtíky plály(J6f) v noc výskavou kdy řvouce trhaly(J5m) se mraky zradné připluvše tak němě(J5f) kdy v základech se otřásala země(J5f) kdy nebes klenby žhoucí pukaly(J5m) myšlénky děsné blesky míhaly(J5m) a smečkou hadů v zem se vrhaly(J5m) kdy bystřin jek jak poražený voj(J5m) však bouře vítězná dál plula v boj(J5m) a vše ty symfonie jásající divé(J6f) sto ozvěn budily v mé duši zádumčivé(J6f) v dny bolestné kdy plížil se i hlad(J5m) jak v zimě vlk však zrak můj ohněm planul(J5f) duch divnou silou pod hvězdami stanul(J5f) té nádheře se divě lepých vnad(J5m) kdy hudbu slyšel kolem sebe vlát(J5m) sfér hudbu tajemnou však nemoh znát(J5m) co mluví hudba ta slov cizích říš(J5m) ač poznával a v srdci tušil již(J5m) že těmi nebesy a hvězdami cos dýše(J6f) co skrytě v srdci klíčí ozývá se tiše(J6f) v dny všechny žití mého kdo stlal zář(J5m) kdo vzlyk a bolesť jež se v srdce vpíjí(J5f) vždy na blaživou měnil harmonii(J5f) Kdo sladkokojnou písní zohnil tvář(J5m) jak matčin dech jež srdce na oltář(J5m) však hlavu k trní kladla za polštář(J5m) Kdo v hrudy zemské rozlil červánek(J5m) květ vdechl do srdce sny ve spánek(J5m) a hmotě pozemské jež na hrudu by stvrdla(J6f) dal křídla nadšení by všedností vší zhrdla(J6f) Bohyně velebná Teď poznal jsem(J5m) že Tys to byla vždy mou hvězdou vůdčí(J5f) Když vlny žití stále prudčí prudčí(J5f) mne bídné stéblo dravým pospasem(J5m) pryč chtěly spláchnouť dřív než se klasem(J5m) se mohlo zjeviť dřív než zápasem(J5m) se mohlo vlnám opříť vzdorovať(J5m) Tys učila mé nitro horovať(J5m) a za šumu Tvých písní květů rozpučelých(J6f) se přehnal pode mnou vln příval rozhučelých(J6f) Jak mám Tě velebiť Hle celý svět(J5m) a slunce s hvězdami a širá moře(J5f) svůj zastavují běh a u pokoře(J5f) se Tobě klaní zvěsti jenom let(J5m) když zazní o Tobě Kam stoupneš květ(J5m) nach zlato červánky se stelou hned(J5m) Lev divoký oceán vzedmutý(J5m) jenž hřívou šlehá v blankyt klenutý(J5m) jak věrný pes svůj hněv před Tebou tlumí v sobě(J6f) radostné plazí se chtě lízať nohy Tobě(J6f) Však větší nemohlas míť oslavy(J5m) ni vřelej nemohla hruď lidská tlouci(J5f) zrak nemohl Tě vítati tak vroucí(J5f) jak zraku mého vděčné pozdravy(J5m) jak tlouklo srdce mé jež v jásavý(J5m) se vzdulo zpěv jak vichrem doubravy(J5m) Slasť větší nemohla chvěť duší Tvou(J5m) nad blaho to a rozkoš opojnou(J5m) již vdechlas mému srdci jak pel rosný kvítí(J6f) a láskou zachránilas mladé jedno žití(J6f) Jak mám Tě velebiti S chuďasem(J5m) jenž v šerém dómě v zadu rozechvěn stojí(J5f) a zticha modlí se an v nepokoji(J5f) kol lid se tlačí patře s úžasem(J5m) jak vchází král jak zlatem topasem(J5m) vše leskne se jak fanfar ohlasem(J5m) se klenby třesou kněžím rdí se háv(J5m) a kolem krále knížat skví se dav(J5m) s tím chuďasem líc jehož svatým ohněm hoří(J6f) se k Nejvyššímu pnouc můj duch se Tobě koří(J6f) Kéž moh bych Tebe matkou stále zvát(J5m) Kéž moh bych říci co mne mučí souží(J5f) co zmítá myslí po čem touží(J4f) má hruď můj tuch čím nepřestane plát(J5m) zrak neklidný a o čem snívám rád(J5m) že dlouhé noci probdím častokrát(J5m) Však Ty to víš nuž veď mne dál bych vdech(J5m) tluk lidských prsou do strun slasť i vzdech(J5m) Než nedej struny mé by takými se staly(J6f) jak ty jimž vlny egejské se chechtem smály(J6f) Rozpínej ducha mého perutě(J5m) bohyně velebná jež snem se blížíš(J5f) jež hudbou hovoříš a láskou shlížíš(J5f) do našich srdcí vroucně pohnutě(J5m) mé myšlénky jsou zpěvné labutě(J5m) a hrud má rozchvívá se vzedmutě(J5m) květ pučí v ní a na plod uzrává(J5m) když strunami jí van Tvůj zahrává(J5m) Však neslyšíc Tvých křídel šumu matně zmírá(J6f) neb Tys jen žitídárným sluncem všehomíra(J6f)

Patří do shluku

chrpa, mák, klas, skřivan, jetel, srp, mez, cvrček, žito, koukol

365. báseň z celkových 384

Podobné básně

Deset básní ze stejného shluku jejichž vektorová reprezentace je zobrazené básni nejblíže.

  1. Zvony a skřivani. (Jaroslav Vrchlický)
  2. OSENÍ. (Jaroslav Vrchlický)
  3. Září. (Alois Škampa)
  4. Mrtvá ruka. (Otakar Mokrý)
  5. POSILUJÍCÍ LÉTO. (František Taufer)
  6. Víc nevrátím se již... (Karel Babánek)
  7. V moři květů. (Adolf Heyduk)
  8. Hnízdo duše. (Xaver Dvořák)
  9. V hluku, plesu tone (Jiljí Vratislav Jahn)
  10. Na hřbitově domova. (Augustin Eugen Mužík)