TEĎ TEPRV...*)

Xaver Dvořák

TEĎ TEPRV...*)
Teď teprv rozkvete mé Jaro, a stráně mé se zazelenají; tak dlouho smutné jako hoře, jak oči suché, jež slz nemají. Teď teprv radost výskne v duši, smích tichý rty mé sladce opojí a na záhonech v zahradách mých se budou sny mé houpat v pokoji. Teď teprv porozumím Tajům, jež chodily kol tiše důvěrné; své oko ponořit chci žhavě v ty všecky vise nádherné. Teď teprv rozkoší chci zaplát a noci chmurné proměním si v den, i bolest dávnou zapomenu, jíž život celý byl mi otráven. *) Neprávem zaměnila redakce N. Ž. nadpisem: Teď začnu život nový.
30 Teď teprv rozjiskří se Slunce svým žárem celým v zbývajících dnech, až vzhoří všecka moje bytost v té nové Lásky plamenech. Teď teprv otevrou se hráze, hloub nitra moře její naplní; svým červánkovým jasem všecka kraj snění mého oslní. 31