Lovecká.
Jak se mile na nebesích
Rdíti patřím dennici,
Již tu bloudím v polích, lesích,
Na rameně ručnici;
Vždyť pak druhé v světě není
Nad lovecké vyražení.
Řekněte mi, kde se více
Budí ples a rodí smích,
Sílí zrak a tuží plíce,
Než to bývá na lovích?
Ano, nad lovectví není
Zdravějšího vyražení.
325
Nimrod, kníže velkých lesů,
Jak nám praví dějiny,
Tenkráte již k svému plesu
Honívával jeleny;
Věru nad lovectví není
Dávnějšího vyražení.
Hoj, co u nás někdy hostí,
Co tu pánů od stavu!
A ti všichni v myslivosti
Nalézají zábavu;
Vždyť pak nad lovectví není
Panštějšího vyražení.
Nuže lovme! kdo nám poví,
Kde na nás počíhá smrt?
Běda, koho jednou zloví
Krvolačný tento chrt?
Po takovém lovu není
Žádného víc vyražení.
326