NÁM BUĎTE POZDRAVENI!

Xaver Dvořák

NÁM BUĎTE POZDRAVENI! Hostům z Lužice!
Ó bratři naši nejmilovanější, pro vaše utrpení dlouhých let, pro bolest stále osamocenější, pro útisk, ve prach jenž vás zhnět’; pro bičování vašich apoštolů, pro mučeníků vašich okovy, pro kněze, kteří s láskou v hořkém bolu vám lámou řeči pokrm duchový! Nám s vámi bije srdce do souzvuku, neb dětmi jsme přec jedné rodiny; v dlaň bratrskou sem vaši drahou ruku a v náruč, okoušet slast hodiny! Však ze slz vašich dobrých žen a matek, z křivd, jež vám loupí Otců dědictví, a z pláče rdoušených vám neviňátek vám spása roste – Slávů z bratrství! Je Betlem blízko, Hvězda jeho svítí a Krále vede, kmeny Slovanů; Slovanská Evropa dnes s vámi cítí a sejme ve vás svoji pohanu. Jak chvěje nám to srdcem v této chvíli, žal, radost, naděj kojící; vše city naše do slz se nám slily, neb ve vás objímáme – Lužici! 48