Básníka loučení-se s básněním.

Karel Marie Drahotín Villani

Básníka loučení-se s básněním.
Jak se divně v tomto světě všecko mění, Bože můj! – Hle! jednou jsem chtěl zplyna v cit Všecko jenom básní pěkně povědít; Ale ach! tak nyní více tomu není! O! má harfo! básník hněvem roznícený O zem tebou v zoufalství chce udeřit, Antě více na pokažený zde lid Nepůsobí tvoje nejtruchlejší znění! Prask....Prask... ha! jižjiž milé harfy zříceniny Pod nohama mýma leží a strun lkání Poslední umírá v smutném drkotání....drkotání... „S Bohem!“ harfo má, dej na vždy vlastencům! V nadhrobní své písni uč mé vlasti syny: By vždy v lásce měli dary krásných um! 116
Básně v knize Lyra a meč:
  1. Přijmětež, o sestry krásné,
  2. 1. Kdož mi klidné doby vrátí,
  3. 2. Nebezpečně-ostrá střela,
  4. 3. Strašný vír když mořem houpá
  5. 4. Že mi nelze nešťastnému
  6. 5. Stínem vůle tvé chci býti,
  7. 6. Viděl jsem tě se usmívat,
  8. 7. Déle nemohu již tajit
  9. 8. Jako poutník z země zaslíbené
  10. 9. Otevřené nebe stojí,
  11. 10. Kdo můž citům poveleti?
  12. 11. Slunce skví se na obzoru –
  13. 12. Jakýs ctitel starých časů
  14. 13. Láska – památka nám svatá,
  15. 14. Mám co vichr stepem jíti,
  16. 15. Kdybych žil já na pustině,
  17. 16. Bohyně’s ty milostivá,
  18. 17. Jindy cit jsem choval vřelý
  19. 18. Rci nám, z jaké’s přišla říše!
  20. 19. Jiný byl mrav starých věků,
  21. 20. Dívám-li se na ty hvězdy,
  22. 21. Komu jednou láskou blahou
  23. 22. Nerdi se o děvče krásné,
  24. 23. Toužebná jak slunečnice
  25. 24. Kdy můj duch se ve snách noří,
  26. 25. Znám zahrádku, jenž se směle
  27. 26. V zahradách již růže zvadla,
  28. 27. Měsíc jevě nám svou lásku
  29. 28. Růžoretá, ctnosti-skvělá,
  30. 29. Povolně se odebírá
  31. 30. Život svůj jsem obětoval
  32. 31. Drahá! slyš mé smutné pění,
  33. 32. Milovala dívka – ctila
  34. 33. Dívce tichou láskou žhoucí
  35. 34. Žel že sudbou přán mi není
  36. 35. Poset tisícerem kvítí
  37. 36. V stínu stojí tichý domek,
  38. 37. Odstup, klamná obraznosti!
  39. 38. Stála děva roztomilá
  40. 39. Člověk ve přírodě vládne,
  41. 40. Slyším hučet valnou řeku,
  42. 41. Na vysoké stál jsem hoře
  43. 42. Zavři prsa mému lkání,
  44. 43. V háji, v chladném sedím stínu,
  45. 44. Svil jsem srdce květ ku kvítku,
  46. 45. Utichnětež již mé zpěvy!
  47. Vlastenkám.
  48. Vlasti sad.
  49. Čechů štít.
  50. Zastaveníčko.
  51. Skřivánek.
  52. Ulehčení.
  53. Lásky hra.
  54. U potoka.
  55. Růžinky stesk.
  56. Lov.
  57. Potkání-se s milenkou.
  58. Kytka.
  59. Slovan jsem, jenž hrdě cítí,
  60. Náš cíl.
  61. Hvězda má.
  62. Původ vlastenectví.
  63. Skaz z ciziny.
  64. Čechů sláva.
  65. Na Kollára.
  66. Kde domov můj?
  67. Tajemství.
  68. Co blaho mé?
  69. Vystěhovanec.
  70. Večerní myšlénky.
  71. Zármutek.
  72. Jindy a nyní.
  73. Básníka loučení-se s básněním.
  74. Na cestu.
  75. Před bojem.
  76. Mezi bojem.
  77. Po boji.
  78. Před táborem.
  79. V táboře.
  80. Tah rovinou.
  81. Pátý květen 1821.
  82. Tah hornatou krajinou.
  83. Vojín.
  84. Smrt vojína.
  85. Vojenská.
  86. Útok.
  87. Před nastávající válkou.
  88. Loučení-se vojína od milenky na vojnu.
  89. Společenské.