Světlo.

Karel Alois Vinařický

Světlo.
Křesnuli křemenem ocilkou, Tou chvílkou Jiskra vzletí, troudu se zachytí, O tlící troud sirka se zanítí: Dříví doutná dokola, Hoří pak a plápolá. 37 Plamen světlo od sebe dává; Bez měsíce noc je tmavá. Z dálky oheň v noci kmítá, Bledne ale, když den svítá. Nežli slunce z jitra vstává, Záře o něm zprávu dává; Světlo před ním v ranní chvíli Jako rychlý posel pílí. Nebeské oko to světu svítí, Nad zlato jest jeho blesk: Hvězdy jiskřivě se třpytí; Měsíc má ode stříbra lesk.