EPIGRAMY
(Výbor z let 1916 – 18).18.)
Nákladem vlastním – Vytiskla knihtiskárna firmy Josef Nešněra v Mladé Boleslavi.
1919
[3]
Čeští lidé za války.
Vláda zcela nenárodní,
v duši odpor burácí.
Každý shrben řády od ní
bere – nikdo nevrací!
Čeští politikové v r. 1916
Mají mnoho, velicí,
kyselin,kyselin jak chemici?
Které ruší každou z zásad,
jež by měli stále hlásat?
5
O Dušičkách 1916.
Slavnost Dušiček by měla
často býti v zemi naší.
Neboť u nás stále straší
bezduchá a mrtvá těla.
O Dušičkách 1917.
Hnijí-li těla,
správno je zcela.
Křičí však v uši
hniloba duší.
Český mentor válečný.
„Za činy mečem ať zhyne!“ –
Právo však má-li se stát,
než začne stínati jiné,
býti sťat musel by kat.
6
Jednomu z výtečníků (jichž je v Čechách dosti).
Na nynější tvoje činy
památka se nikdy neztratí.
Řádné-li mít budeš syny,
musejí tě za to spráskati.
Válečný filosof nad českými bankami.
Všeho žití klady
jsou jen tyto vklady.
Při opětném zastavení českýchČeských listů.
Křížová jich pout, mě slyš,
dosud v konci není:
neboť měly nanejvýš
třetí zastavení.
7
Po činnosti ústředen.
Řekl Čech, dějepis tvrdí:
„Čechy jsou mléka zem’, strdí“.strdí.“
Jaká by byla zem’ českáčeská,
kdyby stál na Řipu dneska?
Co osud zamezil.
Pro nás nepřátelé zavilí
peklo měli, třeba říc.
Ač jsme nejvíc platili,
platit neměli jsme – nic.
Po 28. říjnu 1918.
Blanických rytířů
darmo krok tepe;
po dni tom bude nám
lépe a lépe.
8
Výhody z našich ministrů.
Dříve – jen se rozhlídni –
žebralo se ve Vídni.
Nyní každý na své dráze
o protekci žebrá v Praze.
Rakouská vláda.
Její bezmocná zlost dračí
postupně se objeví:
zří-li, cit že nepotlačí,
konfiskuje projevy.
Austria a Čechy.
Statistiku překonati
za maličkost u ní platí.
Přesvědčuje celý svět,
že lze všecko vyvážet!
9
Problém Rakouska v r. 1914.
Více řádných ústavů,
brzy řádnou ústavu.
Respektovat národy,
bez úcty zřít na rody.
Problém Rakouska r. 1915.
Za našich dob
problém se promění:
Rakouska hrob,
národů vzkříšení.
V Rakousku za Clama a Seidlera.
Často orby z ministerstva
bráni předsedové zčerstva.
Z toho máme jenom hoře:
proto námi tak se oře.
10
Rakouský státníček.
Státníček má divný mrav;
je vždy jako biograf:
neboť postačí mu pouze
sem tam malý východ z nouze.
Rakouská vyživovací politika.
Nic, kde nebylo viny,
v propast klesá stát.
Špatně dělí potraviny,
docela nic hlad.
Rakouská politika.
Dneska škoda k tomu slov,
žádný nad tím nezalká:
v Berlíně byl Hauptbahnhof,
ve Vídni jen lokálka.
11
Austria.
Tato říše je a byla
náramně prý starobylá.
Popřejme jí osud smrti,
k radosti všechvšech, jenž ji zdrtí!
Rakousko.
Materiál příliš silný
bere osud ze své dílny.
Čtyři sta let ono dílo
trouchnivělotrouchnivělo, nežli shnilo.
A. E. I. O. U.
Austria své příští časy
na písmenkách zakládá si.
Dnes však každý znamená,
že z ní není písmena.
12
„Apoštol.“
Že je apoštolský králkrál,
nabádány uši naše.
Zdravý smysl vzpomínal
přitom ovšem na Jidáše.
Monarchové.
Že jsou z Boží milostimilosti,
myšlenky se nezhostí.
Boží milost v tom zří lid,
že musejí s trůnu jít.
Excísařové.
Slávu přenést chtějíce
přes svých říší hranice,
sami dostali se tiše
za hranice až své říše.
13
Po revolucích.
Věda na to důraz dává,
že je nutna všude hlava.
My v tom zříme hloupý vtip:
bez hlav jde to všude líp.
***
Prostá duše jen si cení
„svého“ krále nastolení.
Potěšen buď tehdy vládci,
jejich trůny když se kácí.
Poláci před hlasováním (ještě ve vídeňském parlamentě).
Obchůdků zas bezpočet,
by byl schválen rozpočet.
Za peníze jsou jich zcela:
v tom též „Polska nie zgniela“.zgniela.“
14
Německé diplomacii.
Kdo chce v slovním přítmí stinném
srovnat právo se zločinem,
může pouze v řeči pádné
užíti lži, pravdy žádné.
Zpupná rasa.
Za pravdu lež vydává,
my však zříme její vinu.
Tak daleko od práva,
jak je blízko od zločinu.
Německo a brutální potlačení berlínské stávky.
Rusii když v Brestu drobí
v části, malé k nevíře,
vymíniti nemohlo by
sobě kousek Sibíře?
15
Scheidemannovci.
Na „carismus“ jsou vždy lítí:
půjčky dlužno povoliti.
Ten však šetří, chytráci,
jenž má značku domácí.
Němci a Maďaři v říjnu 1914 a 1918.
Každá stránka v jejich morálce
chví se v kolotavém víru:
dřív se předbíhali ve válce,
teď se předbíhají v míru.
***
Na vrcholu Germanie
krvák hrozný historie.
Dneska, když jsou Němci v tísni,
dějepis je píseň písní.
16
Germania misera.
K válce lehko mohla hledět,
kulturu pak drtit v kusy.
Mír však nelze vypovědět,
o ten nyní prosit musí.
Germán.
Po spravedlnosti každý den
volá, když je přemožen.
Právo – zle se s tím však kryje –
neznal, táhna do Belgie.
Germán.
Běsa Marta bědný vasal
o anexích stále kázal.
Svět dřív dělil, ale nyní
„anektují“ zcela jiní.
17
Známá firma.
Že se země kosmem žene,
je to zcela přirozené.
Neboť velmi známá věc,
že vždy prchá zločinec.
Nerozuma spiritista.
Život – komedie čistá,
za propadlou všude platí.
Nerozuma spiritista
autora chce vyvolati.
Jiný názor.
Roven řece život lidský
má dnes smysl jiný:
pohlédneš-li kdy v něj, vždycky
je v něm plno špíny.
18
Původ člověka.
VěřVěř, že člověk z hlíny,
ne co řeknou jiní.
Viz jen jeho činy:
vždycky všecko špiní.
Rozdíly.
Země, která lidi hostí,
honosí se kulatostí.
Pozorují-li se lidi,
spíš se – velké hrany vidí.
Rozdíl.
Má každý někde špatný kout,
kam těžko lidem pohlédnout,
však za tím rozdíl kluše.
Má ten kout někdo u plotu,
kdes na dvorku tam nebo tu,
však jiný – v vnitřku duše.
19
Dnešní čas.
Čas dnešní nijak nehaním,
to pravda každým pádem:
mře boháč břicha přecpáním
a chuďas zatím hladem.
Rovnost.
Vypasená tučná žena,
drahou látkou potažena.
Jiná žena – též tvor boží –
kostra potažená koží.
Ne podle dneška!
Člověka vždy vést má chvatchvat,
by byl dobra, pravdy sklad.
Kéž by nemoh’ býti dán
lístek naň, že „vyprodán“!
20
Život.
„Naše životy vždy silnice
podobnosti mají...“
„ – kde jsou loupežníků tisíce,
již nás o vše obírají.“
Obchod v r. 1917.
Obchod prý to špinavý,
každý o tom vypráví.
Ale banka z toho shonu
má pár – čistých millionů.
Literární obec.
„Velká obec literární“
psáno v smyslu hlubokém:
jedni občané jsou zdární,
jiní – jsou tam postrkem.
21
Sprcha.
Ve velké se dává sázky,
že to modla jeho lásky.
Věřím, modla že ta děva,
neb to pouhý kus je – dřeva.
Epigram o epigramu.
Až to k smíchu všem je LhotámLhotám,
slovo jak ty chyby šetří.
Místo epigramu torpédo tam,
by vše létlo do povětří.
22
Morálce veřejného mínění jest radostno dvěma pánům sloužiti.
Mnoho lidí myslí, že platí jen peníze.
Mnohý se domnívá, že má řeč jen na obranu svých špatných kousků.
Lidé vytýkají chyby nejméně každý sobě.
Život jest divný brusič: někomu hrany obrousí a jinému zas udělá.
23
Mnohý si představuje lehlé řešení bídy: čím plnější bude míti stoly, tím více chuďasů se nasytí drobty s nich spadlými.
V politice nesmí naprosto platiti, aby levice nevědělanevěděla, co dělá pravice.
Kdo válku vydrží do konce, bude zničen.
Je-li spravedlnost slepá, má být aspoň soudce vidoucí.
Přestávka často nudí méně nežli řeč.
Samouk byl největší dobrodinec učitelů.
Nemístné poznámky jsou obyčejně ty, které padají v pravé místo.
E: sf; 2004
24