NA OMLUVU
Puška někdy nedonese, jindy ruka zachvěje se. Několik-li selže ran, budiž střelci pardon dán. 7

ZÁHY PO PŘEVRATU
Řetězy pout – bohudíky – přeťal chrabrých reků meč, ale jinak je tu stará bída. Dříve hnětla nevolníky samospasitelná řeč, nyní – samospasitelná třída. 8

RUDOZELENÁ KOALICE
Druhdy lidé, jejichž um nebyl žádné unicum, při tom však se v duté pýše vyškrábati chtěli výše, nosívali larvy černožluté barvy. Teď je móda jinačí. Komu vtipu nestačí a přec ho to výše táhne, po jiné si barvě sáhne. Rudá barva, to je to, v čem dnes terno zakleto. Také v čacké zeleni napasou se jeleni! 9

RADA OTCI
K zřídlu věd-li vedeš dítky, mysle dobré na vyhlídky, otče, mýlíš se a věz tu: špatnou nastoupil jsi cestu! Kdo chce slabým umem svým dospět k hrncům egyptským, nelez v dávných věků přítmí, nesuž hlavu logarithmy, nepatlej se s červy, hlísty, necpi mozek aoristy, utec z kobek učenosti a svlec roucho národnosti. Rovná cesta do ráje vede branou partaje. V tajemnické kanceláři nebudeš dřít v potu tváři – buš jak beran v měšťáky a hned uzříš zázraky. Dnešní svět líp nežli Riegry odměňuje řvoucí tygry. 10

NÁŠ EXPORT
Neznabožské slabikáře, vypasené proletáře, deníky, jež nadívány samým jedem na potkány, nadbytečné úředníky, černožluté bolševiky, psavé trubce, které živí dobře lidé přičinliví, táboritské tlučhuby, Komenského na ruby – tohle zboží v celý svět možno od nás vyvážet. 11

NOVÁ VRCHNOST
Demokraté od kosti, oplýváme vrchností. Máme vrchní poštmistry, všude vrchní strážmistry, také vrchní cestmistry, sem tam vrchní traťmistry, vrchní číšníky, vrchní revidenty, vrchní skladníky, vrchní repetenty, vrchní závodčí, vrchní inspektory, vrchní průvodčí, vrchní kontrolory, máme vrchní ředitele, vrchní skotoléčitele, vrchní šéfy závodní, vrchní báby porodní, dále nepřehlednou řadu vrchních i nejvyšších radů – chybí jen stav vrchních katů v státě vrchních demokratů. 12

70.000*
Sedmdesát tisíc našich u Těšína Bezruč kdysi v písni viděl umírat. SemdesátSedmdesát tisíc rudých kolem Týna do řad vlastních bratří pálí s barikád. Ve zlé sudbě Vlasti málo slibná změna: včera sousedem – dnes syny ohrožena! * 70.000 hlasů dostali komunisté v Praze roku 1927 v obecních volbách.
13

NOVÁ MODLA
Zlatému kdys teleti klaněli se Židů sbory, než se Mojžíš vrátil s hory. Rudému zas praseti lid se bude klaněti, až se začne rozvíjet komunistů LEPŠÍ svět. 14

O SPARTAKIADU*
Tělocvik to přec je čirý v směru náležitém: do základů vrtat díry, vycpat ekrasitem. Máti měst – hle – bez caviků přeje tomu prostocviku. Nad rozumem vítězí pokyn z vily „Terezy“. * Roku 1928 vláda nepovolila slet komunistických tělocvičných jednot, ač zastupitelstvo pražské se vyslovilo pro slet. Ve vile „Tereze“ sídlí moskevská misse.
15

HVĚZDY
V novinách čtem pravdu ryzí: „Modrá Hvězda“ z Prahy zmizí. Bude líp, až dočteme se, RUDOU že čert z Prahy nese. 1930
16

RUDÝ DEN
Jedou z Moskvy rudí ďasi, jedou s falešnými pasy, jedou zhurta do Prahy vznítit požár neblahý. Nebudiž nám pranic líto, poznají-li hosté tito, že jsou u nás hasiči a dost vody v Botiči. 1928
17

MOLI V KOŽIŠE
Drobný červík lesklých molů ničí drahé kožichy. Čacká mládež v Komsomolu kuje zrádné pletichy. Kožichy-li vyprášíme, moli nám je nesežerou. Svého státu nebráníme – ať ho čerti seberou! 1927
18

JUBILEUM V MOSKVĚ
Překonavše zkazky jasnopoljanské zavedli si mravy zcela pohanské. Odporu když není k prachu ani bombám, proč pak nepřikročit k dávným hekatombám? Spálit lze sto dobroduchých volů ke cti Leninových apoštolů! 1927
19

SOVĚTSKÁ OSLAVA V BRNĚ
Při jubileu sovětů na počest jejich „rozkvětu“ tančila Milča Mayerová – Salome z Čech a modla nová. Proč raděj nejela k slavnému plesu do Moskvy – v paláci u Herodesů? Tam lepší kynula odplata: Mohla mít – vrchol vší slávy – na míse čirého ze zlata měšťákům uťaté hlavy... Mohla je do Prahy přivézti, kulturu příkladně povznésti – jaké by propuklo nadšení u všech, co pytlem jsou praštěni! 1927
20

NÁVŠTĚVA SOVĚTSKÝCH BÁSNÍKŮ
Jedou, jedou znenadání do Prahy zas ruští páni v masopustní čas. Jaká touha k nám je pudí, že se takou dálkou trudí, co nám vezou as? Jistě pěvci libozvuční vezou masky revoluční, šité v domově. Spatříme zas známou frašku: o něco víc českých Vašků v kůži dravcově. 1928
21

KDYŽ ZASTAVENO „RUDÉ PRÁVO“
Z opičí lásky k svobodě bouří se pět mužů v národě, –* že tlačí zákaz rudých listů na kuří oko komunistů. Státu, jejž vítali, nežli se zrodil, rudý běs rád by dnes oprátku hodil – pět mužů s praporem negace dopřálo by nám té legrace. * J. S. Machar, F. X. Šalda, Fr. Krejčí, E. Rádl, Zd. Nejedlý. 1928
22

PO NÁVRATU ČESKÝCH STUDENTŮ ZE SOVĚTSKÉHO RUSKA
Parlamentu velmi blízko plevele je semenisko: Alma mater Carolina kathedru má pro Lenina. Spojence v ní statečného Moskva může získati, když dle noty Nejedlého bude mládež pískati. 1931
23

VLÁDA RYTMIKY
Hus horlil proti křepčení. Husité dneška střeštění v tanci a údů mrštnosti hledají cestu k věčnosti. Raduj se, mistře, v zásvětí: den ze dne Praha baletí, k zenitu spěje poklusem, Evropy bude cirkusem. 24

PRAŽSKÁ MLÁDEŽ
Jedni k Leninovi chodí do školy, druzí koří se jen Backerové pupku. Jablko je shnilé, ačkoli na oko má pěknou slupku. 1928
25

KONEC TRADICE
Ze všeho, co předkům vírou silným posvátno a draho bylo, běda! – Husitům dnes kratochvilným jenom husí stehno zbylo! 26

NAŠI FAŠISTÉ
Smutný pohled na fašisty, místo boje s komunisty mandáty když v obci loví šturmem do zad – Kramářovi. Druhdy sice vůdce slepý vedl zápas velkolepý, válčení však není lepé, je-li všecko vojsko slepé. 1927
27

JUBILEJNÍ
Deset let už, bratře Čechu, nad hlavou máš vlastní střechu. Žehnej nebe další práci! Bys však ušel lamentaci, pojistky je třeba větší proti žhářů nebezpečí! 28

JINAK V PÍSMĚ, JINAK U NÁS
Byl jeden Jidáš a třicet stříbrných – Zahalme zármutkem líce: My máme méně Stříbrných, Jidášů však mnohem více! 1931
29

STRANA ČES. SOCIALISTŮ
Nedávno všem páchla od hlavy i od zadku – dnes jsme náhlých metamorfos svědky: ve vonnou se proměňuje zahrádku, jak to káží předvolební pletky. Narostly snad moudrým hlavám dlouhé uši, že tam na bodlácích mlsnou pastvu tuší? 30

UTĚŠENÁ VYHLÍDKA
Sousídek Michl z dřímoty vstává zotaven po zlém výprasku, na obě strany šavličkou mává, pistole čouhá z opasku. Na české Vašky, na chlopy polské chystá se staré po stopě: „Jen s těmi chámy pode jho volské – a bude pokoj v Evropě!“ 31

PŘÍPAD FALOUTŮV
Aby byly operační plány před špehouny jistě uschovány, bdělo jenerálů pět. Bohužel se jasně ukázalo, pěti jenerálů že je málo – Falout akta sněd. Nutno, aby v republice jenerálů bylo více v zájmu obrany a cti. Až si budou v štábu,štábu na slepou hrát bábu, by bděl – jeden z patnácti. 1929
32

KARLŮV ODKAZ
Alma mater, slávy štít, město, most i svatý Vít: dědictví to štědrý král věrným Čechům zanechal. Chybí k vrchovaté míře – jenom provaz na Pancíře.* * Loupeživý rytíř na Žampachu, známý z Heydukovy básně. Karel IV. ho zajal a kázal oběsit.
33

Z DENNÍ ZKUŠENOSTI (Když se zřítila novostavba v Praze na Poříčí.)
Neruda kdys toužil po poctivém jádru, žádaje, by celý národ z pevného byl kvádru. Přešla řada roků, osud byl k nám vlídný – jenže místo pevných kvádrů leckde beton bídný! 34

K JUBILEJNÍM „ROZPAKŮM“
Možno zradit tisíc let, možno tupit, co ctil děd, možno zničit žniva snopy, zneuctít lze svaté stopy – jen když pro smích všeho světa ČESKÝ VRTÁK zdárně zkvétá! 1929
35

PO SVATOVÁCLAVSKÉM JUBILEU
Rozděšený biřic tluče na buben: lezte, rudé larvy, lezte z doupat ven! Zbožné city posíleny – štěkejte jak lačné feny! Národní duch v postupu – honem novou potupu! Kdo dal srdce, kdo dal růže, s každým rychle do kaluže – neb jen z bahna může kvésti v zemi mír a v lidu štěstí! 36

DOBRÉ STARÉ ZVYKY
Hrozil Římu proces krátký, měl být odsouzen! Prozatím je všelikými spratky znova ostouzen. Čeští Vašci, v konci-li byli se zábavou, odjakživa bušili do zdi horkou hlavou. 1931
37

VÁNOCE NA HORÁCH
Hola, lyže, swetr, hůl – vítejte nám, sněhy, ledy! Noci hvězdná, v klín nás stul! – – – Vánoce – však bez koledy. Kyne v mrazné výšině chata skrze smrčin sněti. Tanec v horské tišině. – – – Těla kult – však žádné děti. Jazz a žhavé oči děv. Chmurně mlčí hvězdná výše, andělský sem nezní zpěv... – – – Štědrý večer – bez Ježíše... 38

DOBRÁ RADA
Mladým pěvcům českým touha srdcem buší: Nemusím být hezkým, chci jen dlouhé uši, abych první slyšel, kterak Paříž hude, neb s tím na trh přišel, co zní z Moskvy rudé. Nač se trápit v potu o svou vlastní notu, když jen zboží cizí v Praze potlesk sklízí? 39

REVUE „RED“
Pohleďte sem, lidé drazí, co to za báječnou krásu, když si český kohout vrazí cizí peří do ocasu! 1927
40

K RÁDLOVĚ „VÁLCE ČECHŮ S NĚMCI“
Praotče náš dávný, Čechu, cos to proved za neplechu! Na Řípu když stanuls nohou, mezi stařešinou mnohou škoda, že jsi neměl Rádla! Byla by ti nenapadla drzost, pramen neštěstí: lézti Němcům do cesty! 41

ROMÁNY VÍTĚZSLAVA NEZVALA
Druhdy znal svět básníky, kteří vedli mladíky k ideálům přes svízele. Primas dnešních básnířů vodí stopou kuplířů kluky rovno – do postele. 42

DVOJÍ LOKET
Přišel polský básník* k zlaté Prahy týnům, nevěděl nic Pen Klub ani Aventinum. Lhostejnosti této ihned puknou ledy, když přijedou z Moskvy hausírníci s jedy. * E. Zegadłowicz r. 1929. 43

SVĚT BEZ SLOVENSKA
U Topičů mají bdělý „Literární svět“. Škoda jen, že není celý, dokáži to hned. Slovenska kde být by měla oblast důležitá, tam se prázdný papír bělá: terra incognita. 1928
44

„UMĚLECKÁ RADA“
Komu se nelení, tomu se zelení. Panošům rudým panoši červení pomohou mávat žhářovou pochodní. Kdo při tom pohoří? – Umění národní. 1928
45

HORA S VANČUROU PROZPĚVUJÍ
My ptáci z Rajské zahrady* ryjeme státu v základy. Pro radost rajskému sadaři svádíme mládež jak krysaři. Zato když volnosti vzpomíná, sype nám stát zrní do klína. Z toho si, básníci, příklad berte, Moskvě se pokořte, na Vlast... * V Praze v t. zv. Rajské zahradě jest sídlo moskevské misse.
46

NENÍ SLAVÍK JAKO SLAVÍK
Jeden v čas, kdy vše se snoubí, láskou tluče v stinném loubí. Druhý v boji málo čackém Pekaře chce utlouct klackem. 1930
47

SUUM CUIQUE
Pan Melhuba, agitátor, dostal plné koryto. Ideový propagátor mošnu, hůl a varyto. 48

PRO DOMO NOSTRA
Pohřebním se oděj šatem, katolickým literátem jsi-li v Čechách v této době: Za živa se octneš v hrobě. Na levici umlčí tě, na pravici neznají tě. 1925
49

DURYCH CONTRA DEML ET VICE VERSA
Se čtyř stran tvrz obležena, zuří útok divoký. Bašta místem proražena zradou nebo úskoky. Obhajci v tu těžkou chvíli nepříteli k zábavě navzájem se poškorpili: šermují si po hlavě! 50

SÁM SOBĚ
Zestárnul Pegas – jakáž tu rada! – Z bezzubé čelisti udidlo padá. Nelítá, klopýtá, ocas má kusý, namísto perutí – peroutky husí. Konec je vzletům v čarovných sadech, básník spad s koně, píchlo ho v zádech. Nebude lítat po širém světě, ten tam je Pegas – zbyl houser v hřbetě. 51

POZDRAVY ROM. PROMBERGROVl
Skončeno-li v tuhé práci pětasedmdesát, při sklence lze bez orací ťuknout si a plesat. Připíjím Vám na zdraví, Kramerie Moravy! ARNU NOVÁKOVI
Abraháma, pane Arne, zapírati – to je marné! Sadů svých plod zříte zráti, ale den se trochu krátí. Slunko klesá, azur bledne – přejem: Dobré odpoledne! ALOISU KOLÍSKOVI
V krajině tří vrchů s křížem zvítězil jsi nad ostřížem, 52 v zemi Iva chcem hold Ti vzdáti pro dílo let šedesáti, které klene smíru duhu nad úklady dobrodruhů. V taláru i v krunýři budiž zdráv nám, rytíři! 53

PO VRAŽDĚ PRESIDENTA DOUMERA
Nešťastný národe ruský! Dobré tvé zrno je melivem ve mlýně satana hrozivém – na Západ vrháš svou plevel a strusky. 54 OBSAH
Na omluvu7 Záhy po převratu8 Rudozelená koalice9 Rada otci10 Náš export11 Nová vrchnost12 70.00013 Nová modla14 O Spartakiadu15 Hvězdy16 Rudý den17 Moli v kožiše18 Jubileum v Moskvě19 Sovětská oslava v Brně20 Návštěva sovětských básníků21 Když zastaveno „Rudé Právo“22 Po návratu čes. studentů ze sovět. Ruska23 Vláda rytmiky24 Pražská mládež25 Konec tradice26 Naši fašisté27 Jubilejní28 Jinak v Písmě, jinak u nás29 [55] Strana českých socialistů30 Utěšená vyhlídka31 Případ Faloutův32 Karlův odkaz33 Z denní zkušenosti34 K jubilejním „rozpakům“35 Po svatováclavském jubileu36 Dobré staré zvyky37 Vánoce na horách38 Dobrá rada39 Revue „Red“40 K Rádlově „Válce Čechů s Němci“41 Romány Vítězslava Nezvala42 Dvojí loket43 Svět bez SlovenskuSlovenska44 „Umělecká rada“45 Hora s Vančurou prozpěvují46 Není slavík jako Slavík47 Suum cuique48 Pro domo nostra49 Durych contra Deml et vice versa50 Sám sobě51 Pozdravy52 Po vraždě presidenta Doumera54
[56] Jan Karník VOSÍ HNÍZDO Epigramy Vydala Družina literární a umělecká v Olomouci jako 3. podíl svých knih na rok 1932 Vytiskla Lidová tiskárna v Olomouci L. P. 1932
E: ts; 2007 [57]