Epigramy (1921)

Jehly, špičky, sochory a kůly
stesal, zkoval, zostřil, sebral
k vůli
vojně s hloupostí a zlobou místo šavel
Borovský Havel., Karel Havlíček Borovský

Diplomatická verze Ediční verze
Epigramy 1845.
[1] Jehly, špičkyšpičky, sochory, a kůly stesal, zkoval, zostřil, sebral k vůli vojně s hloupostí a zlobou místo šavel Borovský Havel.
1845.
[3] Poklona censuře.
Obrácený svět.
České slovesnosti Osud pouta kuje: Censura ji tisknetiskne, Tiskař censuruje. [5]
Církvi D. D. D.
[7]
Nedůstatečnost.
Dokazují kněži z plných plíc že náš rozum po tom rájském ovoci Za moc nestojí bez božské pomoci. Věřím, páni! věřím ještě víc, že Váš rozum s tou božskou pomocí Nestojí za nic.
Toast.
Sláva slavným! Od všech budiž ctín Farář v ....tyně! Nemá nad něj milejšího Hospodin Ani hospodyně. [9]
Definitio disciplinaris.
V naší církvi – brachu věz! – Růžence, obrazy, panny, Mívalli je v rukou kněz, Jmenují se dotejkany.
„Ani jediný punktík nepomine z Zákona“ Ježíš u Mat. V. 18.
Házelo se, – jakož v biblí zní – Na cizoložnice kamení: Římská církev trestá ještě více – Kněžmi hází na cizoložnice. [10] Popsání ruských národních obyčejů a slavností.
I. Kreščenije.
Biskup světí na památku křestu Skrz led vodu veškerému městu, Které s bobožnostípobožností, plné víry Pít se hrne z této svaté díry. Pak bývají ti, co pilipili, By se dvakrát netlačilinetlačili, Od kozáků knutem odehnáni Na památku biřmování. [11]
Perfectibilitas fidei catholicae.
Oj! raduj se katolická chasochaso, Máme boží krev, a boží maso: – Ještě boží střeva – potom na letnice,letnice Bude dělat papež boží jitrnice.
Mystický výklad.
Kalkulujíc velmi zdravě Svatá církev mitry vymyslila: Totiž že má málo v hlavěhlavě, Na hlavu si mnoho postavila. [12]
Mat. VIII. 28–34.
U Matouše v osmé kapitole Šel pan Ježíš v Gadarenské pole; Velel... ejhle! zástup v plném choře V slepé poslušnosti vrh’ se v moře. – Borovský v tom našel smysl vyššívyšší, Soudí, že to byli první mniši.
Nový nápis který bude 1848 vytesán nad posluchárnami theolog. faculty.
Nehřeš usty ani sluchemsluchem, Blahoslaveni jsou chudí duchem. [13]
„Aus ihren werken werdet ihr sie erkennen.“
Ze všech se mi řecká víra zdá Nejvíc učenému prospěšná: A to proto, neboť zahání Časté v chrámu k zemi padání Haemorrhoidy a zacpání.
Z historie literatury české.
Plesnivina, moli, Jezoviti Českých knížek hubitelé lití. [14]
Selský.
Farář dělá z chleba a vína Pro duše selské Tělo a krev: Sedlák dělá tělem a krví Pro tělo kněžské Víno a chleb.
Demonstratio miraculorum.
Divli že pět chlebů, dvě rybice Nasytily lidstva na tisíce: Vždyť pak podnes ještě tyto divy Tolik tisíc černých pánů živí. [15]
Ecclesia militans.
Proti církve protivníkůmprotivníkům, Bezbožným akatolíkůmakatolíkům, Vydal pater Rožeň podlé zvyku Na sto arších ostrou polemiku: V tuhé vazbě s kovanými rohy Všem kacířům může přetlouc nohy.
Pomněnky.
Kdykoli slyšívám Hlásat Rožně kázání nějaké: Vždycky si vzpomínám že Bileamův osel mluvil také. [16]
Rožeň – Samson.
Pater Rožeň zápalem hrdinským Slouží papeži a Římské vířevíře, Jako Samson proti Filištinským Bouří s kazatelny na kacířekacíře. Jako Samson svatou církev bráníbrání, Jako pravý Samson – oslí skraní.
Důkazy subjektivní.
Ač jsem křesťankřesťan, nevěřil jsem předcpředc, Že kdy bude jeden ovčinecovčinec, Ale když jsi ty měl přístup k dveřímdvěřím, Kozle Rožni! již i tomu věřím. [17]
Proč pak mají mnišské cechy Proč pak mají mnišské cechy
 Na kloboucích velké střechy Jako praeses Antonín? – Rádi mají v mozku stín.
Evangelium sophisticum.
Atheistou buďbuď, toť víra jistájistá, Pán Bůh sám je také atheista. [18]
Příčiny pádu Jezovitského řádu.
Hlavní pádu Jezovitův důvoddůvod, Že byl chromý jeho původ: Pročež ač je bylo zvednout věcí snadnousnadnou, Vsázím sese, že brzy zas upadnou.
Societas Jesu.
Pravil Tatík svému Synu: Hodný’s hoškuhošku, leč mne mrzí velmivelmi, Že si s tebou kamarádí šelmy, To ti více neprominu. [19]
Kupecká Výstraha (Z Augs. Novin)
„Lojolovi dědicové šálí lidlid, že jsou v kompagnii se mnou. Zde to prohlašuju za lež zjevnouzjevnou, Anť jsem nikdy nebylnebyl, aniž míním být. Střež se uvěřit jimjim, kdo můj přítel.“ Ježíš KristusKristus, Lidstva Vykupitel.
Etymologický Epigram.
Jezovit pochází spíše Od ježka než od Ježíše. [20]
Kasuistský Epigram.
Ptám sese, bylli Jezovitou JonášJonáš, Ninivetský missionář? – Nemoh’ býti. V tom je chybachyba, Že Jonáše polkla rybaryba; Jezovita pravím vám Bylby polkl rybu sám. Nebyl Jezovitou, nebť ho měla Tři dní v břiše – a nezcepeněla!! [21]
Nápis na budoucí kolej Jezovitskou kolejJezovitskou kolej v Praze.
Hajej hajej! stará PrahoPraho, Hajulinkej moje blaho! Pš! pš! dadejdadej, noc se blížíblíží, Přiletěli netopýři.
Novum testamentum praefiguratum in Veteri.
Stejní hrdinové jsou Samson s Hynkem Lojolou: Jeden míň a druhý více Pustil lišek do pšenice. [22]
Talenty.
Pavlu hůř a Petru líplíp, TichoTicho, závist! ticho! Kacířům dal pán Bůh vtipvtip, Svaté církvi břicho. [23]
Králi D. D. D.
[25]
Erdengötter.
Vidím mezi Panbýčkem a knížaty Vždy větší analogiji: Tak, na příklad, pán Bůh stvořil psy, A knížata policiji.
Demokratský.
Nechoď Honzo s pány na ledled, Mnohý příklad mámemáme, Že pán sklouzne a sedlák si,si Za něj nohu zlámezláme. [27]
OberlandesamtsprojektOberstlandesamtsprojekt.
„VašeVaše Majestátnost ráčí znáti Věrnou lásku Čechů k osobě Zeměpána, jak prahnou magnáti Sloužit králi, trónu k ozdobě: Pročež račte dekretovatdekretovat, By se mohl titulovat Některý hrabě český: Nejvyšší Zouvák Zemský. [28]
Ruska constitucí.
Odjakživa dovoluje Ruský cár velmožům,velmožům Míti třeba tisíc dušíduší, Jenom žádný rozum.
Ins StambuchStammbuch Sr Hochgeboren Herrn Grafen X od. Y
Každý dělej svoje Milý pane můj: Sedlák žito z hnoje A ty z žita hnůj. Logau.
[29]
§. 1.
Tak zní první kriminální článek: Každý zlodějzloděj, jenž položí na – Oltář spravednosti berana; Čist a práv buď jak beránek.
Politický.
Pomodli se Čechu K svatému VojtěchuVojtěchu, By tě vzali samostatné Národy do cechu. [30]
Figura inversionis.
Na kříž reformátorareformátora! Byla methoda starástará. Nyní svět pověsí spíš Na reformátora kříž.
Sumární Výtah z protokolu valného sněmu Stavův Českých i Moravských:
Zuk! zuk! zuk! Kontrbucí dámdám, Nic nevydělám! [31]
Jus Regale.
Professor Iuris examinans dicit: Proč pak každý král a každé kníže Sází v žalář v okovy za mříže Dějalících falešné peníze? Studiosus respondens dicit: Každého to mistra hnětehněte, Jinýli se do řemesla plete.
Purkmistru slavné obce X-ské.
Chlubíváš se a sic podlé právapráva, Že jsi čtyr tisíců měšťan hlava: K tomu však si přimysliti slušísluší – Jaké musí mít ta hlava – uši! [32]
Vlasti. D. D. D.
[33]
Velmi mnohým českým básníkům.
Věčná vaše píseň: „Jaká slast Milovati českou vlast!“ – Máli však mít z vaší lásky zisku, Nedávejte písně své do tisku.
Etymologický Epigr.
Odkuď vzalo – zkouším žáky – Jméno Rakous počátek? – Od raků, neb oni taky Lezou pořád nazpátek. [35]
Obrana Časopisu „Přítele Mládeže“. (Vydávaného od Hradec. bisk. konsistoře)
Sto let v očistci ať za tu křivdu hoříhoří, Kdo nadává pro přítelePřítele konsistoři: Vždyť chudinka nemá žádné děti, Jak má umět s dětmi zacházeti!?
Ethnografský.
Hanák velké panák Z těžka vekračoje: Jedno noho drohó K předu postrkoje. [36]
Geografický.
Nechlubte se vlastencivlastenci, Není to věc řádnářádná, Že neteče odjinud Do Čech voda žádná. Točímeli se sudu Nedolévajícenedolévajíce, Zůstanou nám na spodu Brzy jen kvasnice. Nechlubte se nechlubte! Špatná je to slávasláva, Že vytéká do Němec Všechna česká šťáva. [37]
Meč a Kalich.
Proč byly Husitske rvačky? – Rozhodnout se nimi mělomělo, Máli se jíst boží tělo S omáčkou neb bez omáčky.
Оbjavlenije.. (Z ruskych novin:)
V Evropě se ztratil Před dvěma sty lety, český král – Žádá se uctivěuctivě, By ho, kdo ho najdenajde, odevzdal, V Petěrburku Mikuláši cáru – Dá mu za to bečku kavijáru. [38]
Ost und West. Rytíř sv. Vladim. mluví:
Museum nestavte Dole u VltavyVltavy, Přijde z jara Voda jarájará, Do Němec ho splaví. Raději ho nechte Na Hradčanech státistáti, Bude na něj Vítr zdravej Od Severa váti. [39]
Česká modlitba.
Svatý Jene z Nepomuku Drž nad námi svoji ruku, Ať nám Bůh dádá, co dal Tobě – By náš jazyk nezhnil v hrobě.
Nápis na jistém domě na Hradčanech.
„PochválenPochválen buď Hospodin! Nebuď brachu ťululum; Není zde větrný mlýnmlýn, Je zde české museum. [40]
Nápis na sochu Karla IV. mající být postavenou v Praze 1848 na 500letou památku založení vysokých škol.
V školách Karlem řád uvedenuveden: Němcům tři a nám hlas jedenjeden. Zdálo se nám málo býtbýt, Chtěli jsme je všechny mítmít; Za to pláčem nyní v hořkem času: „Otče Karle! kýž je kousek hlasu!“
Originálnost.
Připodobníme – pane švaře! – Literaturu Němců – faře, Z které by všechny hezké Spisy a knihy české Musely křtící listy brátbrát, Kdyby se někdy chtěly vdát. [41]
Nouze naučila Dalibora housti.
K divadlu se nám jen nedostává: DůmDům, BásníkůBásníků, Aktérů a pak Publikum. Proto páni radím akcije K stavbě chrámu české Thalie. Když jich jenom hodně rozprodáte A pak honem cihel nadělátenaděláte, Musí být, kdo je akcionérem, Básníkem, Publikum nebo AktérémAktérem. [42]
Účinky Bělohorské Bitvy.
Pokavad se s Čechů Kacířství nesmeklo, Měli v Čechách nebe A po smrti peklo. Co nám Ferdinande Pán Bůh poslal tebetebe, Máme v Čechách peklo A po smrti nebe.
Nápis na Pražskou Drážeň 1845.
Co se divíš bratře Čechu jak enthusiasta? Připojili Prahu k Vídni železem – i basta. – [43]
Musám D. D. D.
[45]
Pražské Vysoké Školy.
On: Dvě fakulty v Klementině, Dvě fakulty v Karolině! Nač ten rozdíl? Nevím na mou kušikuši, Jak by se to vyložiti mělo? Já: Klementínské zabijejí dušiduši, Karolínské tělo.
Verba docent exempla trahunt.
„Co sám nerad, nečiň jinému.“ Žáku pravil kantor kdesi Třepaje ho za pačesy. [47]
Anti – Gall.
Na dar Ducha nic nedbejtenedbejte, Hodně díla nadělejtenadělejte. Pak po smrti na vše lehce Orgán ňáký najdou v lebce.
Preperanda.
Výklady kantora Doubravy Snadno chápe hned Každý žák, i třebas bez hlavy, Máli jenom hřbet. [48]
Skeptická modlitba.
Bože milý! Jsili?! Chraň duši mou! Mámli jakou!?...
Originálnost.
Není nad původnost! Každý po ní touží; Lidi choděj’ přes mostmost, To já půjdu louží. [49]
Qualifikací X... profes. hist.
Umí historii, věřte mně! Střední sice jenom prostředně, Starou za to však již zapoměl, Škoda jen, že k nové nedošel!
Učený epigram z ruštiny.
On: V akademii nauk Předsedou kníže Dunduk?!! Já: Jak pak by tam neseděl Kníže pánpán, když má p... Puškin.
[50]
Nové kacířství.
Evě radil v Ráji duch: „Recipe jabko, budeš Bůh!“ Však to nebyl žádný jiný Nežli Doktor medicinymediciny.
Vídenská akademie přírodních věd.
Akademie od svého původu Pořád zkoumá prej a zkouší přírodupřírodu; Jenom to je milí braši bídabída, Příroda jí málo odpovídá. [51]
Daguerrotyp.
Leccos malíři vyvedlivyvedli, Jenom světlo nedovedlinedovedli. Teď se na ně světlo rozhněvalo A samo se do malířství dalo.
Text k harmonii sfér.
Slyším jak Pytagoras Hvězdy zpívat takto zas: „Kolem kolem vždy letímeletíme, Proč, kam, kudy dobře vímevíme, Astronomům nepovíme.“ [52]
Allah Kebir. Zdaliž neprodávají dva vrabce za halíř, a jeden z nich nepadne na zem bez vůle Otce Nebeského. Jež. Mat. X. 29.
Pořád vedou hořké žalosti Básníci nad ztrátou mladosti; Včerá jim dal Pán Bůh dekret s třapcem: „Budiž tedy básník věčným chlapcem!“
Hudci k svátku.
Kýž ti Pán Bůh za tvých houslí zvuky Místo dvou dát ráčí čtyry ruky. To ti přeju k svátku srdcem duší, Bys si mohl hraje zacpat uši. [53]
Poeta laureatus.
Stavil’s na své idylické lýře Mléko, trávu, kozy a pastýře: Pročež kladem na tvou hrobku Věnec slávy z kozích bobků.
Obyčejný český literator vece:
„Kritika ať u nás ještě nevystoupí, By nevěděl venkov, že jsme v Praze hloupí.“ Já: Děckoť jest – díš – obecenstvo našenaše; A tvé spisy? – ty jsou tedy kaše. [54]
Z nejnovější literatury.
Kusy srdce pro kuchařky jsou vydané: Jsou-li z masa – na zadělávané; Jsou-li papírové – nač? – Aspoň pod koláč! – [55]
Světu. D. D. D.
[57]
Misanthropský.
Od čerta vás pro ten božský hněv Ježíš koupil za všechnu svou krev, Já však mním, když na mne přijde spleenspleen, Že bych za vás nedal trochu slin.
Patroni Haliče.
Od Boha mám písek a vlny, Od Kazimíře šlachtu a IzraelityIzraelity, Od Františka Šváby a JezovítyJezovíty, Mikuláš mi dá činy a činovníky. [59]
Krakoviaki.
Ty Krakovská obec Země neodvislá Vyběhni na kopeckopec, Sic tě spláchne VislaVisla. Slavná republiko Vylez na stodolustodolu, Sic tě Visla spláchne S volného prestolu. V Rakousích již tajetaje, Běží Visla zčerstvazčerstva, S prestolu tě spláchne S pískem do królevstva. [60]
Mládencům a Pannám.
Pokuď je móda v šosešose, v čepcičepci, Módníkům darmo kazat nechcinechci. Však ono jich pak nechá módy dost, Až bude v módě rozum poctivost.
Triplex immoculatio.
Nebyl doma celý rok pak KojataKojata, A předc žena porodila trojčatatrojčata. Divil se pan farář velicevelice, Že ji zastínila svatá Trojice. [61]
Indiferentský.
O stálost a věrnost Nepadej v rozpakyrozpaky, Miluj holka všechny A mne miluj taky. Dešť na všechny padápadá, Slunce všechněm svítísvítí, Nechci tě má milá Sám jediný míti. [62]
Umgang mit Menschen.
Také Tobě ..... radu dámdám, Nemluv před lidmi o sobě sám: Neboť jest to proti zdvořilosti Mluvit o neřádu v společnosti.
Optimista.
Ztloustl Kuba jako soudeksoudek, Dal mu Bůh dobrý žaloudek: Kdy by mu byl Bůh dal vtipvtip, Byl by suchý jako šip. [63]
Satyrik před soudnou stolicí.
On: Proč pak nepíšeš, jako všechni jiní, Proč pak tvé pero,pero černí jen a špiní? Já: Ale vy páni kritikáři Vždyť ho namáčím v kalamáři.
Sympathetické lečení.
Bodneli tě žihadélkem včelavčela, Vlož na ránu hned Její vlastní med: Bodneli tě epigramská střelastřela, Vlož na ránu – prostředek máš jistý,jistý – Chumáč vlasů z epigramatisty. [64]
DODATKY Z OSTATNÍCH RUKOPISŮ
[65] Výstraha císaři.
Caveant consules, ne respublica detrimentum capiat.
Vyšli jsou-tě tři vlastenci To s motykami Vykopávat českou duši Z německé jámy
Krleš! Krleš! Krleš!
Pojďte vlastenci, jež srdce bolí, Že Bůh nenadělil Čechy solí, Pojďme modleme se by dobrota Boží, v Čechách ráčila zavést Zase na všetečnost ženskou trest Takový, jak byl za časů Lota: Tak dá Čechům spravedlnost Páně Více soli než Wieliczské báně. Krleš! Krleš! Krleš!
[67] Ex ungue leonem
1. Slováci svůj jazyk hájí, 3. Maďaři jim o něj hrají: 2. Jaký národ taký zvyk, 4. Jaké prase taký kvik.
(Narysuj si to lépe! –)
Však se podle díla Mistrův rozum vidí Císař dělá šlechtu Pán Bůh stvořil lidi. Pán Bůh stvořil lidi Krejčí tvoří pány Kdo je maly mistr Mívá malé plány.
[68] Námitka Dru Strauszovi
Když se rozcházeli Apoštolé, Nic nevzali sebou; avšak hole Dovolil jim Ježíš vzíti předc, Holou rukou těžko vést šarvátky Věděl jaké budou v církvi hádky – Jenom pán Bůh ví budoucí věc.
Comparatio a majori ad minus.
Co jsou řimsy v kloboučnickém krámu To jsou hlavy pražských mladých pánů.
Nejkratší symbolum. „Co jest Císařovo, Císaři; a co jest Božího, Bohu.“ Ježíš u Mat. XXII. 21.
Praví svatý Havel Bořivít: „Není Bůh, a Císař nemá být.“
[69] Logika a pranostyka.
3. Měkká kaše, tvrdý kamen: 4. Mnoho vojáků, malo panen: 1. Mnoho čápů, málo žab: 2. Nestav svíčku pod okap.
Nevim jaky pořádek by byl lepší.
Nejkratší symbolum. Motto: Co jest Císařovo Císaři, a co jest Božího Bohu. Ferdinand. II.
Řeknu vám až budu smít: Neniť Bůh, a císař nemá být.
[70] Landtag.
Praesid: Franc neb Museum! O to tu páni běží Volte zkrátka, šetřte plíc.
Stavové: Museum! – Když chcete zvěř mít na nábřeží, Ať je jí tam tedy víc.
Sophistika. (rozumí se že čertova)
Proč bych nesměl býti atheistou? Však nás pán Bůh tuto víru čistou Učí, sám všem špatný přiklad dává, An krom sebe Boha neuznává.
Apologie Taboritů.
Dobřeť zkoumal Žižka než sek’ mečem svým Obě pravdy víry okem nepředpojatým: Pravým kališníckou Levým katolickou.
Nevím na který oko by Ž. slep. Bylli na pravé: tedy levým kališníc., pravým katolic.
[71] Tomáš II.
Mnohé věci věřím rád, Nemusím je omakat; Jiné, než jim víru dám, Dříve dobře omakám; Mnohé držím přec za šal, Třeba bych je omakal.
21/1 18/5 1856.
Se sedlákem div se stal Míru pšenice vyscal Však to žádný div nebyl Sedlák pšenici propil Když ji sedlák dřív propil.
[72] Rada hloupému Jankovi.
„Po obědě Janku „Nesmíš“ – prála máti, „Oblizovat pysky „Nýbrž utírati.
„Ale po hubičce, Můj Janečku milej! Třeba se oblízni Jen se neutírej!
21/2 1856.
[73] Lehkoť dobrým mocnářem je býti Třeba lidu nic nedal, Rádi budou jeho jméno ctíti Za to že jim nic nevzal.
Naše vlády s obrácenou pašijí Mají podobenství velmi mnoho, Tam za všechny jeden položil šiji A zde trpí všichni pro jednoho.
Kázání.
Hleď vždy člověče! pamatovat Že pára jsi – jak stojí psáno: Zdráv a vesel lehneš večír spat A mrtev – probudíš se ráno.
[74] Bůh náš Otec pro chování Deset nám dal přikázání: Ale církev naše Máť Zkrátila je v jedno: plať!
V nouzi ti dá radu Každý pravý dobrý přítel; Ale málo který Dá ti mouky pytel.
Vždy při velkém jmění Jsou dva darebáci První, co je shrabal, Druhý co utrácí.
[75] DOSLOV BIBLIOGRAFICKÝ
Již roku 1844 pochlubíl se Havlíček příteli J. Th.Klejzarovi novou svou myšlenkou psáti epigramy. Měl tehdy v úmyslu „za několik let, až jich více nadělá, dát je někde otisknout“. Roku následujícího sbírá roztroušené epigramy a sestavuje je v malý sešitek, rozděliv je v pět oddílů. Než prvotní úmysl celkově vydati epigramy neuskutečnil. Mnoho sice porůznu za svého života otiskl po časopisech v České Včele, Šotku, Obrazech života. Snad neuznával ještě dobu vhodnou, aneb znal, že censura jich nepropustí. Veškerá vydání posmrtná byla omezena na určitý výbor s ohledem na rakouskou censuru. I pečlivé kritické vydání Quisovo mnoho ponechává vytečkováno a některé vůbec z důvodů censurních vynechává. Byly však za to vynechané epigramy hojně opisovány aneb prázdná místa v tiscích doplňována. Podařilo se mi r. 1911 pomocí Literárního Kroužku v Chicagu (pod pseudonymem Jiří Zborský) vydati úplné vydání Havlíčkových epigramů podle rukopisů a opisů zachovaných v Knihovně Národního Musea. Vydání toto, které šťastně ušlo bedlivé rakouské censuře, rozšířilo se i v Čechách a bylo pak základem všech následujících úplných vydání, bohužel i s některými chybami americké tiskárny. Charakteristický rukopis Havlíčkův, tak výrazný, doplňuje však nejlépe i jeho myšlenky, a proto nyní sebral jsem veškeré epigramy, které se zachovaly v původním rukopise a péčí a nákladem Grafické společnosti Unie je vydávám jakožto první český tisk methodou manulovou. V přední části jest přesně za- [77] chován postup sešitku z r. 1845 a vzadu jsou připojeny některé epigramy, které se zachovaly v korespondenci Havlíčkově. Zahrnuty též některé překlady, neboť nechtěl jsem původní úpravu rukopisné sbírky porušiti. Epigramy zachované v opisech byly vynechány. Účelem edice jest nejen podati věrné faksimile pro potřeby literární, ale též vydati malý bibliofilský svazeček z české literatury. Havlíček příliš záhy zemřel, aby veškeré své literární plány mohl uskutečniti, a tak i prvotní myšlenka o úpravě tisku epigramu čeká. na umělecké provedení. Napsal (v dopise ke Klejzarovi z r. 1844): „Hodlám tedy ku každému obrázky přivtělit tak, aby by! vytištěn v prostředku a okolo něho obrázky. Považte si, jak by to těmto epigramům přidávalo komičnosti.“ Aneb jinde píše: „Když tedy obětuju jistou stránku v knize epigramu, tedy bych byl blázen, abych již celé stránky nepoužil a všechno místo, které zůstalo bílé, neporýsoval obrázky. Tyto obrázky buď vysvětlují, buď opětují neb zvětšují neb doplňují epigram a pomáhají vždy dosáhnouti lépe cíle.“ Na vysvětlenou k jednotlivým epigramům připojuji, že epigram Příčiny pádu Jezovitského řádu opírá se o zprávu, že zakladatel řádu Ignác z Loyoly byl r. 1521 dělovou koulí na nohou poraněn a při pozvolném léčení vymyslil si založení nového mnišského řádu. – K epigramu Ius regale sám Havlíček podotýká: „...Snad Jste zapomněl, že tolar vlastně je každý falešný, poněvadž žádný nestojí opravdu 5 zl., všude je krom stříbra ještě měď.“ – Národní museum nejdříve bylo ve Šternberském paláci na Hradčanech. Rotundovitý výstupek paláce, z Jeleního příkopu viditelný, zavdal příčinu k Havlíčkovu epigramu Nápis na jistém domě na Hradčanech. – Epigram Nouze naučila Da- [78] libora housti týká se zastavení českých her v divadle Stoegrově a jednání o zřízení samostatného českého divadla s akciovým kapitálem. K tornu Havlíček sám v dopise podotýká: „Povídá se, že budou stavět české divadlo na akcie. Kdo ale koupí akcii, musí k svému užitku dbát, aby se mu akcie vyplácela. Proto musí buď psát, buď akteřit neb aspoň chodit do divadla, jinak se nedá divadlu pomoci. Rozumíte? Tedy jim radím, aby jen honem za ty peníze koupili cihel, aby již žádný, kdo dal peníze, nemohl ustoupiti.“ Epigram Nápis na Pražskou Drážeň jest narážka na stavbu státního nádraží v Praze v Hybernské ulici.(Drážeň rozuměj nádraží.) – Epigram Anti-Gall připomíná spis: „Václav Staněk, Krátký přehled lebosloví“. Na Tylův spis: Kusy mého srdce, povídky, novelly, obrazy, nástiny a arabesky. Praha 1844. naráží epigram Z nejnovější literatury. Manulové vydání epigramů Havlíčkových umožněno povolením správy Národního Musea a laskavou ochotou p. Dra Čeňka Zíbrta, ředitele knihovny musejní.
Praha, 15. listopadu 1921. Dr. Ant. Dolenský.
[79] K výročí stých narozenin KARLA HAVLÍČKA BOROVSKÉHO provedla jako faksimile rukopisné uniotypií (manulem) a vydala Česká grafická Unie a. s. v Praze 1921
E: js; 2002 [80]
Bibliografické údaje

Nakladatel: Dolenský, Antonín; Unie
(Dr. Ant. Dolenský [editor; podepsán pod doslovem]. K výročí stých narozenin Karla Havlíčka Borovského provedla jako faksimile rukopisné uniotypií (manulem) a vydala Česká grafická Unie a. s. v Praze 1921)

Místo: Praha

Vydání: [1.]

Počet stran: [80]