Český gratulant (1872)

Sbírka přání k novému roku, k jmeninám i k narozeninám, Eduard Just

Diplomatická verze Ediční verze
Český Gratulant.
Sbírka přání k novému roku, k jmeninám i narozeninám.
Mládeži českoslovanské
Napsal
Eduard Just.
V Praze.
Tiskem a nákladem knihtiskárny: J. Otto, Václavské náměstí č. 24.
[I] Obsah.
Novoročenky. Číslo    Strana Rodičům, otci, matce1 – 50    1 – 24 Dědovi, babičce51 – 74    24 – 38 Příbuzným a přátelům75 – 91    38 – 48 Bratrovi, sestře, příteli, přítelkyni92 – 101    48 – 53 Pěstounu, dobrodinci, vychovateli, vychovatelce, učiteli, mistrovi .102 – 109    53 – 60
K jmeninám a narozeninám.
Rodičům, otci, matce110 – 151    61 – 86 Dědovi, babičce152 – 170    87 – 97 Příbuzným a přátelům171 – 190    98 – 108 Bratrovi, sestře, příteli, přítelkyni191 – 211    108 – 119 Pěstounu, dobrodinci, učiteli, vy- chovateli212 – 213    119 – 120
[III] Novoročenky.
(Rodičům. – Otci. – Matce.)
1.
Dej Vám Pánbůh zdraví, dej, Dej Vám Pánbůh zdraví, dej,
 ve všem všudy požehnej: obilíčka se svých polí skliďte šťastně do stodoly nepočetné mandele se zpěvem a vesele, by Vám v novém roce bylo hej!
2.
Já malé děvčátko, Já malé děvčátko,
 svěží jak poupátko, nesu Vám přání k novému roku, by Vás Bůh chránil každého kroku, který by nebyl k prospěchu Vám, neboť Vás ráda ze srdce mám.
3.
Blaho a štěstí pro Tebe, tatíčku, Blaho a štěstí pro Tebe, tatíčku,
 sobě však přeju od Tebe hubičku. 1
4.
Jako Sokol jarý Jako Sokol jarý
 přicházím k Vám a k novému roku provolávám upřímné „Na zdar!“
5.
Jsem ještě mlád a nevím, Jsem ještě mlád a nevím,
 co na rok nový přáti: chciť na důkaz své lásky Vám po hubičce dáti.
6.
Ráda bych Ti pěkně přála, Ráda bych Ti pěkně přála,
 poněvadž však neumím, raději se Otčenášek za Tvé blaho pomodlím.
7.
Milý pantatínku náš! Milý pantatínku náš!
 Za Vaši laskavost, za Vaše starosti dej Vám Bůh dožíti přemnohých radostí, abyste vesele trávil svůj věk, nalezal všady jen lásku a vděk! 2
8.
Co Ti, matinko, mám přát? – Co Ti, matinko, mám přát? –
 Vím jen to, že mám Tě rád.
9.
Kvítek krásy nevadnoucí Kvítek krásy nevadnoucí
 přijmi darem, tatínku! Chceš-li znát tu květinku: jest to Láska k Tobě vroucí.
10.
Tatíčku předrahý, Tatíčku předrahý,
 ke mně vždy laskavý, v novém tom roce se blaženě měj, a na mne v lásce se rozpomínej!
11.
Pilností a poslušností Pilností a poslušností
 zavděčit se Vám, to i v novém tomto roce za svůj úkol mám.
12.
Pánbůh Vám požehnej v novém tom čase, Pánbůh Vám požehnej v novém tom čase,
 abychom po roce sešli se zase! 3
13.
Nemoha dárku Ti žádného dáti, Nemoha dárku Ti žádného dáti,
 musím jen slovy Ti, otce můj, přáti, abysi ve zdraví ztrávil rok ten, milován ode všech, vážen a ctěn.
14.
Blaho, zdar Blaho, zdar
 buď Vám roku toho dar, mně pak zůstaňte vždy nakloněni, a já přičiním se ze všech sil, abych Vaší lásky hoden byl. Duše klid sprovázej Váš časný byt, starost nezachmuřuj čela Vaše. Až pak povolá Vás k sobě Pán, buď Vám v nebi stánek přichystán!
15.
Proudem věků časy plynou Proudem věků časy plynou
 do bezedné věčnosti, v srdci mém však nevyhynou vroucí city vděčnosti, které chci Vám v oběť dáti, milý otče, dobrá máti. 4
16.
Dovol, ať na úsvitě Dovol, ať na úsvitě
 v roce tom novém jediným slovem dítě Tvé pozdraví Tě; jestiť to slůvko: „Miluji Tě.“
17.
Již prchla noc, a zmizel sen, Již prchla noc, a zmizel sen,
 hle! nové doby vzešel den, a radost v každé tváři i v každém oku září, a lidé na potkání si sdělují svá blahopřání. I já přicházím, drazí, k Vám a gratulaci pro Vás mám; je arciť prostičká a zcela kratičká, však z upřímného srdce vychází: abyste totiž bez všech nesnází, ve zdraví, spokojeni a všeho zlého ušetřeni po celý rok ten živi byli a mě svou láskou oblažili. 5
18.
Nový rok nastal nám, Nový rok nastal nám,
 proto sem se ubírám, abych Vám blaho přál, před nímž smutek prchá dál. Dej Vám Pánbůh štěstí, zdraví, na tvář stále úsměch hravý, také peněz hodně moc, neb jsou dobrá výpomoc; k tomu hojně požehnání každodenně od svítání, blahý den a šťastnou noc, byste jako v moři slastí žili v naší milé vlasti ještě léta přemnohá, spokojená, blažená! Mě pak v lásce zachovejte, z pokroků mých radost mějte, a já Vám za to vzdám svého srdce vřelý dík jako řádný Sokolík: Na zdar! 6
19.
Kdybych měl tak zlata poklady, Kdybych měl tak zlata poklady,
 drahokamů velké hromady, vonných květů plné zahrady: vše bych Tobě v této době nabídnouť chtěl důkazem, jak Ti mnoho vděčen jsem. Avšak nemám ničeho, kromě srdce malého, které v sobě lásku k Tobě hostí s citem vděčnosti: nuže, srdce to Ti s radostí obětuji v novoroční den. Přijmeš-li je, budu oblažen.
20.
V mém srdečku V mém srdečku
 z laskavečku pěstoval jsem zahrádečku, kterou Tobě v dnešní době, matičko má milá, dám na důkaz, jak rád Tě mám. 7
21.
Co mohl bych Vám darem dáti Co mohl bych Vám darem dáti
 za jitra roku nového? Jsem chud a svým nemohu zváti, abych děl, pravdu, ničeho. Leč něco mám přec ve svém jmění, co nového Vám roku dám: jestiť to srdce, v kterém není, než vděkuplná láska k Vám. Ze srdce toho prosba vroucí se vznáší k nebes výsosti, by světů Otec všemohoucí Vám požehnal svou milostí.
22.
V novoroční tento den V novoroční tento den
 beru k Vám se potěšen, a co ve svém srdci mám, to Vám, drazí, všecko dám: mám tam zahrádečku, plnou laskavečku, jejž Vám všechen ponechám, poněvadž Vás v lásce mám. 8
23.
Na zdar, otče a matinko! Na zdar, otče a matinko!
 Věda, že nový rok zavítal k nám, srdečný pozdrav svůj přináším Vám: Na zdar! Budu se tužiti ze všech svých sil, abych i letos Vás poslušen byl: Na zdar!
24.
Po chvalném obyčeji Po chvalném obyčeji
 na nový rok Ti přeji, bys v blahém míru, spokojena, a od svých milých stále ctěna trávila život vezdejší.
25.
Volným proudem leta plynou Volným proudem leta plynou
 do bezedna věčnosti; v srdci mém však nepominou city vroucné vděčnosti; nezaniknou až k tmavému hrobu. Přijmetež je, drazí, v dnešní dobu jako novoroční přání a k nim nebes požehnání! 9
26.
Zdraví, duše mír a ve všem zdar Zdraví, duše mír a ve všem zdar
 buď Vám novoroční nebes dar!
27.
K novému roku, že Tě rád mám, K novému roku, že Tě rád mám,
 srdečné ,,Na zdar!“ Ti provolávám.
28.
Kdybych dospělejší byla, Kdybych dospělejší byla,
 jistě bych Vám vyjevila v delším přání, co všecko Vám přeju k novému roku. Poněvadž to ale neumím, spokojte se s tím, že na důkaz, kterak Vás ráda mám, po sladké hubičce Vám dám.
29.
Dej Ti nebe zdraví stálé, Dej Ti nebe zdraví stálé,
 jarou mysl uchovej, bys mě miloval i dále, na paměti, otče, měj; já zas přičiním se ze všech sil, bych Tvé lásky hoden byl. 10
30.
Ku výsosti nebes spěje Ku výsosti nebes spěje
 z duší našich prosba vroucí, by Vám ráčil požehnati v lásce Tvůrce všemohoucí. K němu šleme ohlas díků, k němu pějem z hloubi nitra, že Vám dopřál dočkati se ve zdraví dnešního jitra. Kéž Vás mine zloba světa, mír ať v duši Vám se hostí, a když Pán Vás k sobě zvolá, buď Vám nebe na věčnosti!
31.
Hle! vzešla země krajinám Hle! vzešla země krajinám
 nového roku jarní doba, v níž ukryta sic mnohá zloba, z níž mnohá slast i kyne nám. Slast buď Ti jenom za podíl, leč zloby uvaruj Tě nebe; ať každá svízel mijí Tebe a blaho buď Tvé pouti cíl! 11
32.
Kdybych byl andělem, Kdybych byl andělem,
 tuť zavítal bych sem, a cokoli bys přála sobě, vše bylo by Ti údělem. Že však svou slabost znám, nevím, co činit mám, a co Ti pro Tvé potěšení v tu novoroční dobu dám. Však počkej: já přec vím, kterak to učiním; já za Tvé blaho k otci nebes se s modlitbičkou uchýlím. Bůh dítky v lásce má, on na mou prosbu dá, a Tobě, rozmilá matičko, zajisté hojně požehná.
33.
(Churavé matce.)
Milená matičko! V utrpení, seslaném na Tebe z nevyzpytatelné moudrosti božské, plynou dnové 12 života Tvého. Avšak ani v útrapách nezapomněla jsi ubohých dítek: shromážděla a těšívala jsi je v jejich úzkostech a poukazovala jim na dobrotivého otce nebeského, jenž zajisté vyslyší prosbu naši, kterou se modlíme k němu za Tvé uzdravení na počátku roku nového. Kéž dobou tou nastane obrat i v zdraví Tvém! Tím přáním vedeni obracíme se k Tobě, Tvůrče přelaskavý! O, nakloň ucha svého prosbě naší vroucí a navrať zase zdraví matce milené; Tys milosrdný, ve své moci všemohoucí: oo, nenech svoje dítky matky zbavené! Dej, aby choroba jí vymizela z těla, vždyť ubožka už dost se natrpěla; vrať zdraví matce naší, mocný nebes Pane, a neskonalý dík Ti v srdcích našich vzplane!
34.
Matičko má Matičko má
 přelaskavá, víš-li co: já Ti jdu přát, aby Tě každý měl rád, jako Tě miluju já. 13
35.
Opět nový rok zavítal k nám: Opět nový rok zavítal k nám:
 ples a radost září v každé tváři, jak by otvíral se blaha chrám. Pusto, mrtvo v širé přírodě: v naší duši ale neustále květe sličné kvítko v lahodě. Jest to kvítko vroucí vděčnosti, kterouž pozbuzeni, v blahém chvění jevíme své city radosti. Mnohá léta přej Vám žíti Pán! Nechť Vás minou strasti, stálých slastí ale budiž Vám zdroj zotvírán! Láska buď Vám strážným andělem, a po smrti časné v říši jasné buď Vám věčné blaho údělem! 14
36.
Co srdce lidské může oblažiti, Co srdce lidské může oblažiti,
 to rač Ti nebe štědře uděliti i v tomto roce napořád, by neminul ni jeden den, kdy bysi nebyl spokojen a neměl dítě svoje rád, jež neustane v snaze své, by hodno bylo lásky Tvé.
37.
Nastal památný nám den: Nastal památný nám den:
 rok se snoubí s rokem, proto chvatným krokem k Vám se beru potěšen, bych Vám malý dárek dal, jejž jsem pro Vás uchystal: Zlata nemám, ani drahokamů, dárek můj je láska beze lsti a klamu.
38.
Drazí rodiče! Příkrov sněhový pokrývá luhy a nivu; nelzeť oku spatřiti spanilých těch dítek přírody, květin pestrých, z nichž děti v pocitu 15 vděčnosti splítají věnce na oslavu památných dnů. Kterak bych ráda poskytla Vám skvostný dárek v způsobu svěží kytice! – Leč čeho mi odepřeno přírodou, to bohudík v nevadnoucím rozkvětu nalezám v květnici, která laskavým otcem nebeským vzdělána lest v duši mé: tamť nalezám a darem Vám nabízím kvítečko, nazvané láskou. Přijmete jím za vděk od vděčné Vám dcery.
39.
Stopil rok se v časův moře, Stopil rok se v časův moře,
 mnohé s ním i zašlo hoře: blahopřáním budiž pozdraven nové doby prvý den! Všecko dobro, všecky příjemnosti, které nová doba v sobě hostí, nechať jsou Vám nebem dány v dar, protivenství přijdiž v zmar! Bůh Vám popřej stálé zdraví, jarou mysl, poklid pravý, on Vás mnohá léta zachovej, požehnání své Vám dej! 16
40.
Dnes přála bych si natrhati kvítí, Dnes přála bych si natrhati kvítí,
 kteréž bych mohla v ladný věnec svíti. leč zima nevlídná pokrývá nivy, a v spousty sněhu ryje vítr divý. V mé duši ale ladno je a milo; tamť kvítko spanilé se rozevilo, jež v dar Ti nesu v novoroční době; to kvítko slove: lásku, vděčnost k Tobě.
41.
Drahocenní rodiče! S radostí chápu se pera dnes – na sklonku starého roku. Doufámť pevně, že zdrávy a spokojeny zastihne Vás list můj blahopřejný. Byloť by mně arciť tisíckráte milejší, kdybych ústně mohla Vám zjeviti city, kterými naplněno jest srdce mé v svatvečer roku nového. Poněvadž ale nemůže tak býti, spokojte se s přáním mým písemným, jež vychází ze srdce ne méně upřímného! Bůh, jako posud, buď Vám i na dál štítem a ochranou, abyste bez úrazu a prosti 17 všech nepříjemností trávili dny života časného, jejž na mnohá ještě léta aby Vám prodloužil Pán, jest vroucím přáním milující Vás dcery.
42.
Ač malý jsem, Ač malý jsem,
 přec tolik vím, že se Ti dnes dost zavděčím, když k roku novému Ti budu přáti, by otec nebeský Ti ráčil dáti, co srdce Tvé by blažilo. Bůh laskav je, slyší můj hlas, jímž prosím jej v ten krásný čas, by dobrou matinku mi choval v zdraví, a dal jí štěstí moc i pokoj duše pravý, by všecko ji jen těšilo. 18
43.
Milení rodiče! Ve zdraví dočkali jsme se nového roku: budiž za to dík dárci života, nebes Otci laskavému! Vám pak, dobrodincové moji, v oběť buď podána vroucí a nezištná láska má! Bůh odměniž se Vám za všecku Vaši lásku, péči a trpělivost se mnou! Mějte obnovený slib můj, že neustanu v snaze své, abych vždy více byl hoden přízně Vaší a čím dále tím větší radost Vám působil. Bůh sám posilniž mě v tomto úmyslu mém!
44.
Dnes Vám, otče milý, dobrá máti, Dnes Vám, otče milý, dobrá máti,
 vděkuplný přeje syn, by Vám ráčil hojně požehnati v novém roce Hospodin. Nechať zármutek Vás stále míjí, blaho buď Vám, drazí, údělem, byste spokojeni, v milém klidu brali se tím časným životem. A když povolá Vás k sobě Pán, buď Vám odpočinek v nebi dán! 19
45.
Kdo šlechtí mého mládí letorosti? Kdo šlechtí mého mládí letorosti?
 kdo pěstuje mi strůmek života? kdo laskavým mě slovem vede k cnosti a brání, by mě stihla trampota? „Toť láska matky milované!“ zní ohlas srdce vděčného, v němž vzájemná též láska plane, zvlášť dnes – v den roku nového. OO, kéž Ti, matko, dobré nebe přeje, bys stále žila v duše poklidu, a pod ochranou Tvůrce dobroděje se těšila i lásce u lidu. Nechať Tě strast a boly minou, nic nekal Tvého srdce klid; kéž dnové Tvého žití plynou, jak sama si to přeješ mít!
46.
Přelaskavá matinko! Slavnostněji nemohu zasvětiti tento novoroční den, než zbuduji-li Ti v srdci svém pomník opravdové lásky. Na paměti tanou 20 mi všecka dobrodiní, kterých mi od Tebe posud uštědřeno, a v duši mé vždy znovoživuje úmysl, že lásky Tvé hoden býti i na dále bude cílem všeho konání a snažení mého. Tím, že následovati chci příkladu Tvého v šlechetnosti a cnosti, nejlépe osvědčím vděčnost svou. K Bohu vznáší se moje modlitba, aby Ti dal svého požehnání a dopřál štěstí, zdraví i mnohá léta života. On vyplniž všecka přání Tvá a uvaruj Tě všech nehod! Mně pak dej sílu a příležitost, abych slovem i skutkem Ti mohl osvědčiti vděčnost svou. Toť srdečné novoroční přání Tvého vděkuplného syna.
47.
Drahocenní rodiče! Přijmete z dálky blahopřání mé k roku novému! Slunce blaha nechať nikdy nezachází nad Vašimi hlavami, a cokoliv podniknete v životě tom časném, zprovázeno buď zdarem a rozkvětem! Mne pak, milení, zachovejte v té lásce, kteráž mi byla podílem již od prvních dnů života mého. OO, kéž mohu spůsobem účinným zavděčiti 21 se Vám za všecka dobrodiní, kterými mě stále zahrnujete! Leč posud nelze mi jinak osvědčiti díky své, než vroucí modlitbou k Otci nebeskému, aby Vám ráčil požehnati a anděli svými dal Vás sprovázeti na pouti časného života Vašeho. V duchu trvaje u Vás a líbaje Vás v pocitu vděčnosti synovské provolávám k novému roku Vám srdečné Na zdar!
48.
Otče nad vše mi drahý! Zaniknul rok v proudu časův, a na zásvitu doby nové přicházím, abych Ti přál blaho a štěstí do budoucnosti. Svatá to povinnost má, neboť Tvá to snaha neunavná, abysi mě vedl cestou mravnosti a cnosti. Ty také pečuješ o mé tělesné blaho, ješto nejsem posud schopen, abych vlastním přičiněním vydělal sobě na chléb vezdejší. Kterakým způsobem mohu odměniti se Ti za tolikerá dobrodiní? – Jen v modlitbách mohu vzývat nebes Otce laskavého, aby popřál Ti zdraví a spokojenosti; aby v nezka-
22
56.
Dobré jitro na úsvitě Dobré jitro na úsvitě
 roku nového! Přináším Vám blahopřání: Nechť Vás samo nebe chrání, uštědří Vám vrchovitě všeho dobrého! Nic Vám nebuď na závadu v celém životě: ve všem vašem počínání budiž zdar a požehnání, nechať víte dobrou radu v každé trampotě! Také pozemskými statky Bůh Vám požehnej; mimo zdraví poklid duše, mějte peněz plné nůše, aby o šestáky, zlatky bylo Vám vždy hej!
57.
Hodně mého blaha, Hodně mého blaha,
 žádné utrpení, buď Vám v tomto roce boží nadělení. 27
58.
Co je z jara na lučinách kvítí, Co je z jara na lučinách kvítí,
 a co písku na dně potoků a řek, kolik na nebi hvězd v noci svítí: tolik naděl Vám rok nový bankovek!
59.
Ač Ti hlavu sníh už kryje, Ač Ti hlavu sníh už kryje,
 mnohá vráska zdobí líc: pokud dá Ti Pánbůh zdraví, nedělej si z toho nic! Stará hlava – moudrá hlava, zkušenostmi bohatá, v ní jsou skryta mnohá zrnka poučení přezlatá. A to símě v naše duše zasíváš, dědoušku, rád: kéž Ti přáno, bysi viděl také jeho plody zrát! Kéž Ti ještě nebem dáno žíti mnoho – mnoho let, bysi v blahých upomínkách na svůj život patřil zpět! 28
60.
Přicházím za svítání Přicházím za svítání
 a nesu blahopřání, v němž několika slovy Ti pro tento rok nový buď přáno štěstí, zdraví a poklid duše pravý i božské požehnání! Já, ač jsem posud malá, přec budu toho dbalá, bych mravností a cností Ti byla ku radosti, bych pilně se učila a tak se Ti líbila co vnučka zachovalá.
61.
Dobrotivý děde a laskavá babičko! Den tento, nebem nám darovaný, budiž zasvěcen radosti a vděku! Bůh, jenž posud moudře řídil osudy Vaše, není nepřízniv vděčnosti lidské. Proto vznášejí se k němu chvalozpěvy za Vás, milení! Ještě často vratiž se tento den a plesné zvuky zavaďte. 29 často novým rokem o Váš sluch! Bez trudů a starostí plyň Vám každý den života, a po dlouhé – dlouhé době, až Pán povolá Vás se světa časného, nechať anděl věncem slávy ozdobí Vám hlavy za Vaše záslužné činy! My pak, pokud dlíte v kruhu svých milých, stálou úsluhou Vám se vděčiti neustaneme, i bude nám největší radostí, seznáme-li, že i Vy potěšeni jste z konání svých vnuků a vnuček.
62.
Hojně blaha, málo utrpení Hojně blaha, málo utrpení
 buď Ti v novém roce údělem; mně pak, že jsem posud nezkušena, zůstaň nadál strážným andělem! Tys tak laskava a dobrotiva: čímže se Ti za vše odměním? – Marně přemítám – však počkej, vím už: já se od nynějška přeměním. Posud jsem Tě často zlobívala, nyní máš jen radost ze mne mít; neboť je to pevná moje vůle všecko činit, co jen budeš chtít. 30
63.
Jindy nás Ty navštěvuješ, Jindy nás Ty navštěvuješ,
 dnes my jdeme k Tobě, neseme Ti gratulaci v novoroční době. Vede nás sem vroucí láska, kterou ctíme Tebe, přejíce, bys na zemi už nalezala nebe. Dej Ti Pánbůh zdraví, štěstí, hojnost blaha všeho, by Tě po celý rok nový nestihlo nic zlého.
64.
Dědoušku můj drahý! Dnes veselý k nám zavítal den – první to roku nového. I přicházím, abych Tě srdečně pozdravil a upřímné přání srdce svého Ti sdělil. Laskavý Otec nebeský mnohým kvítkem posypal stezku Tvého života, mnohou od Tebe odvrátil strast a radosti nejedné dopřál Ti u vysokém věku Tvém: budiž mu vřelý za to dík! Já pak neustanu 31 vysílati vroucí prosby k nebes Pánu, aby ještě dlouhá léta držel nad Tebou ochrannou ruku svou a sílil Tě v protivenstvích, jichž nebývá vždy prosto stáří vysoké. Mně pak Bůh dej, abych ve cnosti a mravnosti prospívaje hoden byl lásky, kterou jsi posud mě miloval, dobrý a laskavý dědoušku můj!
65.
Tak jako druhdy za svých mladých let, Tak jako druhdy za svých mladých let,
 kdy líce Vaše byly růže květ, kdy vesele jste na svět patřili a nohy do skoku Vám tančily, tak šťastni buďte zas! Teď arci kryje Vám už hlavy sníh a nemáte víc tváří červených; leč to Vám nebuď, drazí, závadou, abyste jak květoucí zahradou se brali životem! Jen když Vám milý Pánbůh zdraví dá a statky pozemskými požehná, a dá Vám žíti aspoň do sta let, pak může Vás zas těšit celý svět, jak bylo před časy. 32
66.
Jak malých ptáčat bodrá družina, Jak malých ptáčat bodrá družina,
 jichž zpěvem oživena krajina, tak pějem pod večer i z rána a velebíme nebes Pána, že přál Vám dospěti v dnů Vašich záletí. Bůh při Vás ještě mnohá léta stůj, Vás protivenství všeho uvaruj, a dej Vám blaho, štěstí, zdraví, i jarou mysl, poklid pravý, abychom ještě mnohokrát Vám mohli takto přát.
67.
Děde a babičko, vroucně ctění, milovaní! Z dálky Vám vděčný vnuk zasílá srdce svého přání, v němž zahrnuto jest vše, čímž oblažen býti může člověk. Zdraví tělesné i mír duševní buďtež stálým Vám podílem! Nechať všeliký trud i všecka trpkost vymizí z duší Vašich, abyste v neskaleném štěstí a v spokojenosti ničím nerušené trá 33 vili dny pozdního věku svého. Kéž dopřáno Vám, abyste po dlouhá ještě léta okem utěšeným pozírali za sebe do minulosti a v blažené naději hleděli do budoucnosti, kterouž Vám zpříjemniti způsobem všemožným vždy bude horlivou snahou mojí. Neustanu vzývati Tvůrce laskavého, aby nad Vámi držel ochrannou ruku svou; sám pak, seč jsou síly mé, vždy pilen budu toho, abych vzorným chováním a prospívaje věkem i uměním byl Vám útěchou a za pomoci boží někdy i podporou. Buďte šťastni, buďte zdrávi a v duchu přijmete polibek oddaného Vám vnuka.
68.
Já děvčátko malé, Já děvčátko malé,
 pilné, zachovalé, přeju Tobě v upřímnosti všeho blaha do sytosti, babičko má milená!
69.
Milovaný dědoušku! Hle! jitrem roku nového přicházím k Tobě jako gratulant, a cokoliv Ti přeju 34 dobrého, to nyní z úst mých uslyšíš. Především Pánu Bohu děkuju, že jsi zdráv, a přeju Ti hojnost zdraví ještě na mnohá a mnohá léta. Za druhé těší mě, že Tě vidím spokojeným, a přál bych si, aby nikdy Tě neopustila tato spokojenost. Za třetí vím, že v stáří svém netrpíš žádným nedostatkem, a proto Ti přeju, abysi do nejdelší smrti své měl hojnost všeho dobrého a zvláště božího požehnání. Konečně sám sobě přeju, abysi také v tomto novém roce zůstal mým dobrým, laskavým dědouškem a jako posud mě miloval.
70.
Milený dědoušku! Drahocenná babičko!
Bůh vás opatruj! Tak z hloubí srdce svého volám k Otci nebeskému v den, jímž nám vzešel nový oddíl časový. On, který v neskonalém milosrdenství svém řídí osudy lidské a ze zdroje milosti své rukou štědrou udílí tvorům smrtelným, Bůh přelaskavý, vezmiž Vás v ochranu svoji! 35 Bůh Vás uchovej! Svým drahým ku prospěchu, Tvůrci všehomíra k zálibě konejtež pozemskou svoji pouť! Budiž Vám ku pomoci anděl strážný, jenž by řídil kroky Vaše a uvaroval Vás nehod, útrap a pohrom jak tělesnýchtělesných, tak duševních! Kvítím poseta budiž cesta, kterou kráčíte v životě časném!
Bůh Vám požehnej! Duše blahý poklid, pravý mír budiž stálým Vám údělem! Nechať nikdy neumdlíte v činu dobrém, a pravdu, za niž jste stáli po tak drahná léta, i nadál hájiti budiž Vám milou povinností! Bouře osudu kéž mijí hlavy Vaše, abyste bez úrazu dospěli tam, kde blaženost nehynoucí kyne, drazí, i Vám!
71.
Dědečku náš, Dědečku náš,
 nesem Ti přání: nechať Tě Bůh nemoci chrání, abys byl stále jen vesel a spokojen! 36
72.
Ve svátečním šatě, vyšnořen, Ve svátečním šatě, vyšnořen,
 přicházím dnes k Tobě v novoroční době, abych Ti hned za svítání zdraví, štěstí, požehnání z hloubí srdce přál. Čeho sobě můžeš žádat jen, všeho do sytosti ve své laskavosti uštědřiž Ti samo nebe; strasti nechať mijí Tebe, prchají vždy dál!
73.
Milovaný děde! Skrovné jest blahopřání mé, jež posílám Ti k uvítání roku nového; avšak kojím se milou nadějí, že přijmeš je právě tak upřímně, jako jest upřímně ode mne míněno. Čeho více mohl bych Ti přáti, než aby spokojenost blahá ni na okamžik Tě neopustila! Ona sprovázej Tě na pouti Tvého života ve spojení se zdravím tělesným i s mírem du- 37 ševním! Dobrotivé nebe prodluž ještě na mnohá léta časný pobyt Tvůj na zemi, a až usoudí prozřetelnost božská, abysi odebral se do světa nadhvězdného, budiž Ti údělem království nebeské. Buď s Bobem a zachovej v laskavé paměti svého vděčného vnuka.
74.
Pán Bůh Tě pomiluj, Pán Bůh Tě pomiluj,
 dědoušku můj! Udrž Ti apetýt, bysi moh’ jíst a pít, a tak jen ve zdraví ztrávil věk svůj!
(Příbuzným a přátelům: strýci, tetě – kmotrovi,
kmotře – švakru, švekruši.)
75.
Nový rok je na zápraží, Nový rok je na zápraží,
 dárky lidem uštědřuje: kéž Vás tím jen obdaruje, co je milo a co blaží! 38
76.
Zdráv jak ryba ve vodě, Zdráv jak ryba ve vodě,
 milován a spokojen, prožij v stálé pohodě roku toho každý den!
77.
Kratičké mám pro Tě přání Kratičké mám pro Tě přání
 v novoroční tento den: kéž Tě nebe všeho chrání, čím bys nebyl oblažen!
78.
Bez starostí, bez trudu, Bez starostí, bez trudu,
 v stálé přízni osudu, žijte v novém tomto roku, nechať zvíte o pokroku!
79.
Občane strejčku! Kdykoliv si na Tebe zpomenu, vždy pevnějším stává se úmysl můj, že následuje příkladů Tvého budu se snažiti, abych stal se občanem tak řádným a dokonalým, jakým jsi Ty. Ráznost a vytrvalost, láska k vlasti a národu – ty vlastnosti za všech poměrů 39 se u Tebe osvědčují tak, že nelze mi jinak než s úctou pohlížeti k Tobě a přáti si, abych někdy dospěl k témuž stupni občanské cnosti. S přáním upřímným, aby šlechetné snahy Tvé neminuly se účelu a dostalo se Ti za ně uznalosti všech poctivců, zároveň na počátku roku nového skládám v ruce Tvé slib, že neustanu kráčeti po dráze od Tebe mi vytknuté. Budiž zdráv!
80.
Dej Vám Pánbůh dobré jitro! Dej Vám Pánbůh dobré jitro!
 Přináším Vám pozdravení celé naší rodiny, zároveň pak k oslavení této ranní hodiny, kterouž nová doba vzchází nám, malou gratulaci pro Vás mám. Dej Vám Pánbůh štěstí, zdraví! Nechať ještě mnohá léta těšíte se životu, z něhož dobrý Tvůrce světa vypuď každou trampotu! Na zemi Vám vzkvítej stálý máj, po smrti buď v úděl věčný ráj! 40
81.
Aspoň sto let živobytí Aspoň sto let živobytí
 v neustálém blahobytu, nejmíň pětku výdělečku každodenně na úsvitu, také zdraví do sytosti bez zármutku, bez bolu; do žní žádné krupobití, po žních plnou stodolu; pokoj svatý se sousedy, spokojenost v domácnosti; božího pak požehnání při vší práci dost a dosti; zasloženouzaslouženou úctu v obci, dobrých skutků vědomí, duše mír a rozum bystrý, povždy čisté svědomí: – to i hojnost všeho dobrého přeju Vám dnes roku nového.
82.
Dobré jitro, milený strýčku! Zároveň s novým rokem přicházím i já k Tobě návštěvou a sice za tím účelem, 41 abych Ti zjevil upřímné přání srdce svého. Tatíček nebeský udrž Tě v stálém zdraví a požehnej Ti ve všem počínání, aby už na zemi bylo Ti jako v ráji. Za tou příčinou také nic Tě nezarmucuj, ale stálá spokojenost buď Ti údělem! V blahé naději, že zůstaneš i na dále mým dobrýmlaskavým strýčkem, končím svou gratulaci srdečným Zdař Bůh!
83.
Rok nový opět nastal nám: Rok nový opět nastal nám:
 co pak Vám asi přáti mám? – Že zlého nic, toť jistá věc; vždyť jsem Váš hodný kmotřenec, jenž vroucí lásku chová k Vám. A láska ta mě vede sem, bych v slavnostním tom okamžiku Vás, drazí, ujistil svých díků a přál Vám, aby údělem Vám bylo dosti blaha všeho, by Bůh Vás střežil povždy zlého a v neskonalé milosti Vám darů svých dal v hojnosti, i vše, co k dobru slouží Vám. 42
84.
Poněvadž Tě ráda mám, Poněvadž Tě ráda mám,
 Tvoji lásku ke mně znám, proto Tobě v novoroční době přeju blaha dost a dosti ve vší srdce upřímnosti. Mnohá léta z časného se raduj světa v stálém zdraví! Na tváři měj úsměv hravý, v duši pokoj svatý, blahobyt vždy vrchovatý! Místo trampot, starostí měj jen samé radosti, ve všem nebes požehnání! Toť mé dnešní blahopřání!
85.
Drahý strejčku a laskavá tetičko! Vzhůru k Pánu všehomíra zaletají dnes slova rozechvěné duše mé a před tváří Všemohoucího vroucně prosí za Vaše blaho. Kéž nalezne upřímná tato prosba má žádoucího vyslyšení! Kéž milost onoho, jenž stejnou lá- 43 skou objímá všecky a pečuje o všecky tvory své, kéž milost Otce nebeského měrou vrchovanou i Vám požehná, abyste spokojeně a šťastně žili po mnohá ještě léta! Strastí a protivenství světa uvaruj Vás vždy ruka Páně, a strážným andělem budiž Vám upřímná láska všech, kdož jsouce Vám blízci svazkem příbuzenstva, nepřejí Vám ničeho, což by nepřispívalo k Vašemu dobru! K nim v řadě první připočtěte i svého, Vám do smrti vděčného synovce!
86.
V tomto roce, strejčku občane, V tomto roce, strejčku občane,
 dej Bůh, ať se Ti nic nestane, co by bylo proti chuti Tvé! Toť mé přání vroucí, upřímné.
87.
Milovaný kmotřinku! „Jará mysl, veselá zlého pranic nedělá,“ praví zkušenost, a proto Vám především přeju, abyste byl stále v dobrém rozmaru, čili jinými slovy: aby Vám po celý tento 44 rok nevběhlo v cestu nic, co by mohlo zakaliti poklid Vaší duše. K témuž účelu popřej Vám nebe řádné zdraví i na těle i na duchu; dále žijte v poměrech tak spořádaných, aby Vám stále přibývalo statečku pozemského; mimo to vyhýbej se Vám každá pohroma, tak abyste po vykonané práci denní spokojeně mohl vždy večerem ulehnouti na lůžko; podobně klidného a ničím nehatěného života dopřej laskavý osud i Vaší rodině a všem, kdož Vám jsou milí, a pokud nic důležitějšího nebude zaujímati Vaší pozornosti, zpomeňte si časem laskavě i na mne, jenž neustanu ve vděčné Vás chovati paměti!
88.
Drahá kmotřinko! Mimo jiné gratulanty: listonoše, muzikanty, domovníky, kominíky, a jak se všichni jmenují, přicházím i já, abych Vám zjevila přání své k roku novému. Mě arciť jiná sem vede pohnutka, než lidi dotčené: jestiť to upřímná a nelíčená láska k Vám, milená kmotřinko! Ač prostý a ne- 45 hledaný jest způsob, kterým vyjeviti Vám hodlám city své vděčnosti, přece blahou nesu se nadějí, že ráda mě vidíte u sebe. A proto poslyšte! Zdraví, štěstí, božské požehnání, zdar při každém Vašem počínání, toť mé celé krátké blahopřání. Smím-li Vás pak ještě o něco prosit, dovolte, abych na důkaz své upřímnosti směla Vás políbit!
89.
Ctěný pane kmotře! Vyslechněte laskavě, co Vám upřímně a srdečně přeju v dnešní novoroční den! Přejadrné zdraví, duše poklid pravý, boží požehnání ve všem počínání, nedostatek strastí, víc než třeba slastí, vše Vám nebe dej! Ano, aby nebe dopřálo Vám na této zemi blaha pokud možno úplného, jest vroucím přáním srdce mého. Mně pak aspoň 46 částečně odvděčte se za mou lásku k Vám tím, že mě uchováte v laskavé upomněnce! Požehnej Vám Bůh a zachovej Vás na mnohá ještě léta pro Vaše milé!
90.
„Co na srdci, to na jazyku!“ „Co na srdci, to na jazyku!“
 To pravidlo ve stálém zvyku má býti hlavně u lidí, jenž za pravdu se nestydí, a k těm i já se počítám. Co tedy ve svém srdci mám, to zjeveno buď bez orací: mámť pořádnou tam gratulaci, která co do slov není dlouhá, však od a do ž pravda pouhá a jejíž obsah jestiť ten: „Já v novoroční tento den Vám přeju z hloubí srdce svého, by Bůh Vás střežil všeho zlého, by vám dal všecko dobré jen.“
91.
Milená teto! Budiž pozdravena v novoroční tento den! Přicházíme k Tobě jako ranní hosté, povděčni 47 nebesům, že dala Tobě i nám dočkati se těchto dob! Nechať nižádná starost, nižádný zármutek neruší poklidu Tvého srdce v roce nastalém! V blahé spokojenosti plyňtež dnové žití Tvého a Bůh dej, aby počet dnů těch byl ještě hodně veliký! Nás pak jako posud zachovej v lásce i přízni své, začež Tobě vždy povděčni jsouce neustaneme vzývati prozřetelnost věčnou, aby zde na zemi Ti dopřála vždy nových radostí, na věčnosti pak vřadila Tě v sbor oslavenců nebeských.
(Bratrovi, sestře – příteli, přítelkyni.)
92.
Po boku stůj Ti anděl strážný Po boku stůj Ti anděl strážný
 a řiď Tvé kročeje: ten anděl slove víra v lásku, zdroj blahé naděje.
93.
Kéž Ti, můj příteli, Kéž Ti, můj příteli,
 nový rok nadělí, bysi, zdráv na duši, na těle, prožil jej blaze a vesele! 48
94.
Štěstěna Tě doprovázej Štěstěna Tě doprovázej
 kamkoli zamíříš krok, bysi mohl časem říci: „To byl kapitální rok!“ Jako ryba v čerstvé vodě budiž prost všech neduhů; blahobytu měj pak tolik, bysi vždy byl bez dluhů! Nic Ti nekal duše poklid: každé strasti kvinde dej, mě pak, bratře milovaný, v stálé lásce zachovej!
95.
Bratře můj rozmilý! Skromný dárek posílám Ti v den roku nového, prostý to čtverolístek, jehož lupeny slovou: upřímnost a láska, vděčnost a přátelství. Bůh dej, abysi čtverolístek tento nalezal všudy na pouti časného života Tvého touž měrou, v jakéž nikdy to postrádati nebudeš u mne, jenž miluji Tě láskou v pravdě upřímnou a lnu k Tobě přátel- 49 stvím nezištným v pocitu vděkuplném. Věnuj na vzájem i mně čtvero těchto lístků, jež veždy mi budou milou upomněnkou na Tebe, dobrý, milovaný bratře můj!
96.
Byť i časem vzešly chmury černé Byť i časem vzešly chmury černé
 na blankytu žití Tvého, věz, že pro Tě bije srdce věrné v prsou bratra upřímného, jenž Ti přeje v novoroční den, bysi vždy byl zdráv a spokojen
97.
Novým rokem nové štěstí Novým rokem nové štěstí
 nechť si k Tobě dráhu klestí, milovaný druhu můj! Nebe sil Tě v dobru, v cnosti, v lásce k bližním, v upřímnosti, zlého vždy Tě uvaruj! Požívaje blaha všeho na mne, druha upřímného, také v lásce pamatuj! 50
98.
Co bych přála sobě samé, Co bych přála sobě samé,
 toť se ví: vše dobré jen! budiž také Tobě přáno v novoroční tento den! Přeju-li si hojně zdraví, mějž i Ty ho dost a dost; mraček nevole a trudu buď Ti řídký jenom host! V duši klid, na tváři úsměch, v kapse veždy ňáký groš – tak ať den Ti po dni mijí, blaho Tvé se stále množ!
99.
Sestřičko milovaná! Marně hledala jsem kvítků, jež v ladný věnec bych svila pro Tebe v radostný den roku nového. Příkrovem sněžným zahaleny jsou nivy a pod ním spánek zimní dřímají milé dítky Flořiny, pestrobarevné květinky. Avšak v srdéčku mém utěšené rozvijí se kvítko, jež v oběť Ti nesu, sestřičko milovaná! Jestiť to kvítečko lásky, kterou lnu 51 k Tobě, drahá! Smrt neuprosná z náručí našeho vyrvala otce i matinku: oni zajisté z lepších krajin pohlížejí na Tebe, která neustáváš pečovati o mne a dobře mi činiti. Bůh dobrotivý odměň Ti za vše přehojně! Budiž šťastna, spokojena a mně vždy láskou nakloněna, dušinko Ty šlechetná!
100.
Dalnou všehomíru prostorou se Dalnou všehomíru prostorou se
 anděl vznáší – posel světlých krajů, věštec doby nové, plné nadějí. Kam zavítá, trud a boly mizí, vzkvétá ráj, kam jeho noha vkročí; štědrou rukou sype milodary na zásvitu roku nového. Anděl lásky to, jenž vyslán z nebe, na perutích vánku blíž a blíže snáší se, kam jemu láska věčná vyměřila cestu: k zeměsynům, by je objal páskou růžovou. Láskou poutána i naše srdce! Pouta lahodná to, kterýchž přervat nedovede bohdá zloba světa: buď jich strážcem dobrý anděl lásky! 52
101.
Víš, co dnes Ti budu přáti?– Víš, co dnes Ti budu přáti?–
 By Ti chtělo nebe dáti darem k roku novému: „Štěstí ve všem podnikání, v práci zdar a požehnání; poklid duše v těle sílu, vytrvalost a chuť k dílu; takou přízeň osudu, bysi blaze, bez trudu prožil roku toho každý den!“ To-li vše Ti, příteli, dobré nebe nadělí, budu blahem Tvým sám oblažen.
(Pěstounovi – dobrodinci – vychovateli, vychovatelce – učiteli – mistrovi.)
102.
Stáltě v širém poli Stáltě v širém poli
 strůmek osamělý, vydán větrům v oběť, zanedbán jsa celý. 53 Avšak nezaniknul strůmek osiřalý, neboť se ho ujal zahradník oň dbalý, jenž mu tolik péče, lásky věnoval, že se svěžím listím bujně zelenal. A když milé jaro ve kraj zavítalo, když na strůmek květů vonných nasypalo, ozval hlas se štěpův, řkoucí k zahradníku: „Čím Ti, muži dobrý, označím svých díků?“ – Zahradník mu na to: „Vydej ovoce!“ Slova ta mi vryta v duši hluboce, jsouce pobudkou mi k stálé činnosti, k mravům ušlechtilým, k vzorné pilnosti, 54 abych záhy dožil oněch okamžiků, kdež mi bude možno na důkaz svých díků ovocem svých snah se zavděčiti svému laskavému zahradníku.
103.
Zdař Bůh! Tak, citem vděků rozechvěni, k Vám z hloubi srdce voláme a Vaší snaze žehnáme, té snaze, kterouž uvedeni jsme od Vás v tajůplný chrám, kde nový život vzešel nám, kde z pusté noci nevědění nám svitlo ráno vědomostí, jež jsouce zdrojem sterých cností zem časnou v pobyt rajský mění. Za Vaši péči, Vaše namáhání dej Vám Bůh hojně svého požehnání i zde i tamo na věčnosti! 55 životě tom nic nemá trvalosti, vše podrobeno jest změnám času: toliko památka skutků dobrých nezaniká v lidské paměti. A pomník trvalý, nehynoucí zbudoval jste si Vy netoliko v srdcích našich, ale všech, jimž dobře činiti jest Vám milou, abychom tak děli, zábavou. Budiž Vám za to srdečné: Zaplať Pán Bůh!
107.
Milený pane učiteli! Přijmete, muži šlechetný, od svého učně upřímné blahopřání, jež Vám vděkuplně podávám na zásvitu roku nového! Jako první zábřesk rozkošného dne jarního: tak milo a příjemně nechať ubíhají dnové života Vašeho! Prost trudných starostí a všelikých chmur, v blahu požívejte ovoce svého snažení! Dobrotivé nebe popřej Vám síly a pružnosti, abyste na mnohá ještě léta blahodárně působil ku prospěchu těch, kdož svěřeni jsou vaší péči a k nimž se družiti i mně bylo přáno. Ve vděčné Vás chovaje paměti, ze srdce upřímného volám: „Zaplať Vám Bůh!“
58
108.
Dnes, kdy sobě gratulují Dnes, kdy sobě gratulují
 lidé na potkání, osmělím se též Vám podat svoje blahopřání. Jeť sic krátké, ze srdce však jde mi upřímného, by Vás ráčil Pánbůh chránit povždy všeho zlého. Nechať se Vám dílo daří, zakázky vždy množí, k blahobytu Vám přispívá zdárné Vaše zboží! A než rok se sejde s rokem, mějte tolik zlatek, abyste si mohl koupit při nejmenším statek!
109.
Má vroucně milovaná vychovatelko! Něžná péče, kterouž jste posud mě vedla životem, ukládá mi za milou povinnost, 59 abych Vám zjevila srdečné díky své. Od měniž Vám nebe za vše dobré, čím jste přispěla k mému vychování! Sama zajisté nejsem s to, abych dle zásluh se Vám odvděčila. Toliko slavný slib mohu složiti v ruce Vaše, že věrně budu zachovávati pravidla od Vás mi vštěpená, abych způsobem takovým se osvědčila hodnou Vaší laskavosti a zároveň podala důkazu, že nejsou marny Vaše snahy o duševní pokrok můj. Zachovejte mně i v tomto novém roce přízeň svou!
60
K jmeninám a narozeninám.
(Rodičům. – Otci. – Matce.)
110.
Přání malé, jako jsem já sám, Přání malé, jako jsem já sám,
 pro Vás, moji milí, k svátku mám: dej Vám Pánbůh hodně dlouho žít, byste mohli ze mne radost mít!
111.
Mojí milé matince Mojí milé matince
 z hloubí srdce budiž přáno, aby vše, co blaží ji, osudem jí bylo dáno.
112.
Jako příjemní snové Jako příjemní snové
 plyňte poklidem dnové, kteréž k životu vytknul Ti Pán, a po pouti té časné tam nad hvězdamíhvězdami v jasné říši pobyt Ti věčný buď dán! 61
113.
K oslavení Tvého svátku K oslavení Tvého svátku
 přináším Ti na památku dárek malý, prostinký: jsou to něžné květinky, které u věnec jsem svila, bych Ti radost způsobila v utěšený tento den. S věnečkem tím zároveň přijmi moje blahopřání, kterým boží požehnání vzývám pro Tě, laskavá, milovaná matko má!
114.
Já malé robě Já malé robě
 přicházím k Tobě, nesu Ti přání srdéčka svého: kéž Tě Bůh chrání všeho, co zlého, přeje Ti zdraví, srdce mír pravý po všecku dobu k tmavému hrobu. 62
115.
Vesele plavbou života pluj, Vesele plavbou života pluj,
 anděl Tvůj strážný při Tobě stůj, varuj Tě všeho úskalí zlého, abysi cíle dosáhnul svého!
116.
Štěstěna nikdy se neodvrať od Tebe, Štěstěna nikdy se neodvrať od Tebe,
 putuj tak životem, jak bys šel do nebe!
117.
Ve svátečním kabátku Ve svátečním kabátku
 vidíš mě tu státi. Víš-li, proč? – Já ke svátku chci Ti blahopřáti. Pánbůh mi Tě uchovej v nekaleném zdraví, požehnání své Ti dej a mír duše pravý! Já pak stálou pilností budu o to dbáti, abych Ti byl k radosti, moje milá máti! 6563
118.
Kdybych trochu starší byla, Kdybych trochu starší byla,
 pěkně bych Ti dolíčila, jak Tě ráda mám; poněvadž jsem posud ale děcko nezkušené, malé, na jevo Ti dám svoji lásku k Tobě tím, že se za Tě pomodlím, by Ti ráčil Pánbůh uštědřiti, co Tě může hodně oblažiti. Toť mé přání ku Tvým jmeninám.
119.
Ty láskyplně drahou cnosti Ty láskyplně drahou cnosti
 mě vedeš od mé maličkosti a dobrodiní přemnohá mi skytáš ve své laskavosti: měj za to moje díky vroucí! Kéž nebes Pán Bůh všemohoucí Ti milostí svou požehná, bys trudu prost a bez starostí, zdráv na duši i na těle, svůj život trávil vesele. 6264
120.
K oslavení svátku Tvého K oslavení svátku Tvého
 ze srdce Ti upřímného budiž „na zdar!“ provoláno! Jarou mysl, pevné zdraví, hojně statků, poklid pravý buď Ti samým nebem dáno! Mnohá ještě prožij léta, vzdálen protivenství světa, v kruhu milé domácnosti! Mě pak, syna poslušného, láskou Tvojí blaženého, veď i nadál drahou cnosti!
121.
Ku dnešním Ti jmeninám Ku dnešním Ti jmeninám
 blahopřání posílám, jehož obsah ten je asi, bys měl stále dobré časy: v práci žádnou nehodu, s pole hojnou úrodu, mysl jarou, zdraví v těle, pražádného nepřítele, 65 svatý pokoj v domácnosti, v tobolce vždy peněz dosti – slovem: vše jen dobré měj! Mně pak, otče, zachovej, lásku svou, v níž jediné vždy mi blaho pokyne, za niž Tobě vděčen býti, Tebe milovat a ctíti neustanu v žádnou dobu svého života až k hrobu!
122.
Slabý ohlas vroucích díků Slabý ohlas vroucích díků
 přijmi v slavném okamžiku dnešních jmenin Tvých! Kéž Tě samo nebe chrání, dá Ti svého požehnání, střeží nehod zlých! Tvůrce světa přelaskavý na mnohá Tě léta v zdraví stálém zachovej; až pak dokonáš pouť časnou, ve svou říši hvězdojasnou Pán Tě povolej! 66
123.
Byť i prošla století, Byť i prošla století,
 na vždy musí utkvěti ve vděčné mi paměti Tvoje láska ke mně. Před trůn nebes Pána modlitba buď slána za Tvé blaho, matko drahá, útěcho Ty moje blahá! On Ti popřej zdraví, duše poklid pravý! Tvoje péče o mne ve vděčné mi paměti na vždy musí ukvětiutkvěti, byť i prošla století.
124.
Buď Bohu dík, jenž ve své laskavosti Buď Bohu dík, jenž ve své laskavosti
 nám za matku dal Tebe, která cnosti a všeho mravu příkladem jsi nám; buď prosba slána k Otci Hospodinu, jenž odměnou je láskyplných činů, by zbudoval Ti zde již blaha chrám! 67 Kéž símě dobra, do duší nám vseté, se zdárně ujme, vzroste, milo zkvete, a vydá bohaté pak ovoce, by skutky dobrými se osvědčilo, co láskou v srdce vštěpeno nám bylo, tou láskou cítěnou tak hluboce! Jí vedeni se blížíme dnes k Tobě, a v posvátné Tvých jmenin ranní době Ti za Tvou lásku, matko, žehnáme; Bůh neoslyší prosby naší vroucí a uštědří Ti blaho nehynoucí, za které pro Tebe jej žádáme.
125.
Bůh žehnej Vám! Bůh žehnej Vám!
 Tak z našich srdcí prosba vroucí se vznáší k nebes výšinám, by otec laskavý, Bůh všemohoucí, Vám zbudoval zde blaha chrám. Bůh žehnej Vám! Ten poklid duše nehynoucí, v němž blaha ráj se jeví nám, kéž dá Vám tvůrce všemohoucí a s Vámi požehná i nám. 68
126.
Přicházím malý poslíček Přicházím malý poslíček
 a nesu pozdravení, s kterým mě poslal tatíček v den Tvého narození. Mám, matičko, Ti zvěstovat, že milujem Tě mnoho a budem o Tě pečovat, jak zasluhuješ toho. Pánbůh Ti račiž zdraví dát i hojně požehnání, a rač Ti mnohá léta přát k našemu radování! To přejem Tobě vespolek a chtěli bychom zase, abys nám učinila vděk v tom přeblaženém čase. Daruj nám sladkou hubičku, ať máme přesvědčení, že nad laskavou matičku nic v celém světě není! 69
127.
Vše, co lidi šťastné činí, Vše, co lidi šťastné činí,
 budiž Vám dnes přáno, a cokoli počínáte, budiž požehnáno! Žijte dlouho v blahém klidu, prosti všeho trudu; dobré nebe uvaruj Vás povždy všeho bludu! Až pak někdy Tvůrce světa povolá Vás k sobě, buďte mezi oslavenci nebi ku ozdobě!
128.
Milé jsou to okamžiky, Milé jsou to okamžiky,
 kdy Ti mohu darem dát srdce svého vroucí díky. Kéž se často den ten vrátí, abych mohl v chvíli blahou hojnost dobra Tobě přáti! Tebe, útěchu svou drahou, následovat ve vší cnosti, budiž mojí stálou snahou. 70 Bůh Ti popřej v své milosti, cestou života se bráti bez úrazu, v pokojnosti! Vše jen dobré Tobě přáti na důkaz svých Tobě díků dovol v blahém okamžiku!
129.
Na perutích lásky ku vysosti spěje Na perutích lásky ku vysosti spěje
 vroucí prosba k Tvůrci všehomíru, aby zachoval nám otce dobroděje, by Tě chránil v bouřném světa víru. Jest to ohlas díků, jimiž srdce jato utíká se k Pánu tvorstva všeho v modlitbě, by vděčil se Ti, otče, za to, co svým dítkám činíš laskavého. Vyslyš, Pane, naše hlasy, jimiž k Tobě voláme, dej, ať mnohé ještě časy v lásce otci žehnáme, jenž nás učí Tebe znáti, jenž nás vede ku cnosti, rač mu, Bože, požehnati bohatě svou milostí! 71
130.
Jako rajští snové Jako rajští snové
 plyňte klidem dnové Vaší pouti časné; nebe stále jasné nechať nad Vámi se, drazí, klene! Byť i v bouřném víru svět postrádal míru: z nakupených mraků Vašemu ať zraku září duha v kráse neproměnné!
131.
Z ruky Toho, který vládne světy, Z ruky Toho, který vládne světy,
 zdroj se prýští všeho požehnání: k němu vznášej se má prosba vroucí, k němu zaleť mojí duše lkání, vzývajíc jej v posvátný ten čas! Vyslyš, Pane, dítka svého hlas, které vděkem jato utíká se s prosbou k Tobě, Otče smilování, bysi dobrodějce mojí matce dopřál hojně svého požehnání! 72
132.
O kéž Ti mohu zjevit, O kéž Ti mohu zjevit,
 jak blaženým se cítím, že spokojen se bereš tím časným živobytím, můj otče laskavý! Bůh uchovej Tě v zdraví a žehnej Tvojí snaze! Mně pak svou lásku věnuj, v níž je mi vždy tak blaze, můj otče předrahý! Bych přízně Tvé byl hoden, vždy víc se snažit budu, a mravností i cností Tě uvaruju trudu, můj otče laskavý!
133.
Hleďte, s vyjasněnou tváří Hleďte, s vyjasněnou tváří
 Vám svůj pozdrav přinášíme; že Váš svátek, dobře víme: našliť jsme to v kalendáři. 73 Nuže, zdař Bůh, hospodáři! On Vám udrž pevné zdraví, bystrou mysl, poklid pravý, ať Vám z očí radost září! Nechať se Vám všecko daří na poli i v domácnosti, u každého v laskavosti buďte, otče hospodáři!
134.
Jako květnatými lučinami Jako květnatými lučinami
 v tichém údolí se potok vine, vrouben po svých březích pomněnkami: tak ať klidně Vám též život plyne! Blaha slunce ať Vám nezachází! žijte v stálém jaru, v květném máji! v cestu nechť Vám osud růže sází, růže, jejichž vlast jest v nebes ráji! Průvodkyní na té pouti časné buď Vám láska nezištná a vroucí, na věčnosti pak, ve vlasti jasné, buď Vám v úděl blaho nehynoucí! 74
135.
Na zahrádce, v milosadě, Na zahrádce, v milosadě,
 vzrůstá květin více, kteréž dbale ošetřuje dobrá zahradnice. Péče její neunavná pohromy je chrání; aby kvítky škodu vzaly, opatrně brání. Za tu lásku každoročně v slavném okamžiku zahradnice od svých květin slyší ohlas díků. Nuž, kdo jest ta pěstitelka, kdo jsou její kvítky? – Tys to, matko naše milá, my jsme to, Tvé dítky! Slavná doba svátku Tvého srdce naše nutí, bychom Tobě děkovali v milém obejmutí. 75
136.
K dnešním Vašim jmeninám K dnešním Vašim jmeninám
 z hlubin srdce přejem Vám: Kéž se stále množí požehnání boží v statku Vám i na poli, byste nikdy v nevoli kolem sebe nehleděla, nýbrž samu radost měla. Na dvoře nechať vesele to krákoře: husy, kachny, kruty, slepice rozmnožujte se Vám v tisíce; v špižírně i v komoře buďtež stálé zásoby: plné truhlice i nádoby! Do stodoly se svých polí beze všecky nehody skliďte boží úrody! Slovem: blaženě se mezi námi mějte, nás pak jako posud v lásce zachovejte! 76
137.
Od Toho, který světem vládne, Od Toho, který světem vládne,
 přichází všecko požehnání, a nedaří se dílo žádné, jež nemá v Bohu počínání. Ta slova od Tebe mi do paměti již v prvním mládí byla vštípena, a budu stále v duši mojí tkvěti, pokud má pouť nebude skončena. Budiž Ti za ně dík! Kéž nemine ni okamžik, kdy zapomena jich, bych nevděčnosti páchal hřích! A dá-li Bůh mi svého požehnání, vždy snažiti se budu bez ustání, bych prospívaje věkem, moudrostí, byl někdy podporou Tvé starosti.
138.
Znáš-li drobounké to kvítko, Znáš-li drobounké to kvítko,
 kteréž – obraz věrné cnoty – pro svou skromnost velebeno po všechny je věky? – Nejsou jeho sídlem 77 nebetyčné hory: u pramenů čistých, zdobíc jejich břehy, květe v klidném údolí. V barvě nebes roucho jeho značí věrnost bez poskvrny, věrnost, s níž se v lásce pojí také naděje. Obraz jeho v dnešní den Ti uvádějíc k mysli, drahá, volám k Tobě: ,,Pomni, matko, že nás víže páska lásky, za kterou Ti něžné díky vyslovuje dcera věrná! Matko milá, dobrá! uchovej své dítě v laskavé vždy upomněnce!“
139.
Slyš radostné dítek svých hlasy, Slyš radostné dítek svých hlasy,
 jež dnešním Tě vítají jitrem: jsou plesné to v ozvěně jasy, a proudí se v duši jich nitrem, z kterého soupástoupá k nebi vřelé přání, 78 by Tvůrce světa na mnohá léta Ti dopřál hojně svého požehnání. Buď chvála mu, budiž dík vřelý, že milostí svojí Tě chránil, a osudu aby Tě střely kdy ranily, laskavě bránil! On nadál vezmiž v ochranu Tě svoji, on dej Ti síly, bys dospěl k cíli, kde láska věčná oslavence pojí!
140.
Kvítko, které v zimě, v letě Kvítko, které v zimě, v letě
 ve svěžesti stejné květe, jemuž mráz ni bouře neškodí, jež vždy mile oku lahodí: kvítko to Ti, otče drahý, věnuji v čas tento blahý jmenin Tvých. Přijmi dar ten z rukou mých! Jestiť kvíteček to nevadnoucí, jejž Ti nabízí má láska vroucí: slove vděčnost spanilá. 79
141.
Jako květnatými lučinami Jako květnatými lučinami
 potok v údolí se vine ladném, na svých březích poset pomněnkami, jež se obrazíce v toku chladném lahodou svou zdobí kraje břehů: tak miň žití Tvoje v klidném běhu! Radost nechť si v srdci Tvém stan zvolí, květy protkáno buď Tvoje žití; miňtež útrapy Tě, strasti, boly, blaha zoře kéž Ti stále svítí; mně pak, matičko má laskavá, zůstaň, jako posud, přízeň Tvá!
142.
V pocitu radostném V pocitu radostném
 dnešního rána nesem Ti pozdrav svůj, matičko milá! Po nivách trudná se rozkládá zima, aniž tam kvítků je, jež bychom Tobě svinouce u věnec k oslavě jmenin Tvých na hlavu vložili, rodičko milená! 80 V nitru však našem, hle! kvítečko bují, kterémuž vděku a lásky je jmeno: kvítek ten v oběť Ti nesou Tvé dítky, přijmi jej, matičko milovaná! Citem tím vedeni k Tobě se blížíme, na rtech svých majíce modlitbu vroucí, aby Bůh laskavý na mnohá léta zachoval nám Tě, by Ti dal trvalé blaho, hojnost svých milodarů, matičko naše, útěcho blahá!
143.
Láska vděkuplná – totě všecko, Láska vděkuplná – totě všecko,
 čím se může rodičům svým děcko odměniti za jich péče, snahy: lásku tuto přijmi, otče drahý, v oběť ode mne v den jmenin Tvých! Nemám ničeho v té krásné době, čím bych mohl zavděčit se Tobě, krom té vděkuplné lásky, která za všecka ta dobrodiní sterá slabým ohlasem je díků mých. 81
144.
Přijmi, otče, za svítání Přijmi, otče, za svítání
 k svátku Tvému blahopřání, výraz citů vděčnosti! – Vyslyš, Bože, prosbu moji, otce v ochranu vem svoji, uvaruj jej těžkostí! Dej, ať blaho jemu vzkvěte, ať ho nic nermoutí v světě, by byl stále spokojen; mě pak posilň v mravu, cnosti, v pilnosti a poslušnosti, bych prospíval každý den! – Chciť, můj otče, o to dbáti, bych Ti mohl důkaz dáti lásky své i vděčnosti: budu varovat se všeho, co je Bohu protivného, tak se sílit ve cnosti.
145.
Milovaní rodiče! Rozkošný to pro mne den, kdy mohu zjeviti Vám city své vděčnosti a oddanosti. 82 Vás miluji z celé duše a nejvroucnějším přáním a touhou mou jest, abych Vás viděl šťastny a blaženy. Nevím, zdaž v učení a mravnosti prospívám tak, abyste mohli se mnou úplně spokojeni býti; avšak seč síly mé, vynasnažím se, bych dohonil a nahradil, co snad promeškáno. A silen tím vědomím naději se, že s radostí mě uvítáte, až bude mi dopřáno shledati se opět s Vámi tváří v tvář, na kterýžto okamžik se těšiti neustane Vás milující syn.
146.
Milená matičko! Jako jitřenka spanilá, vzejde-li na blankytu nebes, aby zvěstovala příchod jara: tak nechať vchází Tobě každý den života! Blahem oplývej každá chvíle, kterou ztrávíš na světě časném, a jako luzná noc letní, napojená vůní tisícerých květů, oživená vánkem tichého větérku, tak příjemni buďtež někdy i dnové Tvého stáří! S láskou pak, kterouž lnu k Tobě já, setkávej se na všech stranách, matičko milená! Buď zdráva! buď šťastna! – Buď s Bohem a pamatuj i na mne!
83
147.
Laskavý tatínku! Tvá péče a starostlivost o mne ukládají mi za milou povinnost, abych v den jmenin Tvých zjevil Tobě, kterak neskonale jsem Ti povděčen za dobrotu Tvou. Slovy těžko dolíčiti pocitů těch; protož modlitbou obracím se k nebes Pánu, vysílaje k němu vroucí prosbu, aby k mé a k radosti bratrů i sester mých na mnohá léta nám Tě zachoval ve zdraví a bohatě odměnil se Ti za vše, čím jsme Ti povinni. Zároveň přijmi ode mne obnovený slib, že všemožně vynasnažím se, abych byl hoden lásky Tvé a ničím Tě nezarmucoval. K čemuž mi laskavě dopomáhej Otec nebeský!
148.
Milý tatíčku! Co mám Ti přáti dnes? – Že láskou k Tobě lnu, již dávno známo Ti; a proto vděkem jat ve vroucí modlitbě se obracím k Tvůrci nebes laskavému: On blahem odměň Ti za vše, čím mně činíš dobře! Každý den života Tvého Ti v blahé spokojenosti 84 plyň! Nic neporušuj Tvého srdce klid! Buď zdráv! – A pokud Otcem všehomíru popřáno Ti časným životem se bráti, buď Jeho ochrana a Jeho požehnání Tobě podílem! To ze srdce upřímného Ti přeju jako vděčný Tvůj syn, jenž neustane v snaze své, by mravností a cností přispíval k Tvému blahu. Zachovej i mne, otče, v lásce své!
149.
Dobroději můj, otče laskavý! V podobách rozmanitých sestupuje láska z odvěčného zřídla svého do srdcí lidských. I ve srdci mém zapustila kořenů jakožto pocit neskonalé vděčnosti k Tobě, dobrodinci mému. A citem tím prodchnut vzývám nebes požehnání na hlavu Tvou v památný den narození Tvého. Kéž často ještě vrátí se tento den a vždy nových Ti poskytne radostí! V milém klidu a blahu plyňtež Ti chvíle života časného – daleka budiž Tebe každá chmura, jimiž tak zhusta bývá protkáván život lidský. Žij blaze – Bůh sám měj nad Tebou ochrannou ruku svou!
85
150.
Matičko má milá! V den jmenin Tvých vážné věci mi tanou na paměti. Popatřím-li za sebe do minulosti a pomyslím-li, kterak velice jsem Ti zavázána díky, milená matinko má! – zpomenu-li na to, kolik trapných nocí jsi probděla v péči o mne hned od prvních dnů života mého, kterakou láskou jsi mě ošetřovala a s kterakou něžností sledovala každý můj krok a každé hnutí mé: tuť srdce mi překypuje pocitem vděčnosti a nemám věru slov, kterými bych Ti zjevila, co děje se uvnitř duše mé. Čím mohu se Ti odměniti? – Bůh sám buď Ti odměnou: já pak chci chovati se vždy tak, abysi mohla o mně říci, že jsem zdarná dcera Tvá.
151.
Nejmilejší matinko! Tvůj svátek naplňuje mě radostným pocitem; neboť jest to den, kdy mohu Tě ujistit o vděčnosti a lásce, jakouž k Tobě chovám v srdci svém. Leč mohu-liž slovy 86 zjeviti v plné míře, jak vroucně a upřímně Tě miluji? – Chudá jest řeč v příčině této, a proto budiž snahou mojí, abych skutkem, pilností mravností osvědčil tuto svou lásku k Tobě, milovaná dobrodějko má! Kéž často ještě vrátí se tento den radostný, a darem Tě oblaží, jenž vzácnější jest zlata a pokladů: zdravím totiž a spokojeností! O tento milodar neustanu v modlitbách svých pro Tebe vzývati Tvůrce laskavého, jenž rád plní prosby těch, kdož s důvěrou k němu se uchylují. On uštědřiž Tobě bohatě svého požehnání a mně dodej síly a vytrvalosti, bych neuchýlil se od cesty dobra a cnosti, ale vždy více prospíval a tak byl k útěše Tvé. Buď s Bohem a uchovej v laskavé upomněnce dítedítě své!
(Dědovi. – Babičce.)
152.
Dědečkovi třikrát ,,Sláva!“ Dědečkovi třikrát ,,Sláva!“
 k dnešním jeho jmeninám, nechať ještě mnohá léta nebe uchová ho nám! 87
153.
Na oslavu svátku Tvého Na oslavu svátku Tvého
 ze srdce Ti upřímného hlučné ,,Na zdar!“ provolávám, k tomu hubičku Ti dávám, abych tudy jako řek’, že’s můj dobrý dědoušek.
154.
Spokojenou mysl, zdraví těla, Spokojenou mysl, zdraví těla,
 peněz do kapsy a na tvář smích, dej Ti Pánbůh na den jmenin Tvých, abysi se hodně dobře měla.
155.
Kdybych mohl, věř mi směle, Kdybych mohl, věř mi směle,
 dědoušku můj drahý, že bych na ráj blahý živobytí Tobě celé změnil ještě v tento den, bysi v naší milé vlasti živ byl jako v moři slastí vesele a spokojen. Nejsem ale taký čaroděj: proto darem jen mou lásku měj! 88
156.
Rád bych Ti dal vázaného Rád bych Ti dal vázaného
 něco k svátku na památku, babičko má milená; nemám ale praničeho, proto Ti jen mohu přáti, by Ti ráčil Pánbůh dáti vše, čím budeš blažená.
157.
Hleď, babičko, prostý kvítek Hleď, babičko, prostý kvítek
 nesu Tobě vázaného: svěží jako lístky tyto, jest i láska srdce mého k Tobě, dobrodějko má! Kvítek arci záhy zvadne, má však láska nevychladne, ona na vždy potrvá.
158.
Bez trampot a vesele, Bez trampot a vesele,
 žijte jako v květném máji; po smrti pak v nebes ráji, vítejte Vás andělé! 89
159.
Vědouc, že jsou dnes Tvé jmeniny, Vědouc, že jsou dnes Tvé jmeniny,
 přináším Ti dárkem květiny, z nichž jsem ladný věnec svila, abych se Ti zavděčila, babičko má roztomilá!
160.
Slyš, co ti budu nyní vyprávěti Slyš, co ti budu nyní vyprávěti
 o paní laskavé a dobrotivé. Ta paní byla ctěna, milována; neb ráda pomáhala chudině. Byl také hošík čiperný a hodný, jenž tuto paní vroucně miloval a činil rád, co jemu přikázala, jsa pilen, aby se jí zavděčil a její lásky sobě tudy získal. Byl její vnuk to – od ní náviděn, s nímž ráda krátívala sobě chvíli, a s polibkem mu dala mnohý dárek. Dne jednoho – byl svátek její právě – tu hošík navštívil ji s blahopřáním a vzýval pro ni nebes požehnání. Bůh zajisté rád slyší prosby těch, 90 kdo s důvěrou se k němu uchylují, a prosbu hošíkovu vyplní. Víš, kdo ta paní? kdo je chlapec ten? – Tys ona paní dobrá, laskavá, a s blahopřáním hošík – ten jsem já.
161.
Přijmi k oslavení svého svátku Přijmi k oslavení svého svátku
 skrovný dárek od nás na památku! Zlata, stříbra nemáme, proto Ti jen žehnáme, sílajíce prosby k Pánu světa, aby na mnohá Tě ještě léta v stálém zdraví zachoval, požehnání své Ti dal, bysi v ničem újmy netrpěla, ale hojnost všeho stále měla. To Ti milý Pánbůh dej, Ty pak v lásce zachovej
162.
Jako květem ozdobené lípa, Jako květem ozdobené lípa,
 pne-li kolem svoje letorosti, zovouc ve svůj chládek milodárný: 91 tak dnes, shromážděni kolem Tebe, letorostím kmene mohutného podobáme se i my. Žehnej Pán Ti, světů tvůrce mocný, v údy sílu vlej i zdraví stálé, aby v jaré kráse oživil se Tvého žití kmen, a jeho zdarem nechať zkvétají i letorosti ku potěše Tvému stáří, dědečku náš milený!
163.
Jako jarní vánek, zahrává-li Jako jarní vánek, zahrává-li
 pod večer si listím vonné lípy, jejíž květy celuje a z dalných krajin podivné jim šepce báje, tak že umlknuvše naslouchají švitořiví pěvci opeřenci, hosté lípy staré, nocující rádi pod ochrannou její střechou: tak ať klidně Tobě plynou dnové stáří Tvého, prosti chmurných bouří, rovnajíce ladnému se jaru, jehož květy – pamět dobrých činů, 92 jehož slunce – láska dobrých lidí, jehož písně – naše Tobě přání, bysi v zdraví květla, jak ta lípa, v středu vnoučat – zpěvné družiny.
164.
V neskonalém věčných časův toku V neskonalém věčných časův toku
 ku dni den a rok se pojí k roku: mizí pokolení zeměsynů a jen památka jich dobrých činů může ještě utkvěti v pozdní paměti. Pravdy této pamětliv, dnes v plesu k nebes končinám se s prosbou nesu za Tvé blaho k Otci Hospodinu; buď mu dík, že k vykonání činů dobrých dal Ti dospěti v dnů Tvých záletí!
165.
Bůh Ti žehnej! Bůh Ti žehnej!
 Tak zní hlahol našich hlasů v plesném jasu dnes – v té přeradostné době, kdy se s prosbou k Bohu utíkáme, 93 aby požehnání své dal Tobě. Onen pocit vděku nehynoucí, kterýž k Tobě v srdci svém chováme, dnes se mění na modlitbu vroucí, aby Pán Ti požehnal. Slabi jsouce k záslužnému činu, šleme prosbu k Otci Hospodinu, aby za nás odplatu Ti dal, mnohá léta nám Tě zachoval.
166.
Poslyš, jaké přání mám, Poslyš, jaké přání mám,
 babičko k Tvým jmeninám: předně buď mi ve zdraví ještě hodně dlouho živa, při tom zůstaň ke mně vždy laskava a přívětiva; dále ať máš jarou mysl, blahý úsměch na tváři, ve své duši spokojenost, hodně peněz v kapsáři; konečně Ti také přeju, babičko má milená, aby každý miloval Tě, jako mám Tě ráda já. 94
167.
Milený děde! Dnes vítaná naskytuje se mi příležitost, abych Ti zjevil upřímné blahopřání své. Dej Bůh, abysi ještě přemnohá léta žil v blahu a neskaleném štěstí ku potěše nám všem, kteří láskou opravdovou, upřímnou k Tobě lneme. Zároveň budiž Ti vysloven dík za všecka dobrodiní, kterýchž se mi od Tebe dostalo v míře svrchované! OO, zůstaň mi tak i dále nakloněn, a já, pokud stačí skrovné síly mé, vynasnažím se, bych chováním a pilností svou působil Ti vždy nové radosti jakožto milující Tebe vnuk.
168.
Dobrotivá babičko! Málo jen slovy k jmeninám Tvým přeje Ti vděčný Tvůj vnuk; přijmiž je s obvyklou laskavostí svou! Často ještě budiž se Ti přesvědčiti, že v kalich dočasného utrpení vlévá i radosti zdroje laskavý Bůh! Žij ještě mnohá léta v kruhu svých milých a Pán drž nad Tebou ruku svou! Koho Bůh 95 miluje, křížkem jej navštěvuje; avšak někdy, až dobojován bude boj dobrý, věncem slávy ozdobí skráně trpitelovy a nehynoucího blaha dopřeje mu ve věčném sídle svém. Naším pak úkolem buď, abychom Ti osladili každý okamžik staroby Tvé a mezi námi Ti upravili blahého míru stan.
169.
Milený dědoušku! Veliká a mnohonásobná jsou dobrodiní, kterých již po léta jest mi od Tebe přijímati: leč skrovné jsou posud síly a schopnosti mé, abych způsobem účinným mohl se Ti za ně odměniti. Nelze mi vděčnost mou osvědčiti kromě v modlitbě, kterou neustávám vzývat nebes Pána, aby na stará léta Tvá držel nad Tebou ochrannou ruku svou a uvaroval Tě všeho, čím bysi byl skormoucen a znepokojen. Budiž zdráv a s vědomím, že jsi od svých milých ctěn a vážen, beze všeho úrazu ber se časným životem, kteréhož by Otec nebeský na mnohá léta Ti prodloužil, jest vroucím přáním Tvého vděkuplného vnuka.
96
170.
Drahocenná babičko! Neskonalými díky jsem Vám povinen za vše, co dobrého jste mi již prokázala a posud prokazujete. Měl jsem na sta příležitostí, abych se o tom přesvědčil, a tato něžná Vaše láska ke mně vždy mi bude pobudkou, abych, seč jsou síly mé, ukázal se k Vám vděčným. Především ale v dnešní dobu jmenin Vašich upřímným slibem se zavazuji, že neustanu ve svých snahách, abych mravností a pilností se Vám zavděčil. Vždy pak budiž nejvřelejší mou touhou, abych i činem odměnil se Vám za všecku Vaši laskavost. Dokud ale mi nelze způsobem takovým podporovati Vás ve Vašem stáří, budu aspoň ze srdce zbožného vzývat nebes Pána, aby Vás zdrávu a spokojenu zachovati ráčil pro milujícího Vás vnuka.
97
(Příbuzným a přátelům: strýci, tetě – kmotrovi,
kmotře – švakrovi, švekruši.)
171.
Blaha slunce nikdy Tobě, Blaha slunce nikdy Tobě,
 strejčku, nezacházej; kmotře – švakrovi, švekruši.) v cestu Tobě osud dobrý samé růže sázej, abys, bohat slastmi všemi, žil jak v ráji na té zemi!
172.
Zdráva, šťastna, spokojena, Zdráva, šťastna, spokojena,
 od svých milých stále ctěna, ber se, teto, časnou poutí; Pánbůh dej Ti uniknouti všemu, co by na škodu bylo Tvému závodu!
173.
Pánbůh Tě pomiluj, strejčinku milý, Pánbůh Tě pomiluj, strejčinku milý,
 abys jak ve vodě ryba byl čilý; ve všem, co podnikáš, stálý měj zdar, dobro a blaho buď nebes Ti dar! 98
174.
Za všecka ta bobrodinídobrodiní, Za všecka ta bobrodinídobrodiní,
 která jsi mně uštědřila, oo, jak bych se ráda Tobě, tetinko má, odměnila; poněvadž jsem ale chuda, nemohu ti pranic dáti, leda že vždy vděkuplně, budu prosby k nebi sláti, aby Tvůrce světa mocný ve všem Tobě požehnal, po smrti pak na věčnosti nebes ráj Ti v úděl dal.
175.
„Dnes si musím popíliti,“ „Dnes si musím popíliti,“
 pravím ráno k matince, „abych první s gratulací přišel k milé kmotřince.“ Nuže, tu jsem – gratuluji ku dnešním Ti jmeninám; že mě posud v lásce chováš, za věc jistojistou mám. 99
176.
K dnešnímu svátku, kmotřinku drahý, K dnešnímu svátku, kmotřinku drahý,
 přeju Vám zdraví, duše mír blahý, na pole úrodu, abyste vesele, v stodolu zavezl nesčetné mandele.
177.
Dobré jitro, milý strýčku, Dobré jitro, milý strýčku,
 na den jmenin Tvých; dnes ať v domě Tvém je hostem veselí a smích! Trampotám a jiným strastem pěkně kvinde dej; za to ale láskou blažen předobře se měj! Pánbůh rač Ti požehnati svojí milostí, abysi měl všeho dobra v plné hojnosti.
178.
Probudiv se časně z rána Probudiv se časně z rána
 hned jsem sobě pomyslil: Zhurta, hochu, bysi s přáním u tetinky první byl! 100
179.
Dárek své pilnosti nesu Ti k jmeninám; Dárek své pilnosti nesu Ti k jmeninám;
 přijmi jej důkazem, kterak Tě ráda mám!
180.
Láskou a vděkem Láskou a vděkem
 vzájemně spolčeni, v Tvojí se přízni cítíme blaženi, tetinko, milená přítelko naše! Ze srdcí vroucí prosba se vznáší nám za Tvoje blaho k nebeským výšinám, by Ti Bůh požehnal milostí svojí. Na mnohá léta nebe Tě zachovej rodině Tvojí; po smrti pak Ti dej údělem věčný ráj, jak’s toho hodna!
181.
Skvostů hromady, Skvostů hromady,
 zlata poklady 101 nejsou sice k povržení; pakli ale s nimi není ve spojení duše poklid, těla zdraví, pevná vůle, rozum pravý, dobrých skutků vědomí, veždy čisté svědomí, což jsou platny člověku?! – Sloužíť jenom k nevděku, probuzují hněv, pobuřují krev, plodí závisť, nesvornosti, vypuzují z domu cnosti, čehož Vás Bůh uchovej! – Život Váš buď bez trudu, bez protivných osudů, k tomu Vám pak nebe dej hojně svého požehnání ve všem Vašem počínání, jarou mysl, zdravé tělo, a kdyby to býti mělo ku prospěchu Vám, popřejž Vám Bůh sám i těch skvostů hromady, zlata celé poklady! 102
182.
Všeho dobra do sytosti, Všeho dobra do sytosti,
 hlavně ale peněz dosti uštědři Ti každý den, abys nikdy ve svém statku nepocítil nedostatku, ale byl vždy spokojen. Kromě peněz dej ti ale Pánbůh také zdraví stálé, jarou mysl, duše mír, abys maje všeho dosti, mimo dům i v domácnosti, živ byl jako kavalír.
183.
Strejčku občane! Toť známá věc, Strejčku občane! Toť známá věc,
 že jste dokonalý vlastenec, jemuž všeho dobra milopřáti jest mi vítanou dnes povinností. Nuže, rač Vám samo nebe dáti, co by přispělo Vám k blaženosti; hlavně zdraví těla skalopevné budiž mnohá léta u Vás zjevné, 103 k čemuž poj se blahé vědomí, že ku blahu naší milé vlasti přispíváte podle svědomí, nedada se žádnou zlobou másti. Já pak po příkladu Vašem zase tak živ budu, abych v krátkém čase pokud možno podoben Vám byl a tak lásku svou Vám osvědčil.
184.
Na zdar, strejčku milený! Na zdar, strejčku milený!
 Dnes, kdy slavíš svátek jmena svého, ze srdce Ti přejem upřímného, bys byl hodně blažený. Starostem dnes vále dej! Každá chmura nechať mine Tebe, s myslí veselou jak jasné nebe kolem sebe pohlížej! A jak dnes se budeš mít, tak Ti plyňte v klidné domácnosti, dnové Tvého žití do starosti, nic Tě nechtěj zarmoutit! 104
185.
Dávno již jsem přemítala, Dávno již jsem přemítala,
 co bych Ti tak dárkem dala k Tvému svátku na památku, tetinko má laskavá! Avšak nemám praničeho mimo lásku srdce svého, kterouž Tobě v této době žehnat budou ústa má. Bez trudů a bez bolestí plyň Ti život v stálém štěstí, budiž ctěna, spokojena ještě léta přemnohá!
186.
Dobré jitro, kmotřinko! Dobré jitro, kmotřinko!
 Proč přicházím z rána k Vám, uslyšíte hnedlinko: – nesuť přání k jmeninám! Obsah jeho není dlouhý, maje být jen výraz touhy, 105 by Vám nebe uštědřilo, co by Vám na prospěch bylo.
187.
Drahocenná tetinko! Přeju Vám dobré jitro v památný pro Vás den jmenin Vašich. Současně přijmete laskavé blahopřání, kteréž ze srdce vycházejíc upřímného, jest slabým ohlasem mých díků za vše, co dobrého mi činíte, dobrodějko má! Bůh sám odměniž se Vám za Vaši dobrotu! Já pak neustanu vzývati Tvůrce nebes laskavého, aby Vám dopřál hojně blaha v životě časném a někdy po mnohých létech věčné blahoslavenství nad hvězdami. Buďte zdráva a uchovejte mě v laskavé upomněnce!
188.
Milený strýčku! Bez dlouhého úvodu zjevím Vám; co k dnešním Vám přeju jmeninám. Především uděl Vám nebe na mnohá a mnohá léta zdraví, abyste pomalu zapomněl, že jsou na 106 světě také lékaři a lékárny. K tomu přidruž se mysl vždy jasná a veselá, která se neskalí ani tehdy, zavadí-li o ni nějaký ten mráček nezdaru neb sklamání. Mimo to mějte v domácnosti vždy blahý mír, vážnost u sousedů a lásku všech, kdo jakkoliv s Vámi se stýkají. Konečně naděl Vám Bůh i hojnou úrodu na pole, aby se Vám stodola naplnila božím požehnáním a kapsa bankovkami. Přejete-li si ještě něčeho více, nuže – i tomu volám srdečné: Zdař Bůh!
189.
Milý pane kmotře! Po chvalném obyčeji přeju Vám blaho ku dni jmenin Vašich. Nechať klidné pouti, nižádnou bouří života nepostižené, podobá se pobyt Váš na zemi této! Bůh žehnej všemu konání Vašemu, aby trvalý blahobyt umístil se pod krovem domu Vašeho! Ve zdraví a spokojeně žijte ještě mnohá léta ku potěše Vašim milým, a až někdy povolá Vás k sobě Pán, budiž věčné blaho ve světě nadhvězdném údělem Vaším!
107
190.
Ctěná paní kmotřinko! S pozdravením celé naší rodiny zároveň Vám nesu srdečné blahopřání k dnešnímu svátku Vašemu. Milý tatíček nebeský naděl Vám hojně svého požehnání, aby Vás všecko na světě těšilo a jen radost Vám působilo. Ve zdraví dočkejte se ještě mnohokráte dne toho památného, abyste někdy u vysokém věku s blahým vědomím mohla za sebe patřiti do minulosti. A pokud nic vážnějšího nebude Vás zaujímati, věnujte někdy laskavou upomněnku také mně, kteráž neustanu chovati Vás ve vděčné paměti.
(Bratrovi, sestře – příteli, přítelkyni.)
191.
Pěkně hladce, Pěkně hladce,
 medosladce plyň Ti celý život Tvůj; v blahém štěstí bez bolestí na mne v lásce pamatuj! 108
192.
Bez starostí, v stálé slasti Bez starostí, v stálé slasti
 žij v té naší milé vlasti ještě mnoho – mnoho let sličná jako růže květ!
193.
Nikdy se Tě nedotýkej Nikdy se Tě nedotýkej
 osud drsně rukou svojí; stihne-li Tě přece časem, budiž aspoň vítěz v boji! Přání to Ti k jmeninám, bratře milý, posílám.
194.
Jak za jitra majového, Jak za jitra majového,
 beze mráčků nebe jasné, tak buď prosto chmurných strastí živobytí Tvoje časné!
195.
Kdybych uměl čarovati, Kdybych uměl čarovati,
 dnes bych ráj Ti vykouzlil, v kterém bysi jako v nebi aspoň sto let ještě žil. 109
196.
Málo slov jen pro Tě mám, Málo slov jen pro Tě mám,
 milý druhu, k jmeninám: Vše, co by Ti k blahu bylo a tvé žití osladilo, laskavé Ti nebe dej, mě pak v lásce zachovej!
197.
V moři časův časy minou, V moři časův časy minou,
 vadnou květy, rychle hynou; v písek sypký rozpadá se skála pevná, věkům vzdorná: v nehynoucí ale kráse skví se láska nerozborná, láska, jejíž heslo zní: Stálé, věrné přátelství! Heslo to jak hvězda skvoucí, jak meteor nehynoucí sviť nám ve životě časném, bychom milujíce sebe, na vzájem ve světle jasném znali se a zde již nebe nalezali heslem tím: stálým, věrným přátelstvím! 110
198.
Kolik z jara květů nivy ozdobí, Kolik z jara květů nivy ozdobí,
 tolik dnů žij v blahu a vždy bez zloby! Kolik hvězd na nebi vzejde za noci, tolik v potřebách měj přátel k pomoci! A co moře zrnek písku na dně má, tolik zlatek kéž Ti osud darem dá!
199.
Hojně blaha, skrovně utrpení – Hojně blaha, skrovně utrpení –
 bez mráčků ni jasný blankyt není! – budiž Tobě nebes milodar! Láska sprovází Tě časnou poutí, dej Ti úskalí všem uniknouti, každou světa zlobu uveď v zmar! V středu klidné, milé domácnosti, ctěna jako příklad vzorné cnosti, zdobiž ještě mnohá léta zem; po smrti pak v rajském nebes kraji nechať andělé Tě uvítají, věčné blaho buď Ti údělem!
200.
Kolik hvězd je na nebi, Kolik hvězd je na nebi,
 Tolik dní ať velebí 111 ústa Tvoje nebes Pána, že Ti k životu je dána času dlouhananská nit a k ní notný blahobyt. Nechať co je v moři písku, ve svém jmění máš penízků, stříbrných i ze zlata, aby nestačila na ně šuplata! Také Ti Bůh dobré zdraví dej, každá bolest se Ti vyhýbej, tak že od neděle do soboty nepotká Tě ani kousek psoty, ale v stálém klidu oblažen, s osudem svým spokojen prožij celý život svůj, při tom v lásce na mne pamatuj!
201.
Že Tě mám až k smrti rád, Že Tě mám až k smrti rád,
 o tom není pochybnosti; proto, budu-li Ti přát, děje se to z upřímnosti! Nuže, slyš a pozoruj, co Ti přeje přítel Tvůj: předně zdraví ve hojnosti, 112 k němu peněz dost a dosti, bysi, trampot prost i strastistrasti, potápěl se v moři slasti; k tomu věku přes sto let, by Tě dlouho těšil svět v naší milé, krásné vlasti, v tomto ráji na pohled; také nebes požehnání při všem Tvojím podnikání – slovem, vše jen dobré měj a mě v lásce zachovej!
202.
Jako luzní snové, Jako luzní snové,
 jimiž člověk, vkouzlen v jiné světy, kolem sebe vidí rajské květy, buďtež Tvého žití dnové! Hvězd co na nebi je, tolik zlatek nechť je Tvoje jmění, tolik dnů též v sladkém opojení ať Ti duše v těle žije! Osud chraň Tě zloby! Bez nepřátel, v stálé blaženosti, pro nás vzorný příklad každé cnosti, tak žij ještě mnohé doby! 113
203.
Tři geniové z oněch krajů, Tři geniové z oněch krajů,
 kde zdroj je blaha všeho, kéž stálí jsou Ti průvodcové na pouti žití Tvého! Prvému jich je lásky jmeno, té lásky mocné, vroucí, v níž srdce, byť i v středu pustin, si kouzlí ráje skvoucí. A anděl druhý – naděje to, jenž v bouřném světa víru se kmitá z mraků nakupených, jak lesklá hvězda míru. K nim druž se víra skalopevná, jež vzhůru k nebi spěje a v duši, láskou doufající, zdroj blahé lásky leje.
204.
Kdybych byl nyní čaroděj Kdybych byl nyní čaroděj
 a kouzla v moci měl, dnes bych, vykouzliv blaha ráj, Ti jej dal za úděl. 114 V tom ráji byl by věčný máj, Ty, jeho vládkyně, bys rovnala se lepostí svou vnadné květině. Já všecky světa radosti bych začaroval tam, i slunce, hvězdy – avšak dost: vždyť je to vše jen klam! Rád bych Ti skytnul mnohý skvost, leč nejsem čaroděj, a proto darem upřímnost a lásku moji měj!
205.
Láska buď Ti strážným andělem, Láska buď Ti strážným andělem,
 sprovázej Tě v životě tom časném, aby jak na nebi modrojasném stálý klid byl Tobě údělem! Blaha ráj Ti zkvítej kolkolem, v kterémž útrap, protivenství není; Ty pak zpomeň ve svém oblažení také na mne, jenž Ti přítel jsem! 115
206.
Milená hvězda mi vzplanula Milená hvězda mi vzplanula
 na pouti života časného; vzešla a blíže mne stanula zornice ze kraje jasného. Andělův sídlo kde odvěké, z krajů těch hvězda mi seslána: znáš-li ji? – Věrnéť to srdce Tvé, k němuž má duše jest poutána. Ráda však prodlévá v poutě svém, volno jí v takové porobě: soucitně blažena v blahu Tvém, patří ráj v nové vždy podobě. I věz, má dušinko, u Tebe že mi tak blaze a vesele, jak bych byl na pouti do nebe, po boků maje svém anděle. Aby též blaho mi svítalo do zimy pozdní jak v podletí, v Tobě mi, sestřičko, zkvítalo, nebe rač laskavě přispěti! 116
207.
Jak na nebi modrojasném Jak na nebi modrojasném
 vzchází zora spanilá: tak ať v jasné blaha záři plyne klidně mladost Tvá! Žádná bouře nevztahuj se na blankytu žití Tvého! jasno, klidno budiž v máji věku Tvého mladistvého! Pravé štěstí nehledě tam, kde za leskem skrývá se klam! Jedině v cnosti shledáš blaha pravé zřídlo: v Bohu ona má své sídlo!
208.
Dnes citem vděků povzbuzena Dnes citem vděků povzbuzena
 vysílám prosbu k nebes Pánu, by od Tebe vždy odvracoval zlých nehod a vší zloby ránu. Kdož dobra všeho více hoden, než Ty, jíž stálou snahou jesti, 117 bys dobře činila všem lidem a šířila kol sebe štěstí? O, rač Ti samo nebe vděčit za vše, co ubohému lidu kdy dobrého jsi prokázala, a život Tvůj plyň v stálém klidu!
209.
K svátku Tvému Ti posílám přání: K svátku Tvému Ti posílám přání:
 nechať v pokladně tolik se schrání Tobě bankovek, bysi měl dost; k nim se připojiž spokojenost, která v zápětí svém ať má zdraví, mysl veselou, duše mír pravý, a to všecko buď u Tebe stále, pokud životu neřekneš vale!
210.
V pokladech nehledej jediné štěstí, V pokladech nehledej jediné štěstí,
 zavane vítr a může je smésti; v sypký prach tvrdá se rozpadá skála, která se věčnosti vzdorovat zdála; láska však v Bohu že původ svůj má, láska ta zůstává neproměnná: láskou tou veden dnes, příteli, k Tobě, blaho Ti přeju a přízeň Tvou sobě. 118
211.
Byť světa kraj od Tebe vzdálena Byť světa kraj od Tebe vzdálena
 vždy budu v pomnění tom blažena, že v Tobě přeupřímnou družku mám, kterouž se otevřel mi lásky chrám. Byť nad námi i přešla století, to pomnění v mé utkví paměti, že citem lásky se mnou spojena i Ty v ní budeš veždy blažena.
(Pěstounu – dobrodinci – učiteli – vychovateli, vychovatelce.)
212.
Ejhle, anděl světlý z nebes krajů Ejhle, anděl světlý z nebes krajů
 požehnání nese zeměsynům za jich skutky dobré, Bohu milé, jimiž hojí bol a strasti žalné, stírajíce trpkou bídy slzu s tváří chudiny. Pokoj lidem dobrým anděl nese, vlévá útěchu v jich duši, srdce, za jich lásku láskou se jim vděčí v tajuplný čas. 119 Zavítalť i pod krov domu Tvého, muži šlechetný, můj dobroději, zavítal tam anděl milodárce, aby ověnčil Ti skráně věncem činů záslužných. Kéž u Tebe stánek sobě zvolí, ostříhá Tě mocnou svojí rukou, po boku se Tobě stále vznáší anděl strážný Tvůj!
213.
Símě Tebou seté v duši moji Símě Tebou seté v duši moji
 nechať vzejde v bujné osení, které, zrajíc v plody činů dobrých, hojnou žní se Tobě odmění. Prozatím však přijmi prostý kvítek, jenž mi Tebou v srdce pěstován, v milé lahodě tam rozvijí se, vděčností jsa k Tobě nazýván. E: kk + pk; 2002 120
Bibliografické údaje

Nakladatel: Otto, Jan
(Tiskem a nákladem knihtiskárny: J. Otto, Václavské náměstí č. 24)

Místo: Praha

Vydání: [1.]

Počet stran: [IV]+120

Věnování: (Mládeži českoslovanské napsal Eduard Just.)