Proti srsti (1946)

Hrst jízlivostí, starších i novějších, slušných i neslušných, po česku i jinak, několik s odpuštěním i po německu, Jaroslav Kvapil

Diplomatická verze Ediční verze
Proti srsti
[3]
[4] Jaroslav Kvapil
Proti srsti
Hrst jízlivostí, starších i novějších, slušných i neslušných, po česku i jinak, několik s odpuštěním i po německu
Václav Petr Praha 1946
[5] 1897 – 1945
[6] Starému brachu Václavu Štechovi ke dni 29. dubna 1946
Osmdesát sedum? Vyjdi pěkně před dům a v svém zdatném marši hleď být ještě starší! J. K.
[7] Šňupky
[9]
Andělská čistota
– Povídám ti, dozajista jako padlý sníh je čistá! „A ten sníh,“ mě přítel škádlí, „čist jest jako anděl padlý!“ 11
Pikantní časopis
Abonent čte, posléz nahlas klne: „Tohle že má pikantní být čtení, tohle že jsou vtipy dvojsmyslné? Vždyť v tom smysl ani jeden není!“ 12
Národní fabrikanti
Spekulanti: Národe náš, vítěz vyjdeš z války, na karty tě píšem, na zápalky, na pivo tvým jménem čepované, na inkoust a na viněty všeho. Národ: Ne ten, kdo mi říká Pane, Pane, vejde do království nebeského. 13
Volnost přesvědčení
Napsal jsem, žes osel, kretén, a že lžeš, že v tvé hloupé duši kusa vkusu není – a ty, zpátečníku, ty mě žaluješ? Takhle ctíš ti volnost přesvědčení? 14
Repertoár jednoho divadla
Na výbornou methodu jsme přišli: že se ďáblu všechno nehodí, časem Bohu svíčku zapálíš-li, kasa vždycky dobře pochodí. 15
Smetanův Dalibor v Petrohradě 1900
V Petrohradě tedy bystře odsoudili tebe k zmaru, znelíbil ses, český mistře, izvoščikům, popům, caru. Ale hůř ti ještě bude u nás ve tvém rodném kraji: naši pravoslavní všude tebe možná v klatbu dají! 16
Rozhovor v ráji
Smetana: Věnceslave Hanko, víš-li, že ti na tvůj podvod přišli? Hanka: Zásluha však jemu přísluší, že jsi stvořil svoji Libuši! Smetana: Věnceslave, není zbytí, budou ti teď zlořečiti! 17 Hanka: Ať mi na renomé ubývá, lhostejno je mi to v ráji, já shráb’ slávu aspoň zaživa – tvou však dědicové mají! 18
1900
Fix a Nix, dva mladí poeti, mní, že vrcholem jsou svého století. Včerejškem i dneškem znechuceni k zlosti vydali svá díla vústret budoucnosti – a tak věru pravdu dvojice ta má: století se končí dvěma nulama. 19
Podle S. K. Macháčka
Heřman z Bubna byl udatný pán, na ples maškarní jednou si došel; kdo si ho prohléd’ se všech stran, nejedl, nepil, třetí den pošel. 20
Opravené přísloví
Je ti proti srsti, říká-li se k útěše: „Lepší vrabec v hrsti nežli holub na střeše.“? Vtip-li nezamrz’ ti, ať se z toho vykřeše radši hloub v hrsti nežli holub na střeše. 21
Kariéry
Stejnou ctižádostí veden každý cpe se jinam: per rectum to dělá jeden, druhý per vaginam. 22
Děvín
Svůdné Šárce podleh’ mocný Ctirad, a je trapno na to vzpomínat: kdesi kdysi vládl triumvirát, teď je zmohl triumfeminát. 23
Nezmarná
Pěkně podle větru, byť i ztich’, na sta kilometrů má už ujetých. Dojela? Ach, chyba lávky, neklid v srdci má, další objednávky s díky přijímá. 24
Ani labuť ani lůna
Ag, brauk chrobák, řjkáť mu ginak, po stu letech památku mau žwýkal, z básnjka mu zůstal genom swiňák, z daru božjho gen lidský výkal. 25
Na téže stránce Národního listu
Machar, Karásek a Zavřel u Stříbrných spolu hospodaří: nakřáplý čím hrnec navřel, to se, brachu, hned tak nevypaří! 26
O dvou známých heslech
1. „Nebát se a nekrást!“ vzkřik’ do národa Masaryk. Leckdo si to heslo rozdvojí, s první půlkou jen se spokojí, krade dál – a krást se nebojí. 2. „Za práci pro vlast se neplatí!“ řek’ Rašín. Třeba však dodati, vlastenci všelijak stateční: „Také se o ní neřeční!“ 27
Divadelní kariéra
Kusů napsal počet nemalý, jenže nikde mu je nehráli. Divadla jsa znalec veliký přísně psal pak o něm kritiky. Zase nepochodil, ďas to sper! Je teď z něho vlivný režisér. 28
[30]
Divadelní bonbony
[31]
NÁROD SOBĚ nad scénou je psáno: NÁROD SOBĚ nad scénou je psáno:
 přečti správně tato slova obě, abys možná nemněl zítra ráno, žes tam viděl nápis NÁROD TOBĚ.
„Je pravda, co jsem o té dámě čet’, „Je pravda, co jsem o té dámě čet’,
 že hraje pouze množstvím toalet?“ – Věř, publikum ji asi pomlouvalo; já na ní vídám šatu tuze málo!

Nenaříkej, žes měl úspěch malý, Nenaříkej, žes měl úspěch malý,
 že ti herci tvou hru pochovali! Přátel máš přec, kam jen rozhlédnu se – věnců bylo jako na funuse! 33
Aby obecenstvo bavilo se líp, Aby obecenstvo bavilo se líp,
 do své frašky přidal ještě jeden vtip. Páni abonenti, honem velebte ho: tedy dva už vtipy jsou v té frašce jeho!
Kdykoliv jen vystoupíte, slečno, Kdykoliv jen vystoupíte, slečno,
 obecenstvo štěstím blázní, vy jak díte... Bláznivě vám, věřte, bude vděčno, z divadelního až svazku vystoupíte!
Na poslední chodí galerii, Na poslední chodí galerii,
 vše, co vidí, je mu plevel sama, vědomím se skálopevným zpíjí, on že teprv spasí české drama. Věru, zdá se, že ten vítěz příští ocitne se záhy – v propadlišti! 34
Že špatně hrála? Drzost nemalá! Že špatně hrála? Drzost nemalá!
 Pan kritik notně slovem tím se spálil – ta v redakci mu nějak zahrála, že její výkon dosti nepochválil!
Kde jen v Rachelce té malé Kde jen v Rachelce té malé
 tolik vervy, odvahy se vzalo? Pečliva je neustále, by se o ní pořád povídalo. Každý letopisec příští bude moci směle o ní říci: „lépe nežli na jevišti, hrála komedii na ulici!“
Když zapěla nám po prvé, Když zapěla nám po prvé,
 tu rděla se vám do krve, a kdekdo tušil, tento skvost že velikou má budoucnost. Teď zná už žití zápasy a na vavříny zvykla si – 35 ba, těší se i z takých řečí, že minulost má ještě větší.
Inserát dává živnostník bdělý, Inserát dává živnostník bdělý,
 reklamu hledá-li; herečka mnohá, reklamu chce-li, dělá jen skandály.
Kaplička naše, zlatá kdysi, Kaplička naše, zlatá kdysi,
 tomu se říká zákulisí; názorů zmatek veliký, tomu se říká kritiky; napovědu-li slyšet není, říká se: vzorné představení; intriky, klepy, sočení, tomu se říká umění. 36
Divadlo je šlakovitá věc: Divadlo je šlakovitá věc:
 na autora herec naříká, na herce si stýská našinec, oba nás pak strhá kritika. A když všechno úkosem se dívá, obecenstvo nám tu ještě zbývá – na někoho se to svede přec! 37
Pijácké průpovídky
[39]
Pivo vždycky k pití, Pivo vždycky k pití,
 vodu jenom k mytí, pro přítele srdce půl, nepřátelům na hřbet hůl – provázej tě Pánbůh v tohle živobytí!
Řeč se mluví, pivo pije, Řeč se mluví, pivo pije,
 krčmář nechť si v mysl vryje: mám-li dobře mluvit k druhům svým, dobré ať je pivo především!
Holka-li tě opustila, Holka-li tě opustila,
 sklenici-li dopils ke dnu, 41 nenaříkej, brachu milá, dej si jinde ještě jednu!
Nechoď nikdy domů tmavou uličkou, Nechoď nikdy domů tmavou uličkou,
 mohl by ses cestou potkat s opičkou, skočila by na tě, vyválela v blátě, a ty bys ji přines’ domů svatosvatě.
V krčmu-li tvá vkročí noha, V krčmu-li tvá vkročí noha,
 drž se Boha; domů když tě krok tvůj řídí, drž se lidí! 42
Několik pohlednic
[43]
Z Karlštejna Jaroslavu Vrchlickému
Noc karlštejnská v dávné časy bývala tady čarovná, po letech na to vzpomíná si nebožka Elška královna a přes století veliká zdraví teď svého básníka. 45
Z Moskvy
Jím tady dobré zákusky a hledím mluvit parusky. Rus veliká je v dál i šíř a táhne se až na Sibíř, to veliká je šatlava, kde zmizí mnohá výprava – i dám si pozor, jemine, sic mne to také nemine! 46
Z Madridu
Tady se to vyslovuje Madrí, jsouť tu ženy s nádhernými ňadry, koho Bůh v svou svatou milost přijal, tomu svědčil chmurný Escorial, kdo byl vrták nebo kdo měl lues, tomu lépe svědčil Aranjuez. 47
Z Verony
Mluvil jsem s Romeem Montekem. „Jojó“, řek’, „fujtajksl!“ se vztekem. Také jsem promluvil s Julií. Hubu má oteklou, bolí ji. A Kapuletka stará se ptala na Hilara. 48
Z Mariánských lázní
Jestliže zácpa tě trápí, rozumnou radu slyš: ze zdejších zdrojů se napij, a hned se zotavíš. Jaképak s přírodou špásy? Přes všechnu velebu papež i královna krásy touž mají potřebu! 49
Odtamtud po německu
Am frühen Morgen hat man da die bewussten Sorgen, dann um die Mittagsstunde im Walde eine schöne Runde – nach gutem Essen ein Schläfchen nicht zu vergessen! – sodass am Abend zwei Pilsner schmecken sehr labend. 50
A ještě odtamtud
Alles Gute hat ein Ende, lass’ dein Sehnen, lass’ dein Flehen, nach der nächsten Monatswende werden wir uns wiedersehen. Ruhe still auf deinen Pfoten und sei dabei guten Mutes, spare alte Anekdoten – jedes Ende hat sein Gutes! 51
Odjinud rovněž po německu
Wo man singt, da lass’ dich ruhig nieder, sei es sogar bei den Hottentotten, böse Leute haben keine Lieder, böse Leute haben Anekdoten. 52
Z Paříže
Paris est gai et Paris est charmant – mais, mon Dieu, où sont les neiges d’antan? Pour les souvenirs comme elle est chère la douce France, la douce France, au monument de Molière on y pense, on y pense! 53
Z Františkových lázní
Jsou tady ctnostné ženy, pane, a také ženy záletné, jsou ženy dětmi požehnané, a jsou i ženy bezdětné: z těch mnohá se zde tolik tuží, že zkušenostmi bohata se ctnostně vrátí k svému muži a rodí živá mláďata. 54
Už nevím odkud
Bei schlechtem Weine sass ich alleine, Freunde gibt’s keine, man möchte weinen! Voll stiller Schwermut trink’ ich jetzt Vermouth, und lass mich meinen, dass ich werd’ trinken vermut-lich noch einen. 55
Záhadná z Plzně
Doufal jsem, že spatřím Temži, dojel jsem však sotva ke Mži, neboť krásná blondýna vzkázala mi z Londýna, jestliže jí nepohrdám, že se vrátí přes Rotterdam. Dráždí mi to váčky slzní, pročež na ni počkám v Plzni. 56
Melancholická z Lopudu
Lopud, smaragd v Jadranu – dlouho-li tu zůstanu? Říjen jest, a v jeseni vše má pachuť loučení, vše se v hořkost promění. Člověk zmaru přivyká... Vzpomínám tu na Dyka, nahořklého básníka! A tak na tom Lopudu cituji si Nerudu o stařeckém osudu... Byl jsem, jsem – a nebudu! 57
Z Pankráce
Člověk v kriminále zkyslý sedě v téhle díře syslí řekne rovnou, co si myslí – nevím, stejné mysli tys-li –: aby tihle nezávislí od Rýna až k břehům Visly do toho už někde křísli! 58
Několik českolatinských neslušností
[59]
V čas letní čeho neužijem, V čas letní čeho neužijem,
 je ztraceno, tož carpe diem, a kde se chuti nabere, hleď také noctem carpere. To léto líná, leta letí, a náhle nutnost nastane ti vzdát výhody se veškeré in Baccho et in Venere!
Navzdor všem milostným citům Navzdor všem milostným citům
 jedno jest jisté: post coitum omne animal triste! 61
Kdybys Kdybys
 měl k nervóse sklon, ibis coibis non.
Nedej se karbanem svést, Nedej se karbanem svést,
 jestliže tě trápí nuda, říkávalť nebožtík Suda: „Optimus ludus est cum puella ludere nuda.“
Řekli to jiní, říkám to i já: Řekli to jiní, říkám to i já:
 naturalia non sunt turpia! 62
Naučení
[63]
Po francouzsku:
Le baiser c’est une demande au premier> „L’entresol chez vous est-ce qu‘il est à louer?“
Po česku:
Cokoli dnes zmeškáno, pane bratře, zítřkem se špatně dohání: hubička buď poptávkou v prvním patře, je-li mezzanin k zadání! 65
Zlomyslnosti z těch zlých let
[67]
Na uvítanou 1939.
Chtěje námi orat stvořil protektorát, a tak pro tentokrát pořádně nás okrad‘.
Výstraha.
Potká tě a bez vytáček Němcům nadává jak špaček. Vyslechni ho, ale přesto pozor na to jeho gesto – často z toho gesta pak vyklube se gestapák. 69
Když uletěl Rudolf Hess.
Smích se ozve vzápětí, klobouk-li ti uletí; jaký teprv smích a křik, uletí-li – kloboučník!
Afrika 1943.
Přišli jsme už, u všech čertů, o Tunis a o Bisertu? Naděje když všechna zchromla, ztratili jsme pana Romla, a když odpor stal se marným, ztratil se nám i pan Arnim, hnalť je oba na ten vandr vítězný pan Alexandr. Od rána teď do večera nadáváme na fýrera čekajíce na lodičku – převez, převez, převozníčku! 70
Mussolini 1943.
Äusserlich ein Caesar, innerlich ein Lümmel, Schwachen gegenüber jedenfalls ein Held: über Italien lacht der blaue Himmel, über seinen Duce lacht die ganze Welt.
Byli jsme v pěkné kaši!
V čas, kdy pan Chamberlain říkával: „J’aime Berlin!“, a pan Daladier Čechům dal adijé, i pan Mussolini nebyl muž ó líný, na pana Hitlera přešla moc veškerá, nežli ho pan Stálin nacpal do rozvalin – a tak jen pan Hácha se v tom svinstvu máchá. 71 Poznámky
– Tyto drobné hříčky, z nichž jenom některé byly už tištěny porůznu jinde, sbírá autor do zvláštního souboru s rozpaky a také s omluvou, že se k nim na sklonku svých let přiznává, nechtěje ze svého veršování pranic příznačného zatajit. Pro dospívající mládež mnohé ty veršíčky arci nejsou...
– O stém výročí úmrtí Máchova r. 1936 vydali Vítězslav Nezval a Bohuslav Brouk nechutný spisek obírající se soukromým životem básníkovým; toho se týká epigram Ani labuť ani lůna.
– Pohlednice z Verony poslána r. 1924 záhy po Hilarově režii Romea a Julie, proti jejíž silácké koncepci a nevkusným jazykovým vsuvkám měl jsem zásadní námitky.
– Předák nacistické vlády Rudolf Hess, jenž uletěl Hitlerovi nebo kvůli Hitlerovi r. 1941 do Anglie, má v Praze jmenovce, známého to kloboučníka – a to tedy ten vtip o kloboučníkovi, jenž uletěl.
[73] Jaroslav Kvapil: Proti srsti
Hrst jízlivostí. S kresbami a obálkou Otakara Mrkvičky a v úpravě Jaroslava Švába. Jako 2. svazek edice „Zeměžluč“, kterou řídí Jan Mašek, vydal Václav Petr v Praze roku 1946. 1. vydání. – Nákladem 2.200 výtisků vytiskla knihtiskárna Frant. Bartoš v Přerově. – Cena brožovaného výtisku Kčs 45–
E: pk; 2004 [74]
Bibliografické údaje

Nakladatel: Zeměžluč; Mašek, Jan; Petr, Václav; Bartoš, František
(S kresbami a obálkou Otakara Mrkvičky a v úpravě Jaroslava Švába. Jako 2. svazek edice „Zeměžluč“, kterou řídí Jan Mašek, vydal Václav Petr v Praze roku 1946. 1. vydání. – Nákladem 2.200 výtisků vytiskla knihtiskárna Frant. Bartoš v Přerově. – Cena brožovaného výtisku Kčs 45–)

Místo: Praha; Přerov

Vydání: 1.

Počet stran: 74

Věnování: Štech, Václav
(Starému brachu Václavu Štechovi ke dni 29. dubna 1946 Osmdesát sedum? Vyjdi pěkně před dům a v svém zdatném marši hleď být ještě starší!)