Zanechám žábám řehtání,
Krkavcům jejich krkání,
Pomluvačům pomlouvaní,
Cyzý práce valchovaní;
Kdo pak něco lepšího máš,
Proč to veřejně nevydáš,
Cžeske řeči k zvelebení,
Všem vlastencům k potěšení?
Nesuď a souzen nebudeš.
Tak pochvaly všudy dojdeš.
Když sy rodič vlastenecký,
Nebuď cyzozemec český;
Já proto mlčet nebudu,
Vždy vlastence chválit budu,
Ty, a těm všecky podobně,
Jenž ctějí češtinu slavně:
Pan Tomsa, spolu Procházka,
Jichž spisů jest velká částka,
Z lásky k vlasti vždy pracují
A vlastencům obětují.
Krameryusa široce,
Chválí vlastency velice,
Že skrz jeho přičinění
Máme y české noviny,
Co se stane v cyzý zemi,
Toť jest y nám povědomý.
Páni Thámy bratří naši
Mají chválu po vše časy,
Neb sou oni první byli,
Heské české hry složily.
Abych dokázal svou vděčnost
Odtud na českou společnost,
To na pány české herce,
Jenž se starají velice
Nám činit kratochvíle,
Představovat hry vždy míle:
Pan Antong má přední slávu,
Neb při všech hrách vede správu,
By řádně provozovány,
Od vlastenců vždy schváleny;
Y pan Cape nápodobně
Vede péči každého dne,
By čeština zvelebena
Skrz hry byla rozšířena;
Pan Sewe se o to stará,
Jakáby opět nová hra
V Baletu provozována,
Předtím nikdý nevídána.
Tiť sou podnikatelové,
Naši milí krajanové,
Y jejich milé paníčky
Sou nám ve hře k službám vždycky:
Sličná paní Antongova
Při všech hrách se dobře chová,
Totoť jest v pravdě viděti
Při každém jejím pohnutí;
Paní Sewe spůsobná jest,
Od vlastenců má tež tu čest,
Zdaliž y to pravda není?
Počestná Capova paní
Při vlasti se slíšet dala,
Take česky jest zpívala;
Panna Milde přívětivá,
Při všem hrátí milostivá,
Vždy jí sluší všecko hesky,
Pěkně zpívá písně český;
Panna Frantíška Grošouský
Zasluhuje chvaly všecky;
Pak panna Šinemanka,
Též Alžběta Edelmanka,
Ve všem pěkně se chovají,
Ouřady své zastávají,
A všecky spolu hercové,
Jako čeští hrdinové;
Neboť již v minulém roce
Představovali nejvíce
Předkův naších velké činy,
Jak činí jiné krajiny.
Ať jiné zde opominu,
Jiřího zde připomenu,
Tak nazvaný Poděbradský
Zasluhuje chvály všecky,
Jehož osobu Majobr
Zastával jak sylný obr,
A pan Hepfler Ladislava,
Buď jim znovu nová sláva;
Též tu čest panu Saydlovi,
Dobrému činitelovi,
V češtině vždy při všem hrání,
Obzvláštně pak při zpívání;
Pan Kynter, Kohout, Peterka,
Pan Kvirenc, Šulc, a pan Štětka,
Buď všem chvála od nás vděčná,
Buď jim vždycky ustavičná.
Hry české sy lepší važme,
Že sme Cžeší, to dokažme,
Važme sy jazyka svého
A nehledejme cyzýho;
Neb máme sva slova všecka
A mnohá přísloví heská,
Když se schyluji k zavírce,
Vinšuji zas v novém roce
Panům vlastencům upřímným,
A všem krajanům mně milým,
Zdraví, štěstí, požehnání,
By trvalo do skonání,
Pak někdy v nebi společně
Radovali se srdečně.
To když upřímně vinšuji,
Vděčnosti se důvěřuji.
Dne 1ho Ledna obětoval
Václav Melezýnek.
E: av; 2002
[1]