Rodnému jazyku.

Jaroslav Vrchlický

Zníš jako hudba tichá z milenců šťastných úst, Máj věru sám to dýchá, vše cítím plát a růst. Zníš jak fanfáry slávy, když hlásáš dědů zvěst; ba v tobě s všemi právy vlast mrtvá živa jest. Zníš našich hvozdů echy, zníš plesem našich luk, hřmíš bouří, úpíš vzdechy, jsi našich srdcí tluk! Však nejdivějším stonem, jenž sahá k srdci až, ty poplašným zníš zvonem, jak stará Chodská stráž. Že vzlyk ten letí světem, vše spáče zburcovat: když drahým našim dětem vrah tebe chce z úst rvát!

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby