Cikada, hvězda a barvínek.

Jaroslav Vrchlický

Cikada la na uvadlé sněti(J5f) ve slunce žáru bez ustá la(J5f) a je seň touž sladce zněla(J5f) suchá snět se jala rozjeti(J5f) A brzy v list a květ v mo změti(J5f) kos přilít sma lka filomela(J5f) a suchý kmen byl besídka již ce(J5f) a přišly Musy Láska Amoretti(J5f) A nastal život jím kmen zvučel sta(J5f) zněl dívčí smích a zněly ňader žáry(J5f) když seň sdružila se s rukou dělnou(J5f) U vás i u nás stal se zrak jeden(J5f) v kmen suchý no zy proud byl sveden(J5f) jen poesie silou nesmrtelnou(J5f) A proto nám jak sta zná kyne(J5f) cikada s barvínkem jejž hvězda kryje(J5f) neb život je tam kde je poesie(J5f) jej ona jak máť děcko v náruč vine(J5f) běh se v růz dráhy šine(J5f) z Mistrala číše pokud oheň pije(J5f) a lu trouver potud rod žije(J5f) neb slovo pra pís nezahyne(J5f) To me i my ve srdce hloubi(J5f) a zpíme třeba kol svět (J5f) pod chladným nebem jak vy v slunce žáru(J5f) Nás an dva kry perumi(J5f) tož poesie s láskou k rod zemi(J5f) Těm z číše Mistralovy piju k zdaru(J5f)