To jiný svět dnešnímu víru cizí(J5f)
Tam ještě poesie zlaté řízy(J5f)
se dotýkají rtové milující(J5f)
Tam s lunou mluví se a večernicí(J5f)
tam při pouhém již jednom pomyšlení(J5f)
na drahou bytost jímá srdce chvění(J5f)
a tváře žhnou a blednou mdloba tělo(J5f)
v svor tuhý jímá pot operlí čelo(J5f)
dech vázne v hrdle v uších nebeskými(J5f)
to nápěvy zní paměť hledá rýmy(J5f)
tam básní každý kdo miluje trochu(J5f)
kdo obraz maluje neb tesá sochu(J5f)
a každý miluje kdo vskutku žije(J5f)
Tam ještě štěstí neb tam poesie(J5f)
tam sladké touhy záchvaty a dumy(J5f)
a jak v těch řádcích plakati se umí(J5f)
jak za dob Homérových slzí věno(J5f)
tam ještě lidstvu přáno neztenčeno(J5f)
A potkat ji tu srdce svého paní(J5f)
to každou krůpěj krve s tváře shání(J5f)
ji pozdravit je vrchol všeho blaha(J5f)
a mluvit s ní to nad hvězdy až sahá(J5f)
den jeden bez ní nekonečné moře(J5f)
a život bez ní pustý luh kde hoře(J5f)
a hořký blín jen odříkání kvete(J5f)
Ó poutníci již zamyšlení jdete(J5f)
tam rty si opakují tóny všemi(J5f)
a večer když se sklání k siré zemi(J5f)
ret líbá blánku básník rozechvělý(J5f)
kam samé anděly den kreslil celý(J5f)
To jiný život než století toto(J5f)
Ó Dante Cino Cavalcanti Giotto(J5f)
ó velké stíny jak jste jinak žili(J5f)
a jinak z číše věčné krásy pili(J5f)
Vám v tváři velká svatá přísnost leží(J5f)
jež ví co chce kam cílí a tou svěží(J5f)
byl vždy váš duch a nikdy neutýrán(J5f)
byť denním bojem jako náš byl svírán(J5f)
tou přísností v níž velkosti rys ztajen(J5f)
byl ohromný svět Komedie zbájen(J5f)
tou přísností jíž každá fraška cizí(J5f)
ó Giotto splývaly tvých světic řízy(J5f)
neb pravdou bylo štětec péro tuha(J5f)
co tvořily a s aureolou duha(J5f)
jak dým a pekla plamen v teskném vření(J5f)
neb všecko vycházelo z přesvědčení(J5f)
Dnes láska svatá již jste sladce pěli(J5f)
též ztratila svůj věčný význam celý(J5f)
Víc člověk duši v ženském nezří těle(J5f)
a v ráz je setřen malý zbytek pele(J5f)
jejž v duši jeho na tvář stele mládí(J5f)
Ký div že brzy dnes i láska zradí(J5f)
že prázdno zírá po vypité číši(J5f)
z milenců duší že jen ucho slyší(J5f)
vzdech vlastních ňader ne však odvet její(J5f)
dnes pouze čivy se a žíly chvějí(J5f)
však duše spí a výše nezatouží(J5f)
než jakou cetkou zkrášlit vlas jenž krouží(J5f)
se kolem šíje nebo záhyb řízy(J5f)
Sny básníků jsou dívčím duším cizí(J5f)
a kdyby dnes ó Dante ten kdo cítí(J5f)
dal duši duše své tvé Nové žití(J5f)
jak blázen stál by jak ztřeštěnec před ní(J5f)
Jak těla tak jsou dnes i duše všední(J5f)
Kdes štěstí světa lidstva ráje mladé(J5f)
Nám každá chvilka jinou masku klade(J5f)
na ubledlou tvář stařec jako děcko(J5f)
již samá pósa že chcem vědět všecko(J5f)
ztrácíme sebe vlastní duše vůni(J5f)
jež nemůž jedné pravdy na výsluní(J5f)
se rozvít zcela pod různými pásy(J5f)
jen tryská v květy zakrnělé krásy(J5f)
Chcem na té krátké vratké žití pouti(J5f)
vše věděti a všecko obsáhnouti(J5f)
ve práci Danaid však v síto ducha(J5f)
změť vln se dere prázdná jen a hluchá(J5f)
na druhé straně by vytekla všude(J5f)
Čtem tisíce knih co nám po nich zbude(J5f)
Stem oken díváme se do přírody(J5f)
a vidíme míň souzvuku a shody(J5f)
než mudrc před svým sudem oknem jedním(J5f)
V ráz dáme uštvat životem se všedním(J5f)
a brzy unaveni víme sotva(J5f)
co sami chceme Víra chabá kotva(J5f)
a věda skála kde se kotva láme(J5f)
Nás všecko vnadí podvádí a klame(J5f)
ba nedovedem těšiti se ani(J5f)
když první zříme Vesny pousmání(J5f)
po dlouhé zimě Pouze peníz chřestí(J5f)
o misku zisku symbol všeho štěstí(J5f)
Pro umění též nadšení již schladlo(J5f)
ve kramářů špinavé ruce padlo(J5f)
již pro sebe jen z idealu těží(J5f)
za korouhvičkou denní mody běží(J5f)
po prázdném zvuku hesla zle se fantí(J5f)
a pyšně říkají my diletanti(J5f)
jen z dlouhé chvíle očuchují básně(J5f)
je tenkrát chválí tráví li jen krásně(J5f)
a v strachu o píď svého já se třesou(J5f)
na velducha svůj loket váhy nesou(J5f)
a proti velkosti kde mohou tyčí(J5f)
své nechcem chápat jako rohy býčí(J5f)
A přec hrob stejně zhltí nás jako ony(J5f)
z dob šťastnějších Nač boje ty a shony(J5f)
při kterých vždycky vyjde duše s prázdnem(J5f)
kde mudrc divousem kde básník bláznem(J5f)
Zda není líp svůj starý hledat kořen(J5f)
čím člověk moh být k dobru lásce stvořen(J5f)
žít myšlénce své touze své i citu(J5f)
let ptáků stopovati na blankytu(J5f)
zřít s klidem jak se obnovuje listí(J5f)
mladistvou Vesnou jak se hvězdy čistí(J5f)
v říjnových nocích paprskovou ryhou(J5f)
Nad věčné přírody tak skloněn knihou(J5f)
jen jednu duši v své tu zbožňovanou(J5f)
s ní poesie na noc zpít se manou(J5f)
jí šeptat v sluch co ret se s retem bratří(J5f)
Jak blah kdo na tě duše krásná patří(J5f)