Kristu na Golgotě.

Jaroslav Vrchlický

Kristu na Golgotě.
V své chorobě upírám oči k Tobě, jak o hranatou, nehostinnou skálu opíráš v křeči svaté ruce obě ve mírných očích nekonečnost žalu. Ne svého jen, i žalů těch, kdo budou, i našich žalů, ba i našich dětí, ať zápasí juž na krev a pot s hrudou, ať bolů těžkých se chví ve objetí; Všechvšech žalů země příštích, které mořem svět zahrnou, nést dokud bude jarmo a dokud povinnost mu bude hořem a bájí volnost, dokud tekla darmo Tvá krev a pukalo Tvé srdce čisté. Na všech já myslím boje, hoře, ztráty, všech pot můj smáčí vlas jak Tvůj kdys Kriste, a cítím, každý trpící jak svatý! 29