Při čtení životopisu Cervantova.

Jaroslav Vrchlický

Při čtení životopisu Cervantova.
Když poznal jsi tu nízkou mrzkost davu, jenž proti velkosti roh zvedá býčí a po všem šklebně, co mu cizí, křičí, když prošels žití trud i válek vřavu; Kdyžkdyž v žalářích jsi lauru hodnou hlavu klad’ na kamení, zoufalost kde klíčí, když pocítils, jak závisti zmij syčí, co nevděk v číš květ mačká bolehlavu: Tu musils ke dnu vypit celou číši a ukázati všem tak symbolicky, kdo myslí, tvoří, pravdu chtí a krásu: Jak proti velduchu, jenž tíhne k výši, byť podlehla i chvíli ve zápasu, se staví nízkost s drzým čelem vždycky. 39