Píseň v září.
SLEČNĚ MARII KALAŠOVÉ.
Ó luzní dnové v zářízáří,
kdy zladěno vše v klid,
kdy úsměvem vše září
i myšlénka i cit!
Kdy ve stříbrné síti
svět z rána chycen jest,
na místo listů svítí
na javoru sta hvězd;
Kdykdy v sítině a slati
se shluká ptactva tlum
a nad luka se tratí
ten křídel skřek a šum!
Ó luzní dnové v září,
vás vítám v pohnutí
a dojmy staré září
mi v novém vzplanutí!
Ten váš klid plný něhyněhy,
ten chlad, jímž stlumen žár,
57
víc rozchví ňader břehy
než léta ruch a var;
Toto kouzlo plné smutku,
vzduch plný loučení,
v nich vítězné v svém skutku
mi jásá nadšení!
Toť kmeta úsměv vlídný,
jenž ví, že dobře žil,
a nyní hledí klidný
na poslední svůj cíl;
Toťtoť básníka je snění,
jenž s výše k zemi slet’
a ví, že z jeho pění
svět klas má nebo květ;
Toťtoť ples, jejž cítí noha
na konci dlouhých cest,
to tichý úsměv Boha,
když děl: Vše dobré jest!
Ó luzní dnové v září,
kdy zladěno vše v klid,
vám rovny vždy ať září
má myšlénka i cit!
58