Hrad loupežných rytířů.

Jaroslav Vrchlický

Veselí jeli z výletu, nad nimi starý hrad ve mračen rychlém přeletu se řítiti zdál v pád. „To hnízdo loupežníků kdys,“ děl kdosi k dámě své, co ona tváře luzný rys ku zříceninám pne. On schýlil se, jí polibek na jeden ukrad’ ráz... Ó mladých rtíků božský vděk! A chudák – on se třás’... Však ona jen se zapýří a s úsměvem jen dí: „Jsou posud tací rytíři?“ – „Já jsem z nich poslední!“

Místa a osoby V textu básně jsme se pokusili najít slova, která označují konkrétní místa (města, státy atp.) a osoby. Výstupy jsou založeny na datech z projektu PoeTree (místa) a ruční anotace básní pracovníků UČL (osoby)."

V této básni jsme nenašli žádná místa
V této básni jsme nenašli žádné osoby