MEDITACE LETNÍ.

Jaroslav Vrchlický

MEDITACE LETNÍ.
Je velká, svatá chvíle zrání, kdy v sílu zvolna houstne vděk, kdy slunce, bůh, se k zemi sklání, jí žárný vtiská polibek. Květ dokonal a opadává, pod listu skrytem bují plod, na kosu čeká velká tráva, vysychá močál kolem vod. Vstup zvolna v duše svojí nitro a srdci na dno pohledni; teď minulo juž snů tvých jitro, čas valně kráčí k poledni. Teď čin v tvé duše nezraje-li a zpěv když nemá ozvěny a srdce lásky, život celý je provždy, provždy ztracený. 133